Před sedmnácti lety a deseti miliardami eur, jak píše Phys.org, začalo jedno velké evropské dobrodružství, které se ve čtvrtek stalo realitou. Evropský satelitní navigační systém Galileo vstoupil do veřejného provozu. Letos zároveň slaví své čtvrté výročí pražská centrála Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém, která vedle Galilea spravuje i korekční systém EGNOS, který na starém kontinentu jíž roky zpřesňuje systém GPS na každém současném telefonu a autonavigaci.
Galileo má sloužit jak profesionálům, tak obyčejným lidem.
Ale zpět ke Galileu. Aktuálně je na svých orbitech 18 satelitů. Trojici posledních vynesla na oběžnou dráhu raketa teprve před necelým měsícem 17. listopadu a aktuálně procházejí provozními testy. V operačním stavu je dnes 14 družic a to bohatě stačí pro veřejný provoz, ačkoliv v plném nasazení bude Galileo až na sklonku desetiletí.
Aktuální stav družic systému Galileo
Satelitní navigační systém Evropy měl odstartovat už v roce 2008 a původně měl daňové poplatníky přijít na 1,8 miliard eur, díky obrovským nákladům a ekonomické krizi minulých let ale nakonec stál pětkrát více a dočkali jsme se ho až nyní.
V testovacím provozu funguje Galileo už skoro dva roky. Nyní se otevře široké veřejnosti (Bratislavská trasa zaměřená pomocí Galilea z loňského jara. Zdroj: Slovernští GoSpace, ESA)
Teď už si tedy jen musíme počkat, až se na trhu objeví první zařízení s jeho podporou. Nejprve to budou mobilní telefony s čipsety Qualcomm Snapdragon (modely 820, 652, 650, 625, 617 a 435), postupem času to ale bude samozřejmost jako u všech dnešních přijímačů, které vedle amerického GPS často podporují i ruský GLONASS a další systémy.
S nástupem Galilea bychom se měli postupně dočkat ještě vyšší přesnosti, spolehlivosti a hlavně nezávislosti, GPS totiž spravuje americká armáda a teoreticky jej může v případě nenadálé krize kdykoliv vypnout.
