Problém 3D je ten, že je uplně jedno jaká to bude technologie a klidně to může být i bezbrýlová, ale stejně to pořád bude jen pseudo3D.Zásadní problém je ten, že v "běžném 3D" si vy vybíráte, na co zaostříte a pokud už si to vyberete, tak se Vám zaostření povede, tak u 3D na TV nebo v kině za Vás rozhodl režisér. Nemálo lidí potom rozbolí hlava protože se snaží zaostřit na něco, co se jim nikdy nepovede, protože ve skutečnosti je to jen rozmazaný 2D obraz. A takové marné zaostřování pak vede k zaručené únavě očí a bolestem hlavy a neudělá s tím nikdo nic (napadá mě jedině scifi technolgie, která by snímala hloubku zaostřování čočoky v oku a podle toho upravovala obraz snímaní něčím jako jsou Lytro fotáky). A já jsem třeba extrém, takže u pasivní technologie - vidím duchy (i u demosnímků, kde to má být vychytané), u aktivní technologie mi bliká a obraz se mi zdá neuvěřitelně barevně "vyblitý" vždycky. I v kině vydržím tak 20minut a pak už musím brýle sundat a koukám se raději na rozmazaný, ale barevně hezčí obraz
