To se vezme jeden Američan, jeden skvělý mobil a začne show. Celou jsme ji pro vás natočili a přeložili. Palm Pre, máme se na co těšit.
Nedávno skončený Mobile World Congress měl z mého pohledu jednu velkou atrakci. Když jsem si odbyl všechny ty „povinné“ tiskové konference u velkých značek, vydal jsem se s kamerou k Palmu…
Palm Pre mě při své zámořské premiéře nadchnul. Hltal jsem každou informaci, díval jsem se na videa a myslím, že to nadšení bylo znát i z mého článku věnovaného telefonu. Na první osobní setkání s telefonem jsem se těšil a ozvláštnili ho i sami lidé z Palmu. Neměli totiž jen další stánek v jednom z obřích pavilonů, ale vlastní budovu na volném prostranství. K telefonu nechtěli pustit žádné špióny, a tak žádost o vstup připomínala bezpečnostní prověrku Ministerstva vnitra. Prošel jsem, ale ještě než jsem se k telefonu dostal, vyslechl jsem několik striktních pokynů: „Telefonu se nedotýkejte, prezentaci nepřerušujte dotazy, smíte fotit a natáčet.“ Od předvádějícího jsem pak ještě dostal na vybranou: „Chcete stručnější, nebo delší verzi?“ Vybral jsem si samozřejmě tu delší. Moje soukromá Palm Pre show měla bezmála 45 minut…
Je mi jasné, že pečlivě připravená a zřejmě donekonečna opakovaná prezentace má k realitě daleko, přesto mé nadšení z přístroje nekleslo ani o milimetr. Právě naopak. Palm Pre byl na živo byl ještě lepší, než na všech videích dohromady. Svižný, originální, v několika ohledech dokonce revoluční.
Prezentaci vám předkládám v plné délce. Chápu, že více než půlhodina překotné angličtiny by mnohé z vás nepotěšila, proto jsem celý monolog přeložil. Věřím, že čeština bude přínosnější, i když je podaná mým necvičeným hlasem.
I přes striktní příkaz „nedotýkat se!“ jsem si Pre nakonec na chvíli potěžkal. Palm-pán se ale prvně rozhlédl, jestli není poblíž jeho šéf, a asi pro klid své duše na něm stále držel dva prsty. Byl to trošku bizarní zážitek – já jsem zkoušel klávesnici, prsty byly nad displejem, prohlížel jsem zadní stranu, prsty jako přilepené na horní hraně.
Obrazová kvalita videa bohužel není nejlepší, díky Palmem poskytnutým snímkům displeje to však můžeme dohnat alespoň touto statickou formou...
Osobních dojmů z přístroje samotného tedy není mnoho. Jednotlivá tlačítka klávesnice jsou prostorově dobře rozlišená, stisk je jasný, zřetelný, vlastně to celé připomíná psaní na Palmu Treo Pro. Displej, resp. jeho dotyková vrstva také snese přísná měřítka. Žádné tlačení, stačí jen lehký dotyk, ostatně tak je to pro kapacitní displeje normální. Jediný slabší dojem z celé návštěvy u Palmu mi způsobil výsuvný mechanizmus klávesnice. Bylo to takové tření plastu o plast, plastové šumění, něco jako původní Nokia N95. Zůstane to tak, nebo to byla záležitost pouze této prototypální fáze?
