Nokia 5200: levný hudebník (test)

Klíčové vlastnosti

• velmi rychlý telefon
• miniUSB konektor
• USB Mass Storage
• propracované organizační funkce
• EDGE

Klíčové nedostatky

• laciný vzhled
• chybí redukce na 3,5mm jack
• horší čitelnost displeje
• nutnost dokoupení paměťové karty
• špatný fotoaparát

I když se hudba v mobilních telefonech usídlila již před dlouhou dobou, speciálních hudebních telefonů zase tolik není. Tedy s výjimkou Sony Ericssonů, který nabízí hudební mobily v rámci řady Walkman. Nokia v této oblasti dlouho váhala. První vlaštovkou byl snad až model 6630 Music Edition. Za ryze hudební telefony se pak dají také označit smartphony Nokia 3250 a Nokia N91. Novinkou jsou pak dva ryze hudební telefony bez operačního systému Nokia 5200 a Nokia 5300.

Před dvěma týdny jste si mohli přečíst recenzi Nokie 5300. Pokud je na vás ale tento mobil příliš drahý, mohla by se vám líbit levnější Nokia 5200. Vzhledově ji prakticky nerozeznáte od její dražší sestry. Rozdíl je hlavně ve výbavě a ušetřit můžete téměř dva tisíce korun.

    
Nokia 5300

Plastová lékárnička

Na první pohled vypadá Nokia 5200 spíše jako hračka, než jako mobilní telefon. Několika lidem, kterým jsem telefon ukazoval, zase připomněla díky svým červeným pruhům lékárničku. Jedno ale 5200 nepřipomíná určitě – luxusní telefon. Ať už se rozhodnete pro červenou nebo modrou variantu, dostanete do rukou plastovou krabičku, která sice dokáže na první pohled zaujmout, ale moc parády s ní nenaděláte.

   
Nokia 5200 není žádná luxusní stylovka, ale originalitu nepostrádá

Nokia 5200 je velmi podobná vyššímu modelu 5300. Totožné jsou rozměry a takřka i hmotnost – 92 × 48 × 21 mm a 104 g. Pochopitelně jde opět o vysouvací telefon.

Je to docela malý mobil

Jediným bezpečným znakem, díky kterému od sebe oba telefony rozeznáte, je barevný pásek po levé straně displeje. Levnější model v něm ukrývá pouze jedno tlačítko, zatímco 5300 tam má tři. Mimochodem, tento rozdíl je jedním z důvodů, proč nová 5200 nemůže patřit do řady hudebních telefonů Xpress Music. Jedno tlačítko na pohodlné ovládání celého hudebního přehrávače totiž nestačí.

Dokonalá kopie

Barevný proužek se nachází i po pravé straně displeje. Kromě estetické funkce už ale k ničemu jinému neslouží. Na pravém boku si svoje místo našla tři tlačítka. Jednak spoušť fotoaparátu a pak dvě klávesy pro regulaci hlasitosti. O všech lze říct, že si výrobce dal velmi záležet na tom, aby nedošlo k jejich stisku omylem. Budete muset pokaždé pořádně zatlačit, aby tlačítka nějakým způsobem zareagovala. Všechna jsou umístěna na červeném podkladě, o kousek níže, na bílém poli, je pak okénko infraportu.

Tlačítka najdete také na bocích

Na zadní straně se nachází hlasitý reproduktor. Jeho umístění není úplně nejšťastnější, při poslechu hudby nezapomeňte otočit telefon displejem dolů. V opačném případě je hudba zbytečně tlumená. V horní části zadní strany je pak umístěn nechráněný objektiv fotoaparátu a vedle něj zrcátko pro pořizování autoportrétů, stejně jako u modelu 5300.

 
Pod zadním krytem najdete akumulátor a také slot pro paměťovou kartu - tu lze vyměnit bez vypnutí telefonu

Bohužel, oba hudební telefony jsou si podobné i po konstrukční stránce. Horním dílem se dá pohybovat do stran, navíc k sobě horní a spodní část telefonu nijak pevně nedoléhají. Pochválit naopak musím vysouvání, které jde poměrně lehce.

Vysouvání jde zlehka, ale konstrukce není příliš pevná

Hudební vychytávky

Na spodní straně telefonu byste tentokrát marně hledali systémový konektor nebo zdířku pro nabíječku. Obojí se přesunulo na horní stranu. Zásadní změnou prošel systémový konektor. Stejně jako u 5300 se jedná o miniUSB. Pevně doufám, že jej Nokia začne používat u všech typů telefonů a inspiruje i ostatní výrobce.

 
Tlačítko hudebního přehrávače • trochu nezvyklé umístění názvu výrobce vedle displeje • tlačítka pro regulaci hlasitosti a infraport • konektory na horní hraně

Vedle konektoru se dále nachází tlačítko pro spuštění přístroje, opět velmi zapuštěné. V pravém ohybu je pak poutko pro přichycení šňůrky.

Na pravé straně se nachází konektor pro připojení sluchátek. Z neznámého důvodu do něj připojíte jack o průměru 2,5 mm, takže na klasická sluchátka se opět nedostane. Ještě větší záhadou ale je, proč Nokia nepřidala do balení redukci na 3,5 mm, která by vše elegantně vyřešila. V balení Nokie 5300 ji přitom najdete.

 
Konektor pro sluchátka je 2,5mm jack • sluchátka dodávaná k telefonu

Displej: šetření na nepravém místě

Nevěřte internetovým obchodům, které píší o TFT displeji. Byl by to asi ten nejnepovedenější aktivní displej v historii. Nokia 5200 jednoznačně používá pasivní technologii. Bohužel to nijak nepřehnala ani s kvalitou rozlišení, 128 × 160 bodů není žádná sláva. Výsledný dojem je proto jen velmi průměrný. Trochu sice pomůže úprava kontrastu displeje, to ale nezachrání kostrbaté ikony nebo velmi špatné pozorovací úhly. Čitelnost na slunci je pak hodně špatná, naopak příjemně překvapen jsem byl rychlostí překreslování displeje, tady se Nokia 5200 projevila jako velmi rychlý telefon.

U displeje můžete kromě kontrastu nastavovat spořič nebo barvu písma v pohotovostním režimu. Ale to už známe z jiných Nokií platformy Series 40.