Dnes bezne vyrabene clanky maji prumerny spickovy vykon kolem 130 Wp/m2 - to znamená, že když je 20°C, kolmo na článek svítí slunce výkonem 1000 W, tak z jednoho metru čtverečního leze výkon 130 W. I kdyby se použily neljepší komerčně dostupné články s účinností kolem 19%, bude to 190 wp/m2. Pokud bude mít zařízení rozměry např. jako můj iPhone, tedy 115 x 61 mm, bude mít plochu 0,007 m2.
190 x 0,007 = 1,33 Wp (při napětí 4,2 V proud 316 mA), tedy maximální špičkový výkon, kterého je možno dosáhnout v létě, kolmo na slunce.
iPhone 3G má baterii o napětí 4,2 V a kapacitě 1150 mAh. Teoreticky by se tedy při dosažení špičkového výkonu baterie dobila za 1150 / 316 = 3,6 hodiny (optimistická varianta, ideální podmínky).
Pokud jsem to spočítal dobře, v létě by to možná mohlo fungovat, otázkou zůstává životnost mobilu, který celé leto leží na přímém slunci (přehřívání).
Energetická návratnost článků je dnes 2-3 roky. Obecně tedy není pravda, že se na výrobu PV článků spotřebuje více energie, než je potom vyrobeno, neboť životnost fotovoltaiky je 20 a více let (výrobci garantují 80% počátečního výkonu po 20 letech). V tomto případě je limitem životnost mobilu... Pokud tedy chceme dobíjet mobil sluneční energií, je jednodušší koupit si solární dobíječku, která stojí kolem 1 000 Kč, má asi 3x větší plochu a akumulátor uvnitř. Použijeme ji pro více telefonů a vydrží nám 20 let.
