Škodí záření mobilů?

Škodí lidskému organismu záření z mobilů, nebo je to celé jeden velký nesmysl? Škodlivost záření jsme se rozhodli probrat opravdu vědecky.

Nejprve se podívejme, jak vlastně mobilní telefon září. Jak jistě víte, vysílají mobilní telefony ve frekvenčních pásmech 900 MHz nebo 1 800 MHz pro GSM a 2 100 MHz pro UMTS. Toto vysílání tedy spadá do oblasti vysokofrekvenčního záření, které má tu vlastnost, že je neionizující. Nemá tedy dostatečnou energii pro uvolnění elektronů z atomového obalu (ionizaci atomu). Do stejné skupiny záření spadá například i vysílání rozhlasu či televize nebo třeba sítě Wi-Fi.

Radioaktivity se bát nemusíte

Na rozdíl například od rentgenového záření není neionizující záření ani při sebevětších dávkách radioaktivní. Jediný vliv tohoto záření, který byl od padesátých let minulého století (zahájení vysílání VKV rádia) zaznamenán, je zahřívání živé tkáně. K tomuto zahřívání dochází kdykoli, kdy je lidské tělo vystaveno účinkům elektromagnetického záření v daném frekvenčním pásmu.

Světová zdravotnická organizace navíc na svém semináři v roce 2004 konstatovala, že tepelné účinky záření jsou stejné bez ohledu na způsob modulace, tzn. k zahřátí dojde, ať vás ozáří rozhlasový vysílač, televizní vysílač, mobil nebo třeba přístupový bod Wi-Fi. V roce 2007 pak účinky záření zkoumali ještě Valberg, Deventerová a Repacholi, kteří ukázali, že bez ohledu na způsob modulace nedochází k žádným změnám ani na úrovni buněk, ani na úrovni molekul či atomů.

Lze tedy s klidným svědomím prohlásit, že jediný vliv, který má záření mobilního telefonu na zdraví člověka, je tepelný účinek jeho záření. Stejně tak můžeme po právu tvrdit, že účinky mobilu jsou stejné jako účinky rozhlasového či televizního vysílače, které pracují již více než padesát let.

Hodně tepla škodí

Každý ví, že zvýšená tělesná teplota má na zdraví člověka nepříznivý vliv. U vyšších teplot dokonce dochází k rozkladu základních bílkovin a selhání mozku. Je tedy potřeba stanovit nějaký limit, o kolik může mobil svým zářením zvýšit teplotu lidské tkáně, aby to bylo bezpečné.

Lékařské autority rozhodly, že dlouhodobé zvýšení teploty těla o 1 °C by mohlo poškozovat zdraví. Následně bylo určeno, jak velké záření a za jak dlouhou dobu toto zvýšení teploty způsobí. K pokusu se přihlásila řada dobrovolníků, kteří byli umístěni do vysokofrekvenčního elektromagnetického pole a následně jim byla průběžně měřena tělesná teplota.

Bylo zjištěno, že přibližně šest minut teplota vzrůstala, po šesti minutách již byly přírůstky zanedbatelné, jelikož začala fungovat tělesná termoregulace. Aby vzrostla teplota o 1 °C, bylo třeba dobrovolníky ozařovat po dobu šesti minut zářením s výkonem 4 W/kg.

Aby se vyloučily všemožné odchylky v biologické stavbě jednotlivých osob, bylo rozhodnuto, že člověk vystavený elektromagnetickému záření dlouhodobě (například v průběhu osmihodinové pracovní doby) nesmí být ozářen více než desetinou tohoto výkonu, tzn. 0,4 W/kg. Pro ostatní osoby byla stanovena ještě pětkrát přísnější norma, tedy 0,08 W/kg. Nižší limit pro ostatní osoby vychází z toho, že zaměstnanci prochází pravidelnými lékařskými prohlídkami, které by případné problémy včas odhalily.

Pro absorbovaný výkon se používá zkratka SAR (z anglického Specific absorption rate, měrný absorbovaný výkon). Jednotkou SAR je W/kg, který se měří buď pro celé tělo nebo pro lokální část o hmotnosti 10 g.

Uvedené hodnoty platí ovšem jen pro případ, kdy je záření vystaveno celé tělo. Anténa mobilního telefonu ale ozařuje jen část těla, proto byly stanoveny zvláštní hodnoty nazvané lokální měrný absorbovaný výkon. Opět platí stejný vztah – pro zaměstnance je nejvyšší přípustná hodnota 10 W/kg, pro ostatní obyvatelstvo pak pětkrát nižší, tedy 2 W/kg, přičemž se uvažuje s lokálním ozářením desetigramové krychličky tkáně (hodnoty jsou stokrát menší, tedy 0,1 W a 0,02 W na zmíněnou desetigramovou krychli).

Jak mobily tyto limity splňují? Podle technických norem GSM vysílá mobil na frekvenci 900 MHz s maximálním výkonem 2 W, v případě 1 800 MHz je pak výkon poloviční. Mobil v GSM ale vysílá z každé sekundy jen jednu osminu času, zbytek času vysílají na stejné frekvenci jiné telefony. Průměrný maximální výkon je tak 0,25 W (0,125 W pro 1 800 MHz). Měřením bylo zjištěno, že v hlavě člověka se tohoto výkonu absorbuje méně než polovina (např. 0,1 W pro GSM 900 MHz).

I kdyby tento výkon ozářil jen zmíněnou desetigramovou krychli, mobil se bez problémů vejde do limitu stanoveného pro zaměstnance. Musíme ale brát v úvahu, že se nikdy nepodaří ozářit desetigramovou krychli (hrana této krychle by měla přibližně 2 cm); většinou mobil ozáří podstatně větší část hlavy. Kromě toho jen málokdy používá plný dvouwattový vysílací výkon, zvláště ve městech plných základnových stanic pracuje mobil z výrazně nižšími výkony.

Zbývající část článku si můžete přečíst v Mobilitách 01/2009, které vyjdou už tento čtvrtek 19. února. Předplatitelé časopisu k němu mají přístup již nyní – stačí kliknout na následující odkaz.