Honor 6 Plus chce být jedním z těch výjimečných fotomobilů, které umí výjimečné věci. Upoutá i jinak, než dvěma čočkami na zádech?
Start značky Honor vypadal tak, že se na dvojici modelů přelepila původní značka Huawei. Samostatný vývoj byl jenom příslibem do budoucna. Nedělejme si iluze, že by nový Honor 6 Plus neměl s mateřskou firmou Huawei nic společného, ale odklon od zajetých kolejí už zde vidět je. „Plusko“ přináší technologie a funkce, které jsme u smartphonů Huawei dosud neviděli.
Honor 6 a větší 6 Plus, aneb 5" vs. 5,5".
Model 6 Plus se představil v prosinci na velkolepé akci v Pekingu. Podle původních zpráv měl být určený pouze pro čínský trh, což se naštěstí změnilo a podle aktuálních zpráv můžeme s „Pluskem“ počítat i v České republice. Termín, cena, ani přesná specifikace telefonu však ještě známé nejsou.
Poznávacích znaků bychom našli více, tím nejspolehlivějším bude pohled na modul fotoaparátu.
My jsme dostali možnost pohrát si s čínskou variantou a zaměřili jsme se na jeho nejatraktivnější součást: dvojitý fotoaparát. Dvakrát 8 MPx v pekingské matematice znamená výslednou fotku o rozlišení 13 MPx. Větší souhrnná plocha fotočipů by měla posbírat více světla, což by mělo ubrat šumu a přidat obrazové kvalitě. Tolik teorie, jaké je reálné srovnání se základním Honorem 6 uvidíte níže.
Samotným telefonem jsme se tentokrát příliš nezabývali, na to bude čas až se nám dostane do ruky evropská verze, ale vězte, že to není žádná slabota...
Obrazovou kvalitou to ale nekončí. Podobně jako vloni u HTC One M8 umožní dvojice kamer hrátky s rozmazáváním pozadí, nebo přeostřováním už hotové fotky. Na rozdíl od 4MPx HTC je Honor na zmíněných 13 MPx, a také algoritmy pro rozlišení blízkých a vzdálených objektů pracují spolehlivěji (bohužel ani zde nejsou bez chyby).
Z jedné výchozí fotky můžete dodatečně vykouzlit dva zásadně odlišné výsledné snímky.
V obou případech je ostřeno na kostel v popředí, na druhé fotce jsem si pomohl druhou čočkou a ještě před stisknutím spouště jsem rozmazal pozadí, co to jen šlo. Hezké, efektní. Všimněte si ale chyby, chybějící věžičky, kterou algoritmy považovaly za pozadí a také ji máznuly.
Takto stejná scéna vypadá na displeji, stupeň rozmazání se určuje posuvníkem. Přidat můžete i různé efekty, ale to není nic výjimečného.
Na těchto dvou screenshotech (a na červeném autíčku) vidíte, proč je s umělým rozostřováním problém. Na druhou stranu tento nelehký úkol Honor zvládnul lépe než HTC u modelu One M8.
Co mě zaujalo snad ještě více, než foto-hrátky s umělou neostrostí, je Supernoční režim. Není to nic jiného, než přestavění parametrů expozice na dlouhý čas (v řádu až desítek sekund). To pochopitelně vyžaduje upevnit přístroj na stativ, ale výsledek pak stojí za to. Jeden příklad za všechny:
Supernoční režim: Postavte Honor 6 Plus na stativ a pořádně zvedněte kvalitu fotky. Na příkladu vidíte stejnou scénu, v obou případech se fotilo se stativem, ale jednou v běžném automatickém režimu, podruhé se „Super Night“. Rozdíl je vidět na první pohled.
Ukázka nastavení fotoaparátu. Zmíněný Supernoční režim je po ruce hned mezi základními funkcemi.
Tolik tedy hrátky, které umí jen vybraná hrstka současných mobilních telefonů. Jak si ale Honor 6 plus vede při úplně obyčejném focení? Postavili jsme jej vedle značkové konkurence. V prvním sloupci jsou snímky z výrazně levnějšího Honoru 3C, uprostřed je současná špička, Honor 6 a napravo budoucí hlava rodiny, model 6 Plus.
Honor 3C • Honor 6 • Honor 6 Plus
Běžná fotka a druhý řádek je se zapnutým HDR.
Tentokrát naopak: prvně HDR, potom bez.
Tentokrát jsme si pohráli s ostřením – jednou na blízko, podruhé do dálky.
Dvě scény z přítmí, napotřetí jsme si pomohli bleskem.
Dvakrát časopis Computer. Světelné podmínky nebyly ideální – stačí mobily na to, abyste si početli?
Také vás vezmeme do redakční kuchyňky – jednou s bleskem, podruhé bez.
A na závěr trochu herního fantasy.
