Každá mladá technologie potřebuje dozrát a platí to i pro nositelnosti. Vytipovali jsme oblasti, ve kterých se letos musí zlepšit.
Wearables, nositelnosti, nebo také chytré příslušenství. V roce 2014 se o nich hodně mluvilo, v roce 2015 se budou hodně nakupovat, ale než se tak stane, musí se zlepšit – tak jako každá nová technologie. První generaci máme za sebou, výrobci mají prodejní čísla, feedback od zákazníků i dostatek času na vyhodnocení a vývoj generace druhé. Co se musí zlepšit, aby se nositelnosti staly masovou záležitostí?
Podobně jako v tomto vtípku ze studentského prostředí se nositelnosti motají v začarovaném kruhu (trojúhelníku). Výdrž – funkce – rozměry. Najdou letos výrobci dokonalou kombinaci? Nebo už konečně přijde nová technologie baterií, která od základu změní pravidla hry?
Baterie
Opravdu je potřeba to nějak zvlášť rozvádět? K čemu jsou chytré hodinky s funkcí sledování spánkové aktivity, když se vybijí už přes den a v noci se nabíjejí? Ano, jsou náramky, které vydrží měsíc i déle, ale zaplatíte za to funkcemi. A kvůli funkcím si přece nositelnosti kupujeme…
Problém je, že dokud nepřijde nová technologie baterií, bude to stále jen o hledání kompromisu v trojúhelníku výdrž-funkce-velikost. Nové technologie jsou ve výhledu, ale obávám se, že už letos se jich nedočkáme.
Design
Křivdil bych nositelnostem roku 2014, kdybych řekl, že nemyslely na design. Fitness trackery upíchnuté v barevných silikonových náramcích skvěle zapadly do sportovního ekosystému. Chytré hodinky se snažily vzhledově přiblížit stylu hodinek, který se v hodinářské branži vyvíjel po desetiletí. Ale nemůžu si pomoct, i ty nejpovedenější hodinky s Androidem Wear poznáte od precizní švýcarské práce na sto honů.
Možná takové hodinky budou muset přijít od Festiny, Seika a spol. Přijdou už letos? Zaznamenali vůbec tihle tradiční výrobci, že se v jejich rajónu cosi děje?
Cena
Letos platilo, že ty nejlevnější a nejjednodušší náramky jen velmi neochotně klesaly pod hranici tisíce korun. Hodinky renomovaných výrobců stojí kolem pěti tisíc, sportovní specialitky či Samsung Gear S deset tisíc a více.
Očekávané Apple Watch sice cenové rozpětí ještě navýší, ale jinak by měly ceny padat. Nakonec proč také ne. Nejjednodušší fitness náramky jsou relativně jednoduchým kouskem elektroniky s pár senzory, diodami, čipy a baterií. Letos už se nebude platit za výjimečnost a „tu skvělou novou technologii“, takže není důvod, proč by se „chytré krokoměry“ neměly prodávat za pár stovek. Možná takový dostanete k novému mobilu jako bonus od prodejce, věřím, že se už letos najde výrobce, který náramek přihodí s nabíječkou a sluchátky rovnou do krabice.
Miniaturizace
Chytré hodinky jsou na poměry hodinek velké. Chytré náramky umí být relativně nenápadné, ale uživatelé o nich stále ví, překáží ve spánku, zadrhávají o oblečení... Nemusíte tomu říkat miniaturizace, ale třeba pohodlí. Každopádně ještě nejsme tam, kde bychom chtěli být.
Velké health & fitness platformy
Dominantní mobilní ekosystémy si do roku 2015 přináší jednu novinku, která by právě letos měla nabývat na významu – platformy, které z různých zdrojů sbírají data o fyzické aktivitě a stavu uživatele. Android Fit, Apple Health a Samsung S-Health. Některé nositelnosti si dosud hrály na vlastním písečku, ale jestli jmenované platformy od Googlu a Applu budou dominovat podobně jako iOS a Android světu smartphonů, budou ti malí muset své výstupy přizpůsobit těm velkým. Je možné, že ze „zbytku světa“ přežijí už jen zavedené služby pro hadrcore sportovce (Garmin Connect a další), je totiž „velké“ služby nedokážou nahradit.
Google Fit a spol. jsou služby pro masy, musí tedy být především jednoduché a přehledné. Garmin Connect stojí na druhé straně spektra, poradí si s čidlem vertikální oscilace (také nevíte, co to je?) a dalšími vychytávkami. Sportovcům to dá možnost dopodrobna zkoumat výkony, službě taková specializace může zachránit budoucnost.
Funkce
Kdysi jsem zkoušel prvního zástupce tehdy ještě záhadně a honosně znějící kategorie wearables a byl jsem rozčarovaný, že umí jen počítat kroky. Postupem času a s novými modely funkce přibývaly, software se zdokonaloval, ale stále to není nic světoborného. V reálném životě není krok jako krok, kilometr uběhnutý do kopce se zásadně liší od kilometru z kopce a na kole je to nesrovnatelně jiné na silnici a v těžkém terénu. Dostanou se letos výrobci blíže k té jediné nosné, avšak zatím prakticky neměřitelné jednotce – totiž energetickému výdeji?
Které nové veličiny letos zvládnou nositelnosti změřit? A co ostatní funkce? Spolupráce se smartphonem, notifikace, dálkové ovládání… Dočkáme se letos nové „killer feature“? Začnou i naše běžné nositelnosti hrát roli ve zdravotnictví? Výrobci to slibují už řadu let, ale kdy si i český doktor při prevenční kontrole řekne o výpis našeho Google Fit, Apple Health apod.?
Lepší software
Nositelnosti jsou schopné nasbírat haldu dat. Umí je vykreslit do krásných grafů, ale tím to končí. K čemu je mi nakonec dobré vědět, že jsem spal XX minut hlubokým spánkem? Je to málo? Je to moc? Měl bych se snažit o změnu? Jak? Běžel jsem dnes příliš pomalu? Nebo to vzhledem k měsíčnímu výpadku tréninku bylo až až? Opravdu platí výrobcem nastavené tepové zóny pro trénovaného sportovce i pro obézní sousedku, která se nikdy nehýbala, ale teď se rozhodla shodit půl metráku? Neměly by se takové zásadní a v extrémních případech i nebezpečné hodnoty nastavovat individuálně?
Google Fit. Tohle pochopí i moje babička, ale ne každému bude taková základní informace stačit...
Jistě, můžete se zlepšovat, stanovit si cíl, nebo se jen na Facebooku chlubit uraženými kilometry, ale jestli to s nositelnostmi myslíte vážně, brzy budete chtít víc. Data zasazená do kontextu, personalizované nastavení parametrů, možná konzultaci s odborníkem, který poradí, co dál, možná to do jisté míry zvládne aplikace. A právě ten, kdo takovou aplikaci přinese, bude o krok napřed.