Všichni si přejeme, aby se naše dítě těšilo dobrému zdraví, zvídavě zkoumalo své okolí, bystře reagovalo a kvalitně rozvíjelo své rozumové schopnosti. Všichni také víme, že velká část z těchto věcí se dá velice dobře ovlivnit vyšší mírou a kvalitou interakce s potomkem – „stačí“ se mu láskyplně a často věnovat, při dětských hrách si prosedět na kolenou díry a navrhovat různorodé aktivity, které zapojí postupně všechny smysly… a samozřejmě nezapomínat na fyzické aktivity.
Vidíte to zaujetí? Tablet to umí velmi dobře, ale rodič by jej neměl používat jako náhradu sebe sama.
Ale i těm nejlepším maminkám a tatínkům někdy dojdou síly a nápady. Televizních pořadů pro děti, pohádek na Youtube a dětských mobilních aplikací je tolik, že je těžké se v nich vyznat. Většina pořadů a aplikací slibuje rozumový, kreativní a kdovíjaký vývoj dítěte, až by se člověk styděl, že jim to pro rozvoj mozečků nechce dopřát. Tak proč nevyužít i jich? Jenže – je tomu tak ve všech případech? Podle čeho vybírat a jak nastavit pravidla pro jejich používání? A jak zajistit, že dítě nepřestane mít zájem o aktivity, které se neodehrávají na obrazovce?
Vývoj nových mobilních aplikací pro děti je tak rychlý, že na něj odborníci nestačí reagovat. Neexistuje žádná kontrola nabízeného softwaru, který sám sebe označuje za vzdělávací. Bohužel ani vědci nemají vždy jasno v tom, kdy do dětských aktivit tablet začít zapojovat, jak často, jak dlouho a jaký typ aplikací.
Článek vyšel na webu SMARTdudlík
SMARTdudlík je iniciativou dvou maminek, které jsou skepticky otevřené novým technologiím a hledají zdravé možnosti jejich využití při rozvoji dětí. Michaela Slussareff působí na Univerzitě Karlově, kde se věnuje výzkumu digitálních technologií a jejich dopadů na děti, Zdeňka Černá pracuje pro ekologické neziskovky a snaží se nacházet využití technologií v přírodě a ekovzdělávání.
Dudlík je v názvu projektu záměrně, protože digitální technologie někteří rodiče využívají jako dudlík – šidítko pro jednoduché uklidnění a zabavení ratolestí. Tvůrci chytrých aplikací pak slibují i rozvoj myšlení, mluvení a …téměř všeho. Je však třeba nezapomínat, že – i přes veškeré reklamní slogany – hra a rozmluva rodiče s dítětem je tím nejbohatším zdrojem pro jeho celostní rozvoj.
Na stránkách www.smartdudlik.cz naleznete nejen odborné články o tom, jak a kdy používat technologie a chytré aplikace s dětmi, ale i evaluace dostupných aplikací. Snažíme se poradit, jak vybírat ten nejlepší obsah a jak nabyté dovednosti u dětí dále rozvíjet. Po hodnocení aplikací proto zařazujeme sekci „Nebojte si hrát doopravdy“, kde popisujeme hry na doma i na ven, které navazují na obsah aplikací.
Americká pediatrická asociace (AAP) je institucí propojující světové vědce a dětské lékaře, která se dlouhodobě vyjadřuje k takovým otázkám. Až do roku 2015 AAP nedoporučovala pro děti do dvou let jakýkoliv obsah konzumovaný z obrazovek – video, televize (i ta takzvaně na pozadí puštěná), mobilní a tabletové aplikace. Pro děti nad dva roky pak doporučovala omezit takový čas na maximálně dvě hodiny denně.
Od loňského roku se AAP začala pozitivněji, ale stále velice opatrně vyjadřovat o dotykových vzdělávacích aplikacích. Oproti televizi zde vyzdvihuje interakci, která se zdá být učení dětí velice přínosná. Z mála studií, které k učení dětí s dotykovými aplikacemi existují, lze prozatím vyvodit následující doporučení:
1. Pečlivě vybírejte obsah
Děti se nejlépe učí z interakce s reálným prostředím. Mají proto někdy problém si propojit obrázky z obrazovky se svým okolím. Obecně fotografický vizuál bude přínosnější a také obsah, který dítě zná, zkrátka kopíruje jeho vlastní zkušenost. Dbejte i na to, aby interakce postaviček na obrazovce byly dobrým příkladem pro jeho vlastní chování.
Aplikace pro rozvoj dětských mozečků – opravdu všechny vzdělávají? Víte, jak vybírat?
Obecně pasivní média, jako např. sledování pohádek nevede k příliš efektivnímu učení. Např. dítě do 2 let možná bude napodobovat aktivity postaviček z videa, ale pouhým sledováním už není schopné zlepšit svou slovní zásobu.
2. Hrajte společně
Pomáhejte dětem při učení s aplikacemi. Povídejte si s nimi o tom, co vidí, ptejte se jich, motivujte je k pojmenovávání a ukazování. Dítě se rychleji učí a lépe poznatky integruje do své životní zkušenosti.
Ale ano – jsem matka, a tak vím, že technologie rodiče vyhledávají zejména ve chvílích, kdy se potřebují věnovat dalšímu dítěti, domácnosti nebo práci. Zjistěte tedy, o čem aplikace je a v rámci společné hry pak poukazujte na věci z virtuálního prostředí v reálném světě okolo vás. Pokud je hra o kačátku, zahrajte si společnou hru o něm, nebo vyrazte k řece a prozkoumejte ho naživo. Jestli byla hra o barvičkách, třiďte spolu barevné prádlo, nebo na procházce hledejte jen červená auta.
3. Dohodněte si limity
Denní nebo týdenní limit pro hraní naučí děti trpělivosti a plánování času. Můžete se s dítětem dohodnout i na počtu aplikací, které může mít v jednu chvíli na zařízení nainstalovaný. Bude o nich kriticky přemýšlet. U menších dětí limit stanovujte s ohledem na to, kolik hodin jsou během dne vzhůru, možná vás překvapí, že na fyzické a kreativní aktivity zbývá času málo.
4. Trvejte na tech-free časech a zónách
Jídlo a usínání by se mělo obejít bez mobilních zařízení. Děti, které špatně jedí, se možná naučí hezky jíst s pohádkou, ale všechny další obědy bez pohádky budou stát spoustu křiku a nervů na obou stranách. Popřemýšlejte, který čas a prostor v bytě chcete ponechat jen volné kreativní hře, kam tablety nesmí.
5. Jděte příkladem
Děti jen kopírují své rodiče. Všímejte si proto i svého chování a zacházení s médii. Obracíte se během dne často k zaplému notebooku na stole? Jak často kontrolujete svůj mobilní telefon a jak dlouhý čas na něm trávíte?
A v neposlední řadě, vždy, než dáte dítěti do ruky tablet, ptejte se „Co by dělalo místo toho?“ Šlo by o produktivní nebo kreativní čas?
