Technologické firmy vedou odliv peněz z USA, danit „doma“ je nic nedonutí

Největší americké korporace drží stále více peněz v zahraničí, aby své zisky uchránily před americkým daňovým systémem.
Technologické firmy vedou odliv peněz z USA, danit „doma“ je nic nedonutí

Během loňského roku se objem takto ulitých peněz zvýšil o osm procent na 2,1 bilionu dolarů. Nejhorlivěji si v tomto směru počínají technologické společnosti: osm největších z nich přispělo do celkové sumy částkou 69 miliard dolarů.

Agentura Bloomberg si dala tu práci a prozkoumala dokumentaci o hospodaření všech firem z indexu Standard & Poor's 500. Vynechala přitom tři kategorie společností: ty, které působí výhradně na území Spojených států; ty, které mají hlavní sídlo mimo USA (ačkoli mnohé z nich jsou původem i zaměřením americké) a realitní investiční trusty. Zbylo 304 společností, jejichž dokumentaci agentura zkoumala podrobně; a výsledek toho mravenčího úsilí stál za to.

Celkem osmapadesát firem z různých sektorů se rozhodlo pro „repatriaci zisků“, tedy pro stažení peněz držených v zahraničí zpět do USA, i za tu cenu, že více než třetinu z nich rovnou odevzdají berňáku. Naopak Microsoft, Apple, Google a další technologické firmy jdou opačnou cestou a ponechávají v zahraničí co nejvíce svých zisků.

Výhoda pro IT

Takové počínání má několik důvodů. Z peněz vydělaných v zahraničí dluží americké korporace federální vládě daň ve výši 35 procent. Od základu, jejž tvoří provozní zisk, se odečítají odvody odevzdané vládám zemí, v nichž dotyčné společnosti působí.

Kromě toho - a v tom je zakopaný pes - se odečítají i investice v dotyčných zemích; daň je navíc splatná až ve chvíli, kdy firma převede peníze do USA. Daňový systém tak vytvořil veškerou myslitelnou motivaci k tomu, aby se firmy 1) snažily investovat spíš v zahraničí než v USA; 2) mimo dosah amerických úřadů držet i zbytek vydělaných peněz - alespoň do chvíle, kdy se příslušné zákony změní v jejich prospěch.

Klepněte pro větší obrázek
Pořadí amerických technologických firem podle objemu zisků držených v zahraničí (v miliardách dolarů). Další parametry tabulky lze zadat na webu agentury Bloomberg.

Technologické firmy pak mají obrovskou výhodu v tom, že velká část jejich příjmů se generuje způsobem, v němž geografie hraje pramalou roli. Typickým příkladem je duševní vlastnictví, jeden z nejdůležitějších zdrojů příjmů těchto firem. Stačí si zaregistrovat patent v cizině a veškeré peníze z něho plynoucí už míří do jiné daňové jurisdikce, než je ta americká. Naopak třeba ropné firmy jsou na geografii z definice podstatně více závislé.

Delikátní problém

„Repatriace nedává smysl,“ řekl Bloombergu Joseph Kennedy z Nadace pro inovaci a informační technologie, jež zkoumá mimo jiné i účinnost daňových zákonů. „Společnosti působící v oboru IT mají obrovskou pružnost v rozhodování o tom, ve které zemi budou své zisky danit.“

A také toho náležitě využívají. Microsoft, Apple a Google loni v zahraničí vydělaly shodně o 20 procent více než v roce 2013; mezi firmami, které mimo USA vydělaly přes 16 miliard dolarů, je to nejrazantnější nárůst. IBM, Cisco, Oracle, Qualcomm a Hewlett-Packard přidaly nejméně po čtyřech miliardách; celkem se těchto osm firem postaralo o 45 procent letošního čistého nárůstu celkové částky, již americké firmy drží v zahraničí.

 

Microsoft tvrdí, že je v podstatě globální firmou a daňové klima v USA prostě novým investicím nepřeje.

 

Firmy postupují v tomto delikátním problému různě. Například z Googlu odešel již v prosinci roku 2014 dopis adresovaný regulátorovi finančních trhů, Komisi pro dohled nad obchodem s cennými papíry. Firma v něm argumentuje, že potřebuje 20-30 miliard dolarů na zahraniční akvizice, 12-14 miliard, jimiž hodlá platit účast zahraničních poboček na rozvoji aktiv v podobě duševního vlastnictví a další dvě až čtyři miliardy na kapitálové výlohy.

Microsoft zase tvrdí, že je „v podstatě globální firmou a daňové klima v USA prostě novým investicím nepřeje“. Cisco zase přes média vyslalo do Washingtonu vzkaz, že pokud se příslušné zákony nezmění, bude raději investovat v indii, Francii a Izraeli.

Prázdniny nebudou

Prezident Barack Obama proto ve spolupráci s republikánskými špičkami v Kongresu a dokonce i s představiteli velkých korporací navrhuje snížit daň ze zmiňovaných na 14 procent. Naopak nehodlá opakovat tah George W. Bushe z roku 2004, kdy všechny firmy dostaly možnost repatriovat svoje výdělky výměnou za daňové prázdniny - po dobu několika let by firmy z těchto peněz platily daň 5,25 procenta.

„Prezident a výkonní šéfové korporací sdílí ochotu pracovat s Kongresem tak, aby výsledkem byla podnikání nakloněná daňová reforma.“ Jak však trochu jízlivě poznamenává agentura Bloomberg, ani zdaleka to neznamená, že se tak v nejbližší době stane.

Témata článku: Hospodaření a finance, USA, Obama

3 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Hawkey1234 23. 4. 2015 18:55:11
    Ale tak nedivím se jim.. Nenažraný stát by nejraději shrábl vše..
Určitě si přečtěte

Apple škobrtl, Samsung se vrací do čela největších výrobců smartphonů

Apple škobrtl, Samsung se vrací do čela největších výrobců smartphonů

** V prvním čtvrtletí smartphonový trh mírně vzrostl ** Největší hráči stagnují, trh pohání čínské značky ** Jak vypadá první šestka největších výrobců?

10.  5.  2017 | Láska Jan | 40

Nokia se vrací do Česka. A bude to velký návrat

Nokia se vrací do Česka. A bude to velký návrat

** Všimli jste si vůbec, že tu Nokia nebyla? ** Návrat je poněkud nenápadný, ale ambice jsou obrovské ** Kromě hodně viditelné Nokie 3310 přijdou i Androidy. Kdy a kde je koupíte?

7.  5.  2017 | Kůžel Filip, Láska Jan | 23