Nokia 6125: véčko pro každý den (velký test)

Klíčové vlastnosti

• povedený konzervativní vzhled
• pohodlná klávesnice
• dva barevné displeje
• inovované prostředí Series 40
• široké možnosti personalizace
• 1,3megapixelový fotoaparát
• slot pro paměťové karty microSD (vyměnitelné i za provozu)
• MP3 přehrávač a FM rádio
• Bluetooth verze 2.0
• EDGE třídy 10
• podpora Push-to-talk
• provoz i bez vložené SIM karty

Hlavní nedostatky

• občasné povrzávání plastových krytů
• málo výrazná boční tlačítka
• pasivní vnější displej s velmi nízkým rozlišením
• hlavní displej s nevalným rozlišením
• podprůměrný fotoaparát
• příliš jednoduchý MP3 přehrávač
• rádio nemá RDS
• megapixelové fotografie nelze odeslat e-mailem

Nokia 6125

První véčka, která se z dílny Nokie dostala na světlo světa, byla velmi extravagantní a vůbec se nepodobala asijským telefonům stejné konstrukce. Vždycky tyto telefony obsahovaly něco, co jsme zatím na mobilní scéně neviděli nebo to bylo přinejmenším neobvyklé. Vzpomeňme alespoň na textilní kryty u Nokie 7200 nebo kloub-nekloub u modelu 2650. Netrvalo ale dlouho a Nokia zjistila, že na tyto místy až zbytečné designové výstřelky si mnoho uživatelů nepotrpí. Proto také představila modely 6101 a 6103, které se již přiblížily véčkům, jak je známe od konkurence. Nová Nokia 6125 na tyto modely nepřímo navazuje. Pojďme se tedy na ni podívat podrobněji.

Nokia 6125 je takové nenápadné véčko 

Klasika vítězí

Jak jsem se již zmínil, z designové stránky je Nokia 6125 konzervativní telefon, který se drží zavedených standardů. Nikde na něm nenajdete nic, na čem se designéři evidentně vyřádili. Z mého pohledu je vzhled povedený a jistě se bude zamlouvat široké mase uživatelů. Ten, kdo touží po větší extravaganci, může sáhnout po funkčně nepříliš odlišné Nokii 6131. Rozměry nové Nokie činí 90 × 46 × 24 mm a hmotnost dosahuje na 98 g, což jsou obvyklé hodnoty.

 
Do ruky padne dobře • palec pohodlně dosáhne na všechna tlačítka • srovnání s kreditní kartou

Celý telefon je vyroben z plastů, kov byste hledali marně. Jejich tuhost ale mohla být lepší. Při silnějším stisku totiž některé části telefonu tichounce povrzávají a mají tendenci se prohýbat. To platí především o horní části zadní plochy telefonu, kde je umístěn stříbrný nápis Nokia.

 
Vzhled nového véčka se bude líbit hlavně konzervativním uživatelům 

Přední část telefonu v zavřeném stavu tvoří stříbrný obdélníček s dole zakulacenými rohy, který přes horní hranu telefonu plynule přechází až na jeho záď. Vepředu obsahuje vnější displej, čočku 1,3megapixelového fotoaparátu, dvě štěrbiny pro průchod zvuku z hlasitého reproduktoru a stříbrné označení výrobce. Displej i čočka jsou oproti okolnímu povrchu mírně zapuštěny, a tak nehrozí jejich poškrábání.

  
Zepředu zaujme zejména vnější displej, čočka fotoaparátu a štěrbiny hlasitého reproduktoru

Když se vydáte přes horní zkosenou hranu na zadní stranu telefonu, objevíte velký kryt baterie. Jeho odsunutí vyžaduje trošku tréninku, ale když víte kde zabrat, je to hračka. Bohužel je taktéž tvořen stříbrným platem a je velmi náchylný na poškrábání. U testovaného kusu se již pár škrábanců nacházelo. Pod krytem se ukrývá Li-Ion baterie s kapacitou 820 mAh. Na jedno nabití dokáže telefon udržet při životě po dobu až 300 minut u hovoru a 280 hodin v pohotovosti. Pod ní je velmi netradičně řešený šuplíček pro SIM kartu. Při jejím prvním vkládání mi zabralo nějaký čas, než jsem vůbec přišel na to, jak celý mechanismus funguje. Poté je ale již výměna poměrně snadná. Pod krytem baterie najdete ještě poutko na šňůrku, kterou vytáhnete ven ve spodní části telefonu. Na krku vám tak nové véčko od Nokie bude viset „vzhůru nohama“.

  
Horní hrana je zkosená • zadní kryt se hůře snímá • netradiční šuplík na SIM kartu

Každé správné véčko musí mít boční tlačítka a u tohoto tomu není jinak. Levá strana je vyhrazena dvojtlačítku pro regulaci hlasitosti a infraportu, na pravé najdete klávesu fotoaparátu a slot pro paměťové karty, který kryjí plastová výklopná dvířka. Dovnitř se vkládají karty typu microSD a měnit je můžete i bez nutnosti vypnutí telefonu. K bočním tlačítkům mám ale výhradu, jsou velmi nenápadná a hmatové špatně odlišitelná. Při stisku pak vyžadují vyvinutí větší síly.

   
Slot pro paměťovou kartu microSD • datový konektor Pop-Port

Datový konektor Pop-Port je umístěn standardně na spodní hraně a žádná krytka jej nechrání. Sekunduje mu ještě zdířka pro nabíječku. Ta má průměr jen dva milimetry a tak starší nabíječky nelze bez redukce použít. V základním balení ale není redukce přiložena.

   
Na bocích najdete tlačítko fotoaparátu a pro ovládání hlasitosti spolu s infraportem

Klávesnice k pohledání

Kloub telefonu je z konstrukčního hlediska na velmi slušné úrovni a ve všech směrech neprojevuje prakticky žádnou vůli. Otevírání lze poměrně snadno zvládnout i jednou rukou. Palec se jednoduše zaboří mezi obě části a oddělí je od sebe. Horní křídlo na své místo dotlačí pružinka. Ta mu poté pomůže i při návratu zpět do zavřené polohy.

 
Klávesnice se opravdu povedla • tlačítka jsou pohodlná

Žádné designové experimenty nečekejte ani po otevření telefonu. Konzervativní ráz zůstal zachován. Spodní polovinu telefonu zaujímá vzhledově povedená klávesnice. Její numerická část je tvořena dostatečně rozměrnými klávesami s černými oválky. Ty vystupují nad okolní povrch, a tak je jejich hmatové rozlišení příkladné. I stisk je velmi jistý a doprovází ho téměř neslyšitelné lupnutí.

 
Navigační klávesa je velmi rozměrná • podsvícení klávesnice 

Hlavní částí funkční poloviny klávesnice je čtyřsměrné navigační tlačítko s potvrzovacím středem. Obklopuje jej obdélník, jehož horní rohy jsou tvořeny dvojicí kontextových kláves, spodní pak tlačítky pro příjem a ukončení hovoru. Všechny klávesy jsou rozměrné a je radost s nimi pracovat. Ve tmě jsou popisky jednotlivých tlačítek podsvíceny výrazným modrým světlem. Celkově ke klávesnici nemám žádnou výtku a podle mě přesně splňuje jednu z výhod véčkových telefonů: rozměrná klávesnice i displej v kompaktním balení.