Je to otázka potřeb a způsobu používání a žel, i systému. Užívám aktuálně iPhone a ti, co ho znají, vědí, jak to tam je s režimem na šířku. 90% aplikací ho buď neumí, nebo ho umí tak nevhodně, že bych radši, aby ho neuměli vůbec. Nepíšu o hrách a specialitkách, ale běžných věcech. Příklad. Jsem v RSS čtečce, na šířku. Přečtu si článek a vím, že v něm má být video. Nechám otevřít článek. Nejdříve se otevře v režimu na výšku a pak se safari otočí (asi proto, že nebylo otevřeno, nebo posledně bylo na výšku, je to jak kdy). Pak si najdu to video, kliknu na něj, otevře se Youtube, ale ten je jen na výšku. Někdy, nevím dle čeho, se video pustí rovnou ve fullscreenu, což je jediné, co umí ta aplikace v landscape. Často se ale nepustí a tak musím na to ještě kliknout, aby se pustilo a pak ještě kliknout, aby se dalo do fullscreen, aby bylo v landscape. Takže už jsem udělal 2 operace tak, že jsem se koukal s pootočenou hlavou, nebo bych musel otočit telefon. Jakmile video skončí, přene se zase do portrait režimu a já, pokud chci číst příspěvky k videu, musím otočit telefon. Tahle psaně to zní divně, ale kdyby jste to viděl, tak...
Nebo Google Translate. Abych mohl napsat text k překladu, musí, psát na v portrait, protože když otočím telefon do landscape, tak automaticky aplikace pustí fullscreen se zobrazením překladu (asi, abych to v hotelu ukázal obsluze ). Takhle bych mohl pokračovat, třeba v autě je iOS tragedie, sice můžu mít TomTom na šířku, ale někdo zavolá a je to nanic. Když máte telefon v landscape, ale jste v homescreenu, v menu, nebo myslím, že i když je otevřena aplikace, co je jen pro portrait a přijde SMS, nebo hlasí něco kalendář, budík, tak je to taky v landscape. Ale pak jsou i situace, kdy nezálžína tom, jestli to OS umí, nebo ne. Čtu někdy za chůze, hledám v mapě, zadávám název ulice, nebo číslo pro volání, hledám pro volání kontakt, tedy věci, kde sice nemusím moc psát, ale vkládat musím. Nebo pří řízení (vím, nemá se to, ale...). Napsání krátké SMS za chůze je porod, tedy pro mně. Když mám u toho na rameni třeba brašnu, kterou si přidržuju, nebo nedej bože držím v druhé ruce klíčky od auta, jízdenku, tak prostě jsem jednoručák Je toho více, ale snad to stačí -) Ale jak jsem psal a Vy taky, je to otázka situaci a i individuálního způsobu používání a potřeb.
