Technologické firmy vedou odliv peněz z USA, danit „doma“ je nic nedonutí

Největší americké korporace drží stále více peněz v zahraničí, aby své zisky uchránily před americkým daňovým systémem.

Během loňského roku se objem takto ulitých peněz zvýšil o osm procent na 2,1 bilionu dolarů. Nejhorlivěji si v tomto směru počínají technologické společnosti: osm největších z nich přispělo do celkové sumy částkou 69 miliard dolarů.

Agentura Bloomberg si dala tu práci a prozkoumala dokumentaci o hospodaření všech firem z indexu Standard & Poor's 500. Vynechala přitom tři kategorie společností: ty, které působí výhradně na území Spojených států; ty, které mají hlavní sídlo mimo USA (ačkoli mnohé z nich jsou původem i zaměřením americké) a realitní investiční trusty. Zbylo 304 společností, jejichž dokumentaci agentura zkoumala podrobně; a výsledek toho mravenčího úsilí stál za to.

Celkem osmapadesát firem z různých sektorů se rozhodlo pro „repatriaci zisků“, tedy pro stažení peněz držených v zahraničí zpět do USA, i za tu cenu, že více než třetinu z nich rovnou odevzdají berňáku. Naopak Microsoft, Apple, Google a další technologické firmy jdou opačnou cestou a ponechávají v zahraničí co nejvíce svých zisků.

Výhoda pro IT

Takové počínání má několik důvodů. Z peněz vydělaných v zahraničí dluží americké korporace federální vládě daň ve výši 35 procent. Od základu, jejž tvoří provozní zisk, se odečítají odvody odevzdané vládám zemí, v nichž dotyčné společnosti působí.

Kromě toho - a v tom je zakopaný pes - se odečítají i investice v dotyčných zemích; daň je navíc splatná až ve chvíli, kdy firma převede peníze do USA. Daňový systém tak vytvořil veškerou myslitelnou motivaci k tomu, aby se firmy 1) snažily investovat spíš v zahraničí než v USA; 2) mimo dosah amerických úřadů držet i zbytek vydělaných peněz - alespoň do chvíle, kdy se příslušné zákony změní v jejich prospěch.

Klepněte pro větší obrázek
Pořadí amerických technologických firem podle objemu zisků držených v zahraničí (v miliardách dolarů). Další parametry tabulky lze zadat na webu agentury Bloomberg.

Technologické firmy pak mají obrovskou výhodu v tom, že velká část jejich příjmů se generuje způsobem, v němž geografie hraje pramalou roli. Typickým příkladem je duševní vlastnictví, jeden z nejdůležitějších zdrojů příjmů těchto firem. Stačí si zaregistrovat patent v cizině a veškeré peníze z něho plynoucí už míří do jiné daňové jurisdikce, než je ta americká. Naopak třeba ropné firmy jsou na geografii z definice podstatně více závislé.

Delikátní problém

„Repatriace nedává smysl,“ řekl Bloombergu Joseph Kennedy z Nadace pro inovaci a informační technologie, jež zkoumá mimo jiné i účinnost daňových zákonů. „Společnosti působící v oboru IT mají obrovskou pružnost v rozhodování o tom, ve které zemi budou své zisky danit.“

A také toho náležitě využívají. Microsoft, Apple a Google loni v zahraničí vydělaly shodně o 20 procent více než v roce 2013; mezi firmami, které mimo USA vydělaly přes 16 miliard dolarů, je to nejrazantnější nárůst. IBM, Cisco, Oracle, Qualcomm a Hewlett-Packard přidaly nejméně po čtyřech miliardách; celkem se těchto osm firem postaralo o 45 procent letošního čistého nárůstu celkové částky, již americké firmy drží v zahraničí.

 

Microsoft tvrdí, že je v podstatě globální firmou a daňové klima v USA prostě novým investicím nepřeje.

 

Firmy postupují v tomto delikátním problému různě. Například z Googlu odešel již v prosinci roku 2014 dopis adresovaný regulátorovi finančních trhů, Komisi pro dohled nad obchodem s cennými papíry. Firma v něm argumentuje, že potřebuje 20-30 miliard dolarů na zahraniční akvizice, 12-14 miliard, jimiž hodlá platit účast zahraničních poboček na rozvoji aktiv v podobě duševního vlastnictví a další dvě až čtyři miliardy na kapitálové výlohy.

Microsoft zase tvrdí, že je „v podstatě globální firmou a daňové klima v USA prostě novým investicím nepřeje“. Cisco zase přes média vyslalo do Washingtonu vzkaz, že pokud se příslušné zákony nezmění, bude raději investovat v indii, Francii a Izraeli.

Prázdniny nebudou

Prezident Barack Obama proto ve spolupráci s republikánskými špičkami v Kongresu a dokonce i s představiteli velkých korporací navrhuje snížit daň ze zmiňovaných na 14 procent. Naopak nehodlá opakovat tah George W. Bushe z roku 2004, kdy všechny firmy dostaly možnost repatriovat svoje výdělky výměnou za daňové prázdniny - po dobu několika let by firmy z těchto peněz platily daň 5,25 procenta.

„Prezident a výkonní šéfové korporací sdílí ochotu pracovat s Kongresem tak, aby výsledkem byla podnikání nakloněná daňová reforma.“ Jak však trochu jízlivě poznamenává agentura Bloomberg, ani zdaleka to neznamená, že se tak v nejbližší době stane.

Témata článku: Hospodaření a finance, USA, Obama

3 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Hawkey1234 23. 4. 2015 18:55:11
    Ale tak nedivím se jim.. Nenažraný stát by nejraději shrábl vše..
Určitě si přečtěte