K tomuto produktu si můžete přečíst 4 uživatelské recenze
Můžu říct, že produkty společnosti Apple mám v zásadě rád. Mac OS X považuji za zdařilý operační systém, MacBook Air je notebook, který svým štíhlým hliníkovým tělem a elegancí potěší oko nejednoho uživatele a nakonec ani iPad není vyloženě špatné zařízení na pohodlnou konzumaci internetového obsahu. Ale s jedním přístrojem z portfolia Apple jsem dosud neměl tu čest. IPhone. Ano, rád jsem se vždy při uvedení nové generace podíval na krásné ikonky a animace, pokochal se některými vychytávkami iOS, ale dát svého času cca 20 tisíc za telefon, který v podstatě nic neumí? Ne, to opravdu ne. Ovšem zvědavost nakonec zvítězila. Mýma rukama prošlo mnoho mobilních telefonů, běžela na nich platforma S40, Symbian, Windows Mobile, Windows Phone, Android… ale iOS jsem nikdy neměl. Poté, co Apple otevřel svůj český Apple Store, kde nabídl ceny výrazně výhodnější než čeští mobilní operátoři a poté, co byl uveden nový iPhone 4S, jsem se rozhodl, že je čas vyzkoušet i Apple iOS. Čtenářům Mobilmanie, zejména těm, kteří si pohrávají s myšlenkou na koupi tohoto přístroje, tedy nabízím dojmy a zkušenosti člověka, který nikdy iPhone ani iOS nevlastnil a seznamoval se s ním jako se zcela novým telefonem a mobilním operačním systémem.
Telefon samotný je shora i zdola chráněný průhlednou fólií, jeho rozměry činí 115 × 59 × 9,3 mm, hmotnost oproti předchozí verzi lehce povyskočila na 140 g. Přední i zadní stěnu tvoří tvrzené sklo, boky a čela jsou z matného kovu. Na pravé straně se nachází toliko šuplíček na SIM kartu s miniaturním otvorem umožňujícím jeho vysunutí, dole najdeme mikrofon, reproduktor a 30pinový systémový konektor, na boku levém posuvník k přepínání mezi normálním a tichým režimem, přičemž tichý režim indikuje úzká červená čárka, pod ním tlačítka k regulaci hlasitosti. Na horní straně se (zleva) usídlil 3,5mm jack pro sluchátka, mikrofon pomáhající při odfiltrování okolního hluku a podlouhlé zapínací tlačítko. Na zadní straně najdeme čočku fotoaparátu, hned vedle ní přisvětlovací diodu a stříbrně vyvedené logo Apple. Vpředu je situováno sluchátko, kamerka pro videohovory, displej a hlavní tlačítko. Oproti předchozímu iPhone 4 jsou designové změny jen kosmetické. Změnilo se rozmístění černých proužků oddělujících jednotlivé antény, nyní jsou symetricky dva na pravém i levém boku, posuvník pro utlumení zvuků se zlehka posunul níže směrem k tlačítkům regulace hlasitosti (což způsobuje problémy u některých pouzder určených pro předchozí generaci) a úplná drobnost - šroubky po stranách systémového konektoru mají hlavičky s pěticípými torxy, většina čtyřkových přístrojů měla běžné křížové prohlubně. Tolik stručný popis, přejděme opět k pocitům.
První a nejsilnější - telefon má velmi vysokou hustotu. S ohledem na svou velikost je až neuvěřitelně těžký. Neberu to jako klad ani zápor, jen mě to překvapilo a je třeba si na to zvyknout. Provedení je kvalitní, vše perfektně lícuje a působí hodnotně. S ohledem na použitou konstrukci nikde nic nepovrzává a asi ani nemůže. Zároveň telefon působí dosti, dá-li se to tak říci, zranitelně. Hodit jej do tašky ke klíčům a dalším předmětům bych rozhodně neriskoval. Ostatně zkušenosti jiných uživatelů hovoří o tom, že i při šetrném zacházení je náchylnost ke vzniku drobných škrábanců a oděrek dosti vysoká. Proto jsem jej ihned po odstranění fólií, ve kterých přístroj dorazil, opatřil předem zakoupenými fóliemi vlastními. Další věc, pocit, který má člověk při uchopení telefonu. Pro mě osobně nebyl příliš dobrý. Přístroj má ostré, pravoúhlé hrany a zcela plochá záda a v ruce se nedrží ani zdaleka tak dobře jako některé konkurenční telefony, pěkně zaoblené a padnoucí do ruky. Tady nejde o zvyk, iPhone je zkrátka ostrý, hranatý a v ruce nesedí přirozeně a pohodlně. Situaci zlepší umístění telefonu do bumperu, pak ale pro změnu bere do značné míry za své jeho elegantní vzhled. Telefon je tedy chráněný, přišel čas k vložení SIM. K tomu je potřeba dodaná pomůcka, v nouzi třeba kancelářská sponka. Sice nevím, proč se vysouvání šuplíčku nedalo řešit například prohlubní pro nehet či tlačítkem, umím si představit situace, kdy ani ona kancelářská spona prostě nebude k dispozici, ale budiž, alespoň to vypadá elegantně a designově čistě. Vyžadovaný formát SIM karty je microSIM, podle mého rovněž obtížně zdůvodnitelný, radost dělá především výrobcům adaptérů na běžnou SIM, za nepatrný kousek plastu chtějí v obchodech leckdy i pěkných pár desetikorun… Vyplatí se spojit s jiným nákupem a objednat v zahraničí. Na microSIM můžu žehrat, ale jelikož většina výrobců telefonů má jiný názor než já, budu se s ní muset smířit. Původně jsem chtěl svoji SIM oříznout pomocí skalpelu, ale nakonec jsem se rozhodl využít speciální kleště, které se mi podařilo sehnat za celkem přijatelnou cenu 2,5 USD. Kartu je pochopitelně možné nechat vyměnit přímo u operátora, ale jelikož mé mobilní bankovnictví je vázáno na její ICCID, byla domácí úprava jednodušším a rychlejším řešením.
Kartu jsem úspěšně vložil a telefon zapnul. Prvotní náběh systému je poměrně dlouhý, poté se zobrazí průvodce, pomocí kterého je možné nastavit některé parametry z velké části se týkající komunikace telefonu s okolím, odesílání informací, iCloudu ap. Pak už se objeví základní obrazovka systému - notoricky známá plocha s kapičkami vody a na ní matice 4 × 5 ikon. Dojmy: první výrazně špatný dojem - signál. Telefon jsem používal v místě s objektivně dobrým pokrytím, všechny telefony, které jsem zde měl zapnuté, ukazovaly plný a nekolísající signál. IPhone se nikdy nedostal na více než 4 čárky z 5, ukazatel síly signálu navíc občas zakolísal např. během pohybu po bytě, změně polohy či způsobu uchopení telefonu (iOS ver. 5.0.1). Na kvalitu hovoru to sice nemělo vliv, ale nemám z toho dobrý pocit. Naopak signál Wi-Fi chytá telefon výborně (opět v porovnání s několika dalšími telefony).
Displej - připadá mi malý. Není to nijak dramatické, jsem zvyklý i na menší displeje, ale přístroj, který se ovládá výhradně dotykově, by mohl mít úhlopříčku větší. Obskurní úvahy o tom, že toto je "přesně" ta velikost, aby člověk nemusel přehmatávat a přesto obsáhl celou plochu, považuji za úsměvné. Nicméně další generace iPhone, která nejspíše přijde na trh na podzim letošního roku, už bude pravděpodobně vybavena displejem čtyřpalcovým. Zato jemnost displeje (udává se 326 DPI) je skutečně famózní. Na mobilním telefonu jsem nikdy nic lepšího neviděl a veškerá práce a především prohlížení internetu dostává úplně nový rozměr. Už to není nouzové řešení na hranici utrpení, browser je možné používat celkem pohodlně. Na noční zkouknutí několika stránek v posteli již není potřeba zapínat notebook, telefon to obstojně zastane za něj. Rovněž citlivost displeje na dotyk je vynikající, akcelerometr plní svoji práci bezchybně a pohotově mění orientaci zobrazení, telefonem není potřeba nijak třást či do něj ťukat. Velmi dobré jsou pozorovací úhly, ani po poměrně výrazném naklonění telefonu nedochází ke změně barevného podání, čitelnost je dobrá i na ostrém zimním slunci, přičemž jas může regulovat automatika, nebo lze jeho hodnotu nastavit ručně. Pro většinu běžných prostředí mi plně dostačovalo nastavit hodnotu jasu na cca 1/3 maxima, což se příznivě odráží na výdrži baterie. Celkově tedy mohu říci, že displej iPhone 4S patří mezi mobilními telefony k naprosté špičce, vytknout mu mohu snad jen o něco horší podání černé barvy, na konkurenty vybavené displeji s technologií Super AMOLED či Clear Black v tomto směru přece jenom nestačí, ale pokud nebudete přímo srovnávat dva telefony ležící vedle sebe, tak jako jsem to udělal já, těžko to vůbec zaregistrujete.
Na řadu přišlo základní nastavení a přizpůsobení přístroje a i v tomto směru mohu jenom chválit. Položky a funkce jsou pojmenovány jasně a srozumitelně, alespoň tedy v angličtině, kterou používám, nemusel jsem tápat, co kde najdu, případně co asi tak zapnutí/vypnutí určité položky udělá. Jistě, přiznávám, srozumitelnost telefonu a jeho nastavení je na úkor toho, že systém je do značné míry okleštěný, zkrátka spousta věcí jde nastavit jen více či méně omezeně, mnoho z nich si uživatel nenastaví prostě vůbec (hovořím o telefonu bez jailbreaku). I přesto mám z ovladatelnosti systému lepší dojem než z konkurenčních platforem, dokázal jsem se s ním docela dobře sžít za jediný den, to mi u takového Androidu trvalo podstatně déle a např. u Symbianu Anna jsem ještě po měsíci používání nejednu položku nastavoval pomocí integrovaného vyhledávání, protože hledat ji utopenou kdesi hluboko v menu by bylo neomluvitelným plýtváním časem. Na tomto místě podotknu, že Spotlight v iPhone položky v nastavení (Settings) bohužel neprohledává. O import pošty a kontaktů se postaral Exchange, takže jsem mohl postoupit do další fáze - připojit telefon k počítači a použít mnohými obávaná a proklínaná iTunes.
Dodaný kablík jsem tedy zapojil do USB portu a - světe div se - ono to prostě fungovalo. Problikla bublina o nově připojeném zařízení a iTunes telefon vzápětí detekovala. Mělo by to být samozřejmostí, ale realita je odlišná a když si vzpomenu, jakou torturou bylo připojování a nastavování komunikace s některými jinými telefony, kolik to vyžadovalo času, bastlení s ovladači, instalací různých verzí programů atd., musím zkrátka pochválit i ten zdánlivě prostý fakt, že spojit iPhone 4S s počítačem je rychlý a bezproblémový proces. V iTunes jsem měl připravenu část své hudební sbírky a několik aplikací, které jsem chtěl do iPhone doinstalovat. Ani tady nemůžu napsat nic zajímavého natož překvapivého. Po zaškrtnutí položek, které mají být synchronizovány, se rozběhl ukazatel průběhu a po poměrně krátké době (tu jsem bohužel nezměřil), se do telefonu úspěšně nahrnuly asi 2 GB dat. Nikde nenastal žádný problém. Jen pro představu o rychlosti, když jsem později do telefonu nahrával aplikaci o velikosti 1,17 GB, trvalo to přibližně 85 vteřin.
Prostředí telefonu je, kromě zmíněné přehlednosti, také konzistentní, graficky velmi pěkně zpracované, při práci občas problesknou líbivé animace a efekty, co je ale nejpodstatnější, iPhone je rychlý. Opravdu rychlý, na nic není třeba čekat, aplikace se spouštějí okamžitě a to samozřejmě nejen těsně po vybalení přístroje z krabice, ale i po jeho naplnění daty. Adresář, ačkoli v mém případě aktuálně čítá 293 kontaktů, se otevře ihned po klepnutí na jeho ikonu, stejně tak hudební sbírka; listování v seznamech, otevírání i editace položek probíhají bez prodlev. Pro mě osobně je to velmi důležitá vlastnost, práce v sebekrásnějším a sebepropracovanějším prostředí, kde je nutné na každou maličkost čekat, dívat se na vlekoucí se ukazatel průběhu, přemýšlet, zda telefon ještě pracuje, nebo tzv. zamrzl, je neobyčejně iritující, nepříjemné a únavné. Kdo s telefonem pracuje více než pět minut denně, tuto svižnost nepochybně vysoce ocení.
Na druhou stranu je pravda, že určité úkony jsou řešeny poměrně zdlouhavým způsobem. Typicky odstraňování položek v některých aplikacích probíhá způsobem položku otevřít - zadat Edit - zadat Delete (ev. potvrdit Delete). Toto pro každou položku zvlášť. Například ve vestavěném kalendáři jsem rychlejší metodu smazání záznamu neobjevil (kromě smazání celého kalendáře). Nějak si je přímo v seznamu hromadně označit a odstranit, to se v iPhonu příliš nenosí. Ano, tvůrci systému by asi namítli, že větší úpravy bylo zamýšleno provádět v počítači (iTunes, Outlook aj.), do telefonu synchronizovat již upravená/zpracovaná data a v samotném přístroji realizovat jen kosmetické úpravy. Možná. Přesto bych v některých aplikacích ocenil rychlejší a přímočařejší způsob práce.
Co mi zcela jednoznačně nevyhovuje, je způsob zápisu písmen s diakritikou. Tyto znaky, např. "Ž", se píší tak, že zadáte potřebný znak, v tomto případě Z a následně napíšete háček. Nevím, zda se tento postup mám učit. Kam až moje paměť sahá, české znaky se píší stylem diakritické znaménko (háček, čárka), následně písmeno. Mám si zvykat na opačný postup, když jej implementuje pouze iPhone? Psací stroje, počítače i další zařízení zkrátka (již desítky let) fungují způsobem znaménko > písmeno. Písmena s diakritikou je možné psát i podržením příslušné klávesy, kdy se po malé prodlevě otevře nabídka znaků, které je možné napsat (přidržení E nabídne É, Ě ad.), psaní stylem písmeno-znaménko je však rychlejší. Další výhrada vůči klávesnici - klávesy neindikují, zda se napíše velké či malé písmeno. Problém to zjevně není, jak ukazuje např. OS Android. Nevím, co Applu brání zobrazovat na tlačítkách malá a velká písmena (a/A), prostě to tak není a komplikuje to práci, orientovat se je možné jen podle vysvícení klávesy Shift (má tři stavy - vypnuto, zapnuto a Caps Lock). Jiná zajímavost - uprostřed slova nelze napsat "ú" (např. ve slovech fúze, kúra), ať stisknete "ú" či "u" a poté čárku (´), v obou případech je systém "opraví" na "ů". Ne, opravdu nemám rád systémy, které vědí lépe než já, co chci napsat! Na českém rozložení klávesnice pak postrádám klávesu pro tečku a čárku v základním zobrazení. Psaní tečky lze obejít dvojím stiskem mezerníku, pro čárku je ale nutné přepnout se do režimu psaní číslic. Škoda. Více by mi vyhovovalo, kdyby klávesa nad Backspace byla určena pro zápis diakritické čárky a háčku, o klávesu nalevo od Backspace by se mohla podělit čárka mezivětná s tečkou.
Funkce pro telefonování jsou standardní, ničím nevybočující ze zaběhnutých zvyklostí. Ikona Phone otevře nabídku uspořádanou do pěti panelů (Favorites, Recent, Contacts, Keypad a Voicemail), jejich názvy jsou dostatečně jasné a srozumitelné. Kontakty jsem do telefonu zkoušel importovat přes Exchange, z Outlooku, GMailu i Hotmailu, ve všech případech s uspokojivým výsledkem. Výběr kontaktu je možný z vyhledávacího políčka umístěného nad seznamem, z lišty při pravém okraji displeje, kde jsou seřazena písmena A-Z, klepnutí na ně posune zobrazení k danému písmenu, nakonec je možné i nabídku Phone úplně vynechat a kontakt vyhledat Spotlightem, který se objeví po odsunutí základní obrazovky směrem doprava. Z karty kontaktu je možné nejen zahájit hovor, ale i napsat SMS či e-mail. Je-li u kontaktu vyplněno datum narození, iPhone jej zaznamená do kalendáře a s předstihem na narozeniny upozorní (lze vypnout). Panel Recent ukazuje volaná, přijatá a zmeškaná čísla, je ale možné vyfiltrovat pouze zmeškané hovory. U volaných a přijatých čísel se zobrazuje datum a čas zahájení hovoru a délka jeho trvání. Následují-li hovory téže osobě jeden po druhém, tedy nevmísí-li se mezi ně volání někomu jinému, uspořádá se tento výpis do přehledné tabulky, každý hovor je na samostatném řádku.
Důležitou funkcí mobilního telefonu jsou pro mě (stále ještě) SMS. Jak je na tom v tomto ohledu iPhone? Najdeme v něm aplikaci Messages, která obsluhuje SMS, MMS (musí být povoleny v Settings - Messages - MMS Messaging) a tzv. iMessages, tedy posílání zpráv mezi přístroji vybavenými touto aplikací, a to zdarma, respektive za cenu datových přenosů. Po otevření Messages se nám naskytne pohled na seznam uživatelů, se kterými jsme byli v nedávné době v kontaktu, u každého uživatele je náhled na poslední odeslanou či přijatou zprávu. Po klepnutí se dostaneme na výpis komunikace, který je přehledně uspořádán do podoby bublinové konverzace, nad každou zprávou je pak uvedeno datum a čas jejího odeslání. V řádku pod výpisem konverzací můžeme rovnou začít psát zprávu novou. Pokud na úvodní obrazovce zvolíme ikonu nové zprávy, otevře se editor. Adresáta zadáváme postupně zjemňovaným výběrem, kontakty, u nichž je uloženo několik telefonních čísel, jsou v seznamu vícekrát. Příjemná (i když nijak neobvyklá) je možnost zadat více příjemců téže zprávy. Následně můžeme začít psát text do políčka o výšce pouhého jednoho řádku, které ale s rostoucím počtem napsaných znaků dynamicky svoji výšku mění tak, aby byl vidět celý text, maximálně se však zobrazuje 7 řádků. Vadí mi to, že editační pole je významně zúženo zleva ikonou fotoaparátu (slouží k vložení fotografie do MMS), zprava tlačítkem Send, takže se zde hodně plýtvá místem. Navíc je neustále viditelné velké záhlaví New Message a stavový řádek, zkrátka Apple mrhá prostorem, takže ač je displej velmi jemný, nijak velké množství textu se na něj nevejde.
Nevyhovuje mi dále to, že tlačítko Send zprávu bez varování odešle, což může být nepříjemné například při jeho náhodném stisknutí (místo sousedících tlačítek O a P) dejme tomu v jedoucím autobusu. Jindy otravné okénko "Opravdu chcete zprávu odeslat?" bych zde docela uvítal. Naopak líbí se mi trvalé zobrazení počtu napsaných znaků ve tvaru x/160, telefony odečítající od hodnoty několika tisíc mě poněkud iritují. Po stisku Edit lze najednou odstranit celou konverzaci (Clear All), jednotlivé zprávy, nebo zprávy přeposlat. Doručenky podporovány nejsou, v případě potřeby je nutné tento nedostatek řešit zadáním speciálního kódu před vlastní text SMS. Celkově ke zprávám žádnou vážnější výtku nemám.
Co dělá chytrý telefon chytrým telefonem, jsou aplikace. Chtěl bych proto zmínit některé z těch, jež jsou přímo dodávány s telefonem a i několik dalších, které jsem si do iPhone doinstaloval z AppStore. Novinkou iOS 5. verze je integrace Twitteru, aplikace je jednoduchá, přehledná, umožní pohodlnou práci s tweety i nastavení profilu, neměl jsem potřebu hledat si za ni náhradu. Aktivní uživatele Twitteru potěší, že přímý odkaz na něj vede z různých aplikací, takže třeba tweetnout otevřenou webovou stránku ze Safari je otázkou trojího stisknutí tlačítka. Po určité době experimentování jsem nakonec zůstal i u vestavěného kalendáře. Ten nabízí pohled měsíční, denní, seznam událostí a po překlopení telefonu do landscape konečně i pohled týdenní. Aplikace dokáže zobrazit několik různých kalendářů (pracovní, soukromý atd.), které odlišuje barvou a je možné je individuálně zapínat a vypínat, příjemná je možnost vytvořit událost tapnutím na příslušnou hodinu, tažením měnit její trvání, přesunout ji a další funkce, které jsou ale dnes již samozřejmostí nejen v desktopových a AJAXových aplikacích, ale i v mobilních telefonech, takže považuji za zbytečné je uvádět. V každém případě mým požadavkům, tj. umožnit rychlý přehled, co mě v daný den čeká a především pomocí alarmu bránit tomu, abych na něco zapomněl, kalendář iPhonu vyhoví a nahradit Outlook/Entourage asi nikdy nebylo jeho ambicí.
Na hlavní obrazovce jsem si nechal i odkaz hodiny (Clock), který otevře aplikaci o čtyřech panelech - světový čas, budík, stopky a minutka. Jejich vzhled a možnosti nastavení ničím nevybočují z běžného standardu, je ovšem příjemné, že - na rozdíl od některých konkurenčních přístrojů - jsou skvěle po ruce, pro aktivaci minutky stačí ťuknout na Clock (a ev. Timer), nastavení rotujícími kotouči hodin a minut je bleskurychlé. Žádné utopení hluboko v menu, miniaturní tlačítka, potvrzování… Prostě rychle, jednoduše, elegantně. Je to zajisté drobnost, ale iPhone je mým prvním telefonem, na kterém časové funkce běžně využívám. Dobrá je i aplikace počasí (Weather), umožní navolit množství lokací, přičemž zná i poměrně malá česká města, pokud jí to dovolíte, může spolupracovat s určováním polohy a zobrazit předpověď pro místo, kde právě jste, aniž byste ho museli zadávat. Ukáže aktuální stav, předpověď na dalších pět dnů a po rozkliknutí i předpověď po jednotlivých hodinách pro následujících 12 hodin. S tím jsem se spokojil a původně plánovaný nákup (byť o poznání lepší) WeatherPro odložil na neurčito. Zatím ji nijak výrazně nepostrádám.
Opomenout nemůžu funkci, která se stala jednou z nejčastěji zmiňovaných a nejpropagovanějších, kromě toho je jedním z nemnoha významných rozdílů oproti staršímu iPhone 4 - Siri. Siri, podle některých bezmála zázrak, pro jiné naprostá zbytečnost. Svůj názor bych shrnul do konstatování, že se jedná o velmi dobrý nápad mající budoucnost a dost možná je jednou z prvních vlaštovek, která naznačuje, jakým způsobem budeme časem mobilní telefony a jiná zařízení ovládat, ale pro mě osobně v tuto chvíli nemá mnoho příležitostí k uplatnění. Domníval jsem se, že Siri mi vůbec nebude rozumět, to se ale nepotvrdilo. Velkou většinu, odhaduji 80 %, mých povelů a dotazů telefon navzdory mému silnému středoevropskému přízvuku a neobratnému vyjadřování hned napoprvé pochopil správně. Nakonec většinou šlo o jednoduché holé věty, co by také člověk Siri vyprávěl. Problém je jinde. Jednak jde o nezvyk, už pěkných pár let ovládáme telefony pomocí tlačítek, v poslední době také přes dotykový displej, povídat si s nimi je něco nového. A i v době, kdy jsem tuhle funkci cíleně testoval, jsem se mnohokrát zapomněl a požadovanou operaci zadal vyťukáním na displej. To by nemuselo vadit, jde jenom o zvyk. Horší je to s absencí české lokalizace. Sice jsem uvedl, že telefon rozumí i značně neanglické výslovnosti a nemusíte být kdovíjak pokročilí v angličtině, abyste zvládli zadat několik základních příkazů. Jenže… Mně osobně by bylo hlasové ovládání nejužitečnější při zadávání textu. S tím je při absenci hardwarové klávesnice vždycky určitý problém. Ale e-mail v češtině zkrátka Siri nenadiktuji. A těch anglických posílám velmi málo. Možnost zadat delší text hlasem by využitelnost Siri posunula o několik řádů výše. Nebo zkuste Siri přimět, aby vytočila číslo osoby s nějakým hezkým českým jménem oplývajícím písmeny s diakritikou. Mně se to příliš nedařilo. Na česká slova s háčky, čárkami a kroužky se iPhone nedívá příliš vstřícně. Pro mě tedy Siri zůstává tím, čemu říkáme proof of concept. Je fascinující zeptat se telefonu, kolik obyvatel má Německo a dostat na to obratem správnou odpověď, ale přínos a praktické využití v dennodenním životě u mě zatím Siri nemá. Tento (pro českého uživatele) nedostatek lze však alespoň do jisté míry řešit aplikacemi třetích stran.
Mně osobně se velmi zalíbil Dragon Dictation od společnosti Nuance, který je na českém AppStore dostupný od začátku května. Jde o aplikaci s velmi jednoduchým prostředím, základní okno programu zobrazuje pouze virtuální tlačítko a nápis "Tap and dictate". Po stisku tlačítka lze začít diktovat text, který se po stlačení End zobrazí na displeji, kde je možné jej ručně editovat. Rozpozná-li program některé slovo špatně, dá se na toto slovo tapnout a jsou nabídnuty alternativy. Je-li znění v pořádku, lze obsah přesunout do SMS, e-mailu, systémové schránky, publikovat na Twitteru i Facebooku. Pokud člověk hovoří poněkud strojeně, pečlivě a zřetelně vyslovuje, je rozpoznávání textu mimořádně dobré. Po krátkém zácviku jsem byl schopen nadiktovat i delší text bez chyb, stačilo do něj doplnit interpunkci, případně opravit malá/velká písmena. Takto rychle jej na softwarové klávesnici iPhone rozhodně nenapíši, text obsahuje diakritiku, která u telefonů přece jenom dosti zdržuje. Jelikož je aplikace zdarma, bez omezení a bez reklam, mohu rozhodně doporučit k vyzkoušení.
Ještě chci uvést několik aplikací, které nebyly součástí telefonu a získal jsem je z AppStore. Celkově vzato, AppStore mě ohromil svou velikostí. Na první pohled by se zdálo, že je to jednoznačně dobrá vlastnost, možnost výběru a konkurenční prostředí jsou jistě pozitivní a nakonec všechny podobné obchody se neustále trumfují čísly, kolik aplikací jim za poslední měsíc (kvartál, pololetí…) přibylo a kolik jich obsahují celkem. Já jsem ale brzy pocítil typický problém s nadvýběrem; jednak člověk rychle pochopí, že nedokáže sledovat a vyzkoušet ani malý zlomek toho, co má k dispozici a velice snadno se v té záplavě ztrácí. Otestuje jednu aplikaci, pak druhou, třetí, pátou… na každé najde nějaká pro a proti a neumí se rozhodnout pro jednu z nich. Mně osobně to došlo při stahování sedmého klienta pro instant messaging… Další věcí, kterou jsem zjistil, byl fakt, že mnoho placených aplikací se čas od času objevuje ve slevě či zcela zdarma. To jsem předtím netušil. Otázkou je, jak při tom množství "vychytat" správný okamžik pro stažení. Proto se mým důležitým pomocníkem stala aplikace AppShopper, ve které jsem si nadefinoval svůj Wish List, a která mě upozorňuje, když u nějakého software spadne cena (nebo se zvýší, to mě ale pochopitelně příliš nezajímá) - zobrazí odznak (badge) u ikony aplikace a zašle informativní e-mail (obojí volitelně). Rovněž avizuje dostupnost update, to ale zastane i samotný AppStore, nabízí různá kritéria řazení (nejnovější, nejpopulárnější, placené, zdarma, podle kategorií etc.), zvládne odfiltrovat aplikace pouze pro iPad, aplikace označované "Non-Western", tj. v čínštině, japonštině ap., má samozřejmě i množství dalších funkcí. Pro naprostého začátečníka na poli iOS, který ještě nemá vytvořený seznam těch svých "starých, dobrých, osvědčených" aplikací, můžu instalaci AppShopperu či jiné s podobnou funkcionalitou jenom doporučit. Nabízí se třeba AppAdvice, kterou považuji za asi nejlepší, je ale placená (aktuálně 1,59 €), App-Free, AppFree, Free App Report, AppsGoneFree a další.
Ale zpátky k doinstalovaným aplikacím. Dobrou zkušenost jsem udělal s aplikací s výmluvným názvem English-Czech Dictionary. Anglicko-český (a česko-anglický) slovník nabízí minimalistické rozhraní, rychlost a dle autorů cca 65.000 překladových párů. Poradí si i s krátkými souslovími a jeho slovní zásoba je pro běžné použití plně dostačující. Pozor na to, že bazíruje na překlepech a diakritice, slovo "cepice" nepochopí, musíte napsat "čepice". Je zdarma a bez reklam, v poslední verzi byla navíc doplněna výslovnost, což je praktické. Je-li řeč o cizích jazycích, velmi užitečný je Google Translate. Je rovněž zdarma, má opravdu širokou nabídku podporovaných jazyků (včetně arménštiny, tamilštiny a dalších), u jazyků nepoužívajících latinku nabízí výslovnost zapsanou latinkou, dokáže zadaný výraz či frázi v cizím jazyce přečíst a co je pro Čechy důležité, pro překlad z češtiny není nutné frázi napsat, stačí ji vyslovit. A to u zařízení s pouze virtuální klávesnicí příjemně šetří čas. Diktování ve slovenštině zatím podporováno není. Některé překlady jsou sice více úsměvné než přesné, i tak jde o užitečného pomocníka.
Na RSS feedy jsem využíval MobileRSS, je přehledný, má slušné možnosti nastavení, synchronizuje se s Google Readerem, takže odpadá nutnost importu přes OPML, v bezplatné verzi zobrazuje jen úzký řádek reklamy, navíc jen na hlavní stránce s přehledem odebíraných kanálů. Nakonec jsem se ale odhodlal ke koupi osvědčené klasiky - Reederu. Líbí se mi na něm jeho jednoduché a decentní rozhraní vyvedené v tlumených barvách, takže méně namáhá oči, spolupráce s množstvím dalších služeb a aplikací (Read it later, Readability, Delicious, Evernote, Twitter, Facebook ad.), odkaz lze mj. otevřít v Safari, zkopírovat do schránky či odeslat e-mailem. Feedy je možné jedním tahem prstu označit jako přečtené, nebo je opatřit hvězdičkou, čtečka pak umožňuje jejich zobrazování ve třech módech (všechny, nepřečtené, s hvězdičkou). Možnosti nastavení jsou přijatelným kompromisem mezi dostatečnou přizpůsobitelností vzhledu a chování na straně jedné a zachování jednoduchosti a přehlednosti na straně druhé. Z placených dále vypadají pěkně například Newsie a Newsrack.
Neocenitelným pomocníkem při práci s internetem je mi potom aplikace a služba Pocket (původně Read it later, v průběhu dubna 2012 byla upravena a přejmenována). Pokud o ní někdo ještě neslyšel, zmíním, že jde o službu, která umožňuje shromažďovat na jednom místě zajímavé články k pozdějšímu přečtení. Narazí-li člověk při procházení webu, nebo třeba čtení tweetů, na text, který jej zaujme, ale zrovna nemá čas či možnost si jej v klidu pročíst, odešle jej na Read it later a vrátí se k němu při vhodné příležitosti, třeba večer v posteli. Za hlavní výhodu považuji dostupnost a použitelnost z různých programů a zařízení. Do Firefoxu ve stolním počítači jsem si nainstaloval stejnojmenné rozšíření, stejně tak existuje i extension pro desktopové Safari (hledejte např. na readitlaterlist.com), v Safari iOS je funkce přístupná přes bookmarklet, zprovoznění je popsáno tak pečlivě, že jej nejde nezvládnout, v integrovaném Twitteru je odkaz Read Later ukrytý pod ikonou kancelářské sponky v nabídce, do které se vstupuje přetažením prstem po tweetu v timeline. Díky tomu je naprosto jedno, zda sedíte u Macu, PC, nebo máte v ruce iPhone, uložit si libovolný článek na později je dílem okamžiku. Příjemný je dále fakt, že RIL články přeformátuje do prostého textu, odstraní flashové reklamy a podobné rušivé prvky, kterými většina moderních webů doslova přetéká a čtení je díky tomu podstatně příjemnější. Kromě toho jsou data stahována do zařízení a přístupná i off-line, což je leckdy poměrně užitečné. Aplikace Read it later byla dostupná ve free verzi a ve verzi Pro, aktuálně nabízená Pocket je zdarma (a bez reklam).
Velmi podstatný je pro mě přístup na web a již ze zvyku jsem mezi prvními aplikacemi instaloval Operu Mini, která mi dobře sloužila snad na všech mobilních platformách, jež jsem vlastnil a na které si cením rychlosti a také, s ohledem na to, že mobilní internet je v českých zemích stále dosti drahou záležitostí, zásadních úspor pokud jde o množství přenesených dat. Kupodivu na iPhonu se mým favoritem nestala a já jsem nějakou dobu používal Atomic (Lite) a nakonec "zakotvil" u do té doby pro mě neznámého prohlížeče Mercury, který Operu pro moje potřeby předčí téměř ve všem, především načítá stránky rychleji a zobrazuje je věrněji, což jsou asi nejdůležitější parametry při posuzování webového prohlížeče. Navíc Mercury oplývá nadstandardními možnostmi nastavení, velmi pěkně pracuje s panely (taby), v podstatě stejně jako běžný desktopový prohlížeč - pod adresním řádkem jsou ouška panelů umožňující přepínání mezi nimi, na ouškách se nachází křížek pro jejich zavření a napravo od nich tlačítko "Plus" pro otevírání nových.
Podporuje gesta prsty (ocení všichni, kdo používají na desktopu gesta myší, já jsem si například navolil švihnutí dvěma prsty vlevo/vpravo pro přechod zpět/vpřed, stejné gesto ve směru nahoru/dolů přepíná na další/předchozí panel, tapnutí dvěma prsty u horního/dolního okraje pro přesun na začátek/konec stránky, tapnutí třemi prsty panel zavře ad., podporováno je nastavení celkem devíti gest a funkci je možné přiřadit i zatřesení telefonem - shake). Příjemná je možnost nastavení spouštění prohlížeče (zobrazit prázdnou stránku, domovskou stránku, obnovit poslední relaci atd.). Podporován je dvoustupňový mód Full Screen, kdy se mohou zobrazovat buď pouze ouška panelů, nebo je celý displej věnován webové stránce. Z dalších možností zmíním nastavení vyhledávače (Google, Yahoo, Bing, čínský Baidu aj.), funkci AdBlock, nastavení user agenta, ochranu soukromí, automatické vyplňování formulářů, možnosti pro regulaci množství přenášených dat (komprese, vypnutí obrázků atp.), panel rychlého přístupu (Dashboard) - byť jen se šesti odkazy a množství dalších.
V mém případě pak rozhodla podpora Firefox Sync a tudíž synchronizace záložek se stolním Firefoxem. Jediné, čím lite verze "obtěžuje", je zobrazení dialogového okna nabízejícího zakoupení verze plné během spouštění prohlížeče, což mně osobně nijak nevadí, ostatně plná verze je k dispozici za velmi přijatelných 0,79 €. Problém je snad jen v tom, že kromě odstranění této nabídky a možnosti otevřít neomezené množství panelů nenabízí oproti lite nic navíc. Aplikace je vyvíjena od roku 2009 a aktualizace jsou uvolňovány pravidelně.
Velmi podobné funkce a možnosti nabízí v poněkud uhlazenější a graficky pohlednější podobě Perfect Browser, za který je však zaplatit nutné v každém případě (opět 0,79 €), protože v bezplatné verzi neexistuje. Podotknu ještě, že speciálně prohlížení webu je činností, při které mimořádně oceníte jemnost a rozlišení displeje. Množství textu, které telefon zobrazí na jediném displeji, je skoro neskutečné. V tomto směru dostává iPhone výrazněji na frak jen od zatím nepříliš rozšířených telefonů s HD (720 × 1280 px) displeji.
Za nedocenitelnou aplikaci považuji Dropbox, který již delší dobu používám na desktopu a notebooku, nyní mám tedy svá data dostupná i z iPhone. Právě na něm je pro omezené možnosti importu dat užitečnější než na jiných platformách. Zmíním i to, že jsem velmi spokojen s podporou proprietárních formátů Microsoftu, soubory .doc(x), .xls(x) zobrazuje iPhone přinejmenším čitelně a přijatelně, většinou však velmi dobře. S dokumenty PDF nejsou problémy, stejně jako s obrázky, které je možné z Dropboxu uložit do paměti iPhone.
Užitečný a hojně využívaný je v mém telefonu klient pro instant messaging. Za jakýsi zlatý standard pro iPhone platí aplikace IM+ od Shape Services, ovšem její plná verze Pro stála v době psaní tohoto textu 7,99 € a za tuto cenu ji doporučit nemůžu. Dvě stokoruny za obyčejného internetového kecálka jsou na můj vkus přece jenom příliš. Co tedy poradit? Je možné vyčkat na slevu, já jsem tento prográmek kupoval za akční cenu 0,79 €, kterou už považuji za přijatelnou, lze používat lite verzi, nebo se poohlédnout jinde. Uživatelům, kteří potřebují být v kontaktu jenom přes ICQ (AIM), bych se nebál doporučit ICQ Messenger přímo od ICQ. Na AppStore i na internetu někteří uživatelé tvrdí, že program je nestabilní a občas padá, já jsem ale nezaznamenal nejmenší problémy. Kdo vyžaduje univerzálního messengera, měl by vyzkoušet IMO a Meebo, oba jsou zdarma. Mně se více zalíbilo Meebo (ano, to je ta služba, o jejíž koupi - za kulatých 100 miliónů USD - nyní jedná Google), aplikace s pěkným uživatelským prostředím, intuitivním ovládáním, stabilní, bez reklam a především s podporou opravdu velkého množství účtů; Windows Live, Google Talk, Jabber či Facebook beru za vcelku standardní, k nim ale můžete připočíst sedm desítek (!) dalších. Krom zmíněných klientů jsou k dispozici i iOS verze programů dobře známých z desktopů, jako jsou Trillian a QIP (oba zdarma), takže výběr je především otázkou zvyku a osobních preferencí, nepřijde mi, že by některá z uvedených aplikací své kolegyně nějak výrazně převyšovala.
Překvapením pro mě byla existence kvalitních aplikací přímo od velkého rivala společnosti Apple, od Microsoft Corp. Na mém telefonu se usídlily hned tři. V prvé řadě je to SkyDrive. Vzdálené úložiště, nebo jak se dnes říká cloudové řešení a zároveň nově synchronizační službu Microsoftu asi není potřeba představovat, jde o prostor s kapacitou sympatických 25 GB (nově registrovaní uživatelé získávají nyní jen 7 GB) navázaný na Windows Live ID. 23. dubna tohoto roku provedl Microsoft ve službě několik zásadních změn, povětšinou ale k lepšímu. Zmínil jsem, že noví uživatelé získávají registrací jen 7 GB prostoru, i to je však více, než kolik nabízí v základní a neplacené variantě iCloud, Google Drive, SugarSync či Dropbox. K dispozici jsou i aplikace pro desktopy a mobilní zařízení, aktuálně jsou podporovány Windows (Vista a vyšší), Mac OS X (10.7 Lion), Windows Phone a iOS. Úložiště i samotné aplikace jsou přitom zdarma.
Aplikace SkyDrive pro iPhone má jednoduchý a velmi elegantní vzhled, její funkčnost a možnosti nastavení se ve verzi 2.0 oproti starší 1.0 výrazně zlepšily. Výbava verze 1.0 byla chudá i na poměry iOS. Na panelu Settings se nalézala toliko informace o tom, přes které Live ID jsme přihlášeni, číslo verze, odkaz na podmínky užívání a ochrany soukromí a nakonec velké tlačítko pro odhlášení. Mě osobně mrzela absence i těch nejzákladnějších operací se soubory (přesun, kopie, přejmenování), což se právě v nové verzi změnilo. Správa souborů je aktuálně možná na úrovni běžného jednoduchého souborového manažeru, důležité je myslet na to, že pro hromadné ukládání souborů do SkyDrive je nutné v telefonu povolit lokační služby, jinak jsou soubory nahrávány po jednom (aplikace na tento fakt sama upozorňuje). Rovněž je dobré v nastavení překontrolovat, zda je zvoleno nahrávání fotografií v plné velikosti či zmenšených (Resized). Pokud jde o práci s daty, nabízí se nahrání fotografie či videa, textové a další dokumenty v nabídce chybí a do úložiště se dají dostat prostřednictvím počítače. Soubory lze zobrazovat v podobě miniatur nebo detailů (ukáže se velikost, datum uploadu a přístupová práva), je možné je stáhnout do galerie iPhone, opět za předpokladu, že jde o fotky a videa. Na textové dokumenty lze odeslat e-mailem odkaz, který adresátovi umožní jejich prohlédnutí, případně i editaci (volíme před generováním linku). Přínosnost této aplikace si musí každý zhodnotit sám, já oceňuji to, že mi umožňuje přístup k obrovskému množství souborů odkudkoliv a že celé řešení je zdarma, respektive za cenu datových přenosů. Připojení k internetu je v tomto případě nutné, na rozdíl od Dropboxu, kde lze k souborům označeným jako oblíbené (favorites) přistupovat i lokálně.
Druhým počinem Microsoftu, který ve svém iPhone využívám, je OneNote. Opět notoricky známý program (alespoň uživatelům Windows), součást balíku Microsoft Office i ve verzi pro studenty a domácnosti. Užitečný je právě pro majitele stolních Office, se kterými je poměrně dobře provázán. Pro ostatní bude zřejmě představovat jen jednu z aplikací pro správu různých poznámek, sice praktickou a v líbivém provedení, ale mezi konkurenty nijak zvlášť nevyčnívající. Poslední produkt z dílen MS, který mě zaujal, je prográmek Photosynth, jenž umožňuje tvorbu fotografických panoramat a to nejenom spojováním snímků v obvyklém horizontálním směru, ale i vertikálně. V krajním případě je tak možné vytvořit fotografii v podobě jakéhosi kulového pláště, která zachytí scénu kolem nás v rozsahu 360° ve všech rovinách. Výsledek je samozřejmě možné sdílet (Facebook, Bing Maps, photosynth.net, e-mail) či uložit do fotogalerie telefonu (v tomto případě však jen výřez z panoramatické fotky). Prostředí aplikace je velmi intuitivní a některé záběry publikované na mapách Bingu jsou opravdu úchvatné. Program je k dispozici zdarma a bez reklam.
Užitečným pomocníkem může být aplikace Evernote. Systém Evernote je hodně známý, ve zkratce řečeno umožňuje synchronizaci "poznámek" - notes v podobě textů se standardními možnostmi formátování, obrázků, audia, videa, hypertextových odkazů ad. Její zásadní výhodou je multiplatformnost, k dispozici je pro iOS, Android, BlackBerry OS, Windows Phone, WebOS, Windows i Mac OS, je tedy využitelná téměř pro každého. Nepříjemné je snad jen omezení na 60 MB dat, jež je možné do Evernote měsíčně nahrát (v bezplatné variantě). Pro práci s textovými poznámkami, které potřebujeme mít k dispozici neustále a odkudkoliv, však tento limit celkem pohodlně dostačuje. Těm, kteří Evernote neznají, mohu rozhodně doporučit k vyzkoušení.
Jelikož situace na poli mobilního připojení k internetu u nás rozhodně není růžová, leckomu přijde vhod program na sledování množství přenesených dat. Mně osobně se osvědčil My Data Manager, zdarma dostupná aplikace monitorující objem dat, která telefon přijal a odeslal přes Wi-Fi a přes síť mobilního operátora. Výsledky zaznamenává do grafu s denním, týdenním a měsíčním náhledem, umožňuje nastavení začátku zúčtovacího období a limitů, při jejichž dosažení zobrazí první a druhé upozornění, samozřejmě zvlášť pro Wi-Fi a 2G/3G přenosy. Aplikace je jednoduchá, přehledná a svůj úkol plní poměrně dobře.
Nejsem sice příznivcem úprav fotografií v prostředí mobilního telefonu, ale příležitostně využívám Photoshop Express, který je zdarma a pro občasné použití pro potřeby telefonu - úpravu fotografie kontaktu v telefonním adresáři, fotky pro odeslání v podobě MMS a podobně - bohatě dostačuje. Nabídka funkcí je solidní a pro mě jako laika byla důležitá přítomnost tlačítek Vzít zpět/Zopakovat (Undo/Redo), která umožňují si s efekty vyhrát a experimentovat.
Velice jsem si oblíbil SoundHound ve verzi Infinite, který byl svého času ke stažení zdarma, aktuálně je nabízen za 5,49 €, existuje však i free varianta. Princip jeho práce je všeobecně známý, přiložíme-li mikrofon iPhone ke zdroji hudby (klidně ji ale můžeme přehrávat v samotném telefonu), po chvilce "poslouchání" SoundHound skladbu identifikuje - určí název, autora, album atp. a nabídne další možnosti, v prvé řadě odkaz na stažení nahrávky z iTunes, ale i zazáložkování, vyhledání textu (lyrics), v dnešní době nezbytné sdílení na Facebooku a Twitteru a další. Můžu říct, že databáze, kterou má systém k dispozici, je opravdu velmi obsáhlá a SoundHoundu stačí zaznamenat jen poměrně krátký úsek, navíc i v nepříliš vysoké kvalitě a všechny skladby, které jsem mu předložil, identifikoval správně. Výborná pomůcka pro každého, kdo se občas při poslechu hudby zarazí a úporně a marně přemýšlí, jak se "to" jen jmenuje.
Hry nejsou a nikdy nebyly mojí parketou, ale úplně je vynechat při popisu iPhone 4S prostě není možné. Řeknu alespoň tolik, že v nepřeberné nabídce her, které jsou pro tento přístroj dostupné, lze najít z hlediska grafiky opravdové perly. Neodolal jsem a pořídil si hojně zmiňovanou a vychvalovanou Infinity Blade II a můžu potvrdit, že její grafické zpracování je opravdu dechberoucí. To, co si stáhnete v bezmála gigabytovém balíčku, se nedá popsat, to je třeba vidět. Samotný děj mě nezaujal a v tomto směru mi hra přijde poněkud nezáživná, ale jako demonstrace toho, co dokážou dnešní mobilní hračky, poslouží výborně. Není možné nevzpomenout, že ještě relativně nedávno byl dnes už legendární Had hraný na mrňavých monochromatických displejích tehdejších Nokií tím nejlepším, co bylo k dispozici a nejeden spolužák či kolega nám jej záviděl… Vyzkoušel jsem několik her z různých žánrů a myslím, že z tak široké nabídky, jaká je k dispozici, si může vybrat opravdu každý. Pro mě byla často hlavním limitujícím faktorem příliš malá úhlopříčka displeje, díky které je zobrazených objektů příliš málo, nebo jsou příliš drobné, což v obou případech hru znepřehledňuje, musím ale uznat, že třeba k ukrácení chvíle při čekání na autobus, ve frontě na cokoliv či v čekárně u lékaře, jsou hry velmi příjemným a vítaným společníkem.
Jsem asi trochu staromilec, ale občas si říkám, že pro "klasické" využití telefonu, tj. volání a SMSkování, jsou prastaré (nebo i současné laciné) mobily praktičtější než ty současné a drahé. Když si třeba vezmu opakované vytočení posledního volaného čísla, tedy operaci, kterou provádím poměrně často, pak dříve na to stačilo dvakrát rychle stisknout zelený telefonek, což zabralo tak málo času, že to ani nešlo změřit. Dnes? 1. aktivovat displej, 2. slide to unlock, 3. Phone, 4. Recent, 5. tapnout na první položku. Docela rozdíl. I naťukat SMSku zvládnu rychleji na archaické Nokii 6210 než na iPhone - sice s QWERTZ, ale softwarovou.Při volání jen zřídka spouštím přímo samotnou aplikaci Phone, zvykl jsem si na úvodní obrazovce posunutím prstu doprava (případně stisknutím tlačítka Home) spustit Spotlight a v něm napsat prvních několik písmen hledaného jména, kontakty se mi pak zobrazují na prvním místě (nastavuje se v General - Spotlight Search), přičemž hledání probíhá v reálném čase. Spotlight však prohledává jen jméno, příjmení a firmu, ocenil bych hledání ve všech polích kontaktu.
Kalkulačka má dvě podoby, základní a rozšířenou, která se objeví po překlopení telefonu naležato, což jsem zjistil čistě náhodou. Rozšířená verze umožní práci s odmocninami, logaritmy, goniometrickými funkcemi ad., pro běžné použití v terénu by měla dostačovat.
Z pohledu naprostého začátečníka je poměrně rafinovaně ukrytý zámek otáčení displeje, k nalezení je po dvojím stisknutí tlačítka Home a odsunutí lišty posledních spuštěných aplikací doprava. Vedle něj se nachází tlačítka pro ovládání hudebního přehrávače, ještě více vlevo je pak na spodní liště možné nastavit hlasitost (tu ale rychleji regulují hardwarová tlačítka na levém boku telefonu). Začátečníka také nemusí hned napadnout, že mnoho položek v seznamu lze odstranit přetažením prstu zprava doleva či naopak, tím se při pravém okraji zobrazí červené tlačítko Delete a po jeho stisku položka zmizí. Toto funguje u větší části seznamů (seznam hovorů, poznámky, SMS atd.).
K úspoře energie se mi osvědčilo úplné vypnutí lokačních služeb (Settings - Location Services; toto ale zdaleka není vhodné pro každého, mnoho aplikací polohové služby ke správné funkci vyžaduje a například deaktivace Find My iPhone by za jistých okolností mohla hodně zamrzet), zapnutí automatické regulace jasu, zakázání pingu (Settings - General - Restrictions - Ping), zákaz zasílání Diagnostics & Usage dat (Settings - General - About - Diagnostics & Usage) a nastavení zjišťování nových zpráv na mailserveru na Fetch New Data Hourly. S firmware 5.0.1 (na poslední aktuální 5.1 jsem ještě neaktualizoval) mi telefon při poměrně intenzívním vytížení (Wi-Fi nonstop, 1 h hovorů, 1 h prohlížení webu, několik e-mailů a SMS) vydrží s jistotou od rána do večera, cca 10-12 hodin. V porovnání s jinými telefony se mi subjektivně zdá, že iPhone se nabíjí i vybíjí dosti rychle. Při nižším stavu baterie (řekněme kolem 20 %) a např. stahování aplikace z AppStore je možné přímo pozorovat, jak úroveň nabití klesá, procentní vyjádření se v krátkých časových intervalech mění směrem dolů. Naopak po připojení nabíječky za krátkou chvíli povyskočí ukazatel o 10 či 20 %. Nabíjení baterie pomocí dodávané nabíječky trvá (měřeno od okamžiku, kdy se telefon samovolně vypnul do plného nabití) přibližně dvě a čtvrt hodiny, konkrétně 130-145 minut. Při nabíjení byl telefon zapnutý.Horní lišta telefonu (pruh s hodinami, signálem etc.) se mi zdá docela málo využitá. Určitě by se tam dalo několik šikovných informativních piktogramů umístit. Naopak mi vadí její všudypřítomnost. Opravdu nepotřebuji být během každé vteřiny, kdy s telefonem pracuji, neustále informován o aktuálním čase a o tom, k jaké mobilní síti jsem připojen.
Hodně se mi líbí vyplňování formulářů ve webovém prohlížeči. Nad klávesnicí jsou dostupná tlačítka Previous/Next, která kurzor přesunou do předchozí/následující kolonky, hned vedle je tlačítko AutoFill a velmi návyková je i taková drobnost jako přítomnost křížku v pravé části políčka pro zadávání textu, jehož stisk umožní vymazat předvyplněnou hodnotu.
Notifikační centrum je opravdu užitečná záležitost, osobně si ani nedokážu představit, že by v telefonu nebylo přítomno. O to víc jej ocení uživatelé, kteří tuto zkušenost mají. Zároveň bych rád, kdyby do něj přibyla možnost rychlého zapnutí a vypnutí Wi-Fi, Bluetooth, aktivace módu Letadlo ap., jak to umí řešit někteří konkurenti.
Trochu mě zaskočilo nahrání vlastní vyzváněcí melodie, řeším jej přes aplikaci iRinger, exportem do iTunes a následně synchronizací telefonu s iTunes. Nevím, možná existuje i jiný způsob (jailbreak pomíjím), ale toto mi nepřijde ani pohodlné, ani rychlé, ani jednoduché.
Jedna z věcí, na kterou je potřeba při tomto rozhodování myslet, jsou různá omezení daná výrobcem. Počínaje takovou nabíječkou. Jak je postupně implementováno microUSB jako standardní nabíjecí konektor, není už většinou problém si v případě nouze nabíječku půjčit - v zaměstnání, ve škole, na ubytovně… Ne tak k iPhonu. Bez proprietárního konektoru do něj zkrátka energii nedostanete. Respektive dostanete, ale až po zakoupení redukce na microUSB za cca 9 €. Ani microSIM, ačkoli se počet přístrojů, které ji vyžadují, poměrně rychle rozrůstá, není zdaleka tak běžná jako její větší verze a těm, kteří přehazují karty mezi dvěma a více telefony, znepříjemňuje život. A s redukcí to prostě není ono. Stejně tak absence slotu na paměťové karty. Skalní příznivci Applu dokáží vymyslet desítky důvodů, proč je vlastně hrozně dobře, že jej iPhone nemá. Nevím, já upřednostňuji možnost volby. Kdo microSD nechce či nepotřebuje, ať je nepoužívá, ostatní by tu možnost mít měli, už s ohledem na zásadní cenové rozdíly mezi nabízenými variantami iPhone (16, 32 a 64 GB, 14.490, 16.990 a 19.990 Kč vč. DPH v českém Apple Store).
S tím ale souvisí i celková filosofie práce s daty a přístupu k nim. Práce se soubory, jejich import a export do a z iPhone, přejmenovávání, kopírování, mazání aj. je povětšinou dost vzdálená tomu, jak pracujeme v desktopovém souborovém manažeru, na Androidu a Symbianu. Hodně se spoléhá na iTunes, iCloud, PhotoStream, zároveň existuje mnoho utilit a aplikací, které možnosti telefonu rozšiřují. Odlišností je hodně a považuji za dobrý nápad si tyto funkce iPhone před koupí trochu osahat. Mně osobně omezení daná systémem nevadí, jinak bych takový telefon nepoužíval, poštu, kontakty a kalendář obslouží Exchange či iCloud, aplikace a hudbu iTunes, ostatní mám v Dropboxu, více nepotřebuji. Ale kdo s tím má problém, pro toho iPhone tak úplně není, všechno lze v konečném důsledku nějak vylaborovat, ale je to zbytečná námaha a ztráta času, když jsou na trhu desítky aparátů, s nimiž je možné pracovat způsobem blížícím se desktopovým systémům. I práce v pravém slova smyslu je na tomto telefonu více limitována než u konkurence. Tvorba nových dokumentů, úprava a uložení stávajících, to vše je často buď komplikované nebo nemožné nebo vyžaduje dokoupení nějaké aplikace. Mě by ani nenapadlo vytvářet například excelovskou tabulku na maličkém dotykovém displeji, ale nic to nemění na tom, že takoví uživatelé prostě jsou. A opět platí, že pro tyto potřeby existují podstatně vhodnější telefony.
Rovněž pouvažujte nad tím, jak moc jste ochotni (a případně schopni) se učit něco nového. IPhone není Android s jinými ikonkami. Zní to naprosto samozřejmě, ale všímám si, že mnoho lidí, především těch, kteří se s telefony nijak zvlášť nekamarádí, to prostě nechápe. První pohled je matoucí. Nebýt jablka a nápisu iPhone na zádech, není v podstatě jak poznat, že nejde o telefon od HTC, Samsungu či jiných. Prostě další černá (bílá) placka s dotykovým displejem. Totéž platí o pohledu na plochu - matice ikonek, hodiny, zprávy, pošta, kontakty… nic zvláštního. Ale ten systém je zkrátka jiný. Vychází vám mimořádně vstříc, je poměrně jednoduchý (často až moc), srozumitelný, intuitivní. V žádném případě netvrdím, že běžně zdatný člověk, který migroval z jiného OS, jej nebude umět ovládat. To jistě ne. Jen musí počítat s tím, že určité věci bude od nynějška dělat trochu jinak. Oproti ostatním platformám je nezvyklá i téměř úplná absence kontextových nabídek. Pokud si na novoty zvykáte neradi, snažte se iPhonu odolat. Také zvažte svoji (ne)ochotu platit za služby a aplikace. AppStore je momentálně největším obchodem s aplikacemi. Jenže velmi mnoho z nich, pochopitelně především ty opravdu kvalitní, propracované a užitečné, je… placených. Ano, ceny z velké části oscilují někde kolem 1-2 €, ano, existuje i dost použitelných aplikací zcela zdarma, ale i tak, je-li vaší filosofií z principu nedat za software ani korunu, není obchodní model Applu pro vás to pravé.
Naopak jednou z velkých výhod iPhone je to, že se s ním všeobecně počítá. Pokud některá instituce, banka, dopravní podnik, vydavatelství novin a časopisů atp., vydá svou vlastní aplikaci, je velmi vysoká pravděpodobnost, že bude existovat i verze pro iPhone. Jak zmíněno výše, ani konkurence v podobě například Microsoftu si nedovolila iOS ignorovat. Extrémní unifikovanost portfolia mobilních telefonů od Apple, v zásadě existují pouze tři modely, se kterými je nutno počítat, tedy 3GS, 4 a 4S, je a s vysokou pravděpodobností zůstane velmi silným argumentem, proč vyvíjet aplikace právě pro iPhone. Víceméně totéž je možno říci o příslušenství. Ať už sháníte nejobyčejnější plastové pouzdro za pár korun či reproduktorovou soustavu za mnoho tisíc, můžete si být v podstatě jisti, že je lze zakoupit i pro iPhone. Otázkou není, zda se dané příslušenství vyrábí, problémem je si v tom množství vybrat. Příjemnou vlastností iPhone je i skutečnost, že přístroje pouze velmi pomalu ztrácejí na hodnotě. Rok starý telefon v perfektním stavu lze prodat za cenu jen o málo nižší, než byla cena nákupní. No a pak samozřejmě hraje velmi důležitou roli to, čemu se dnes říká zasazení do ekosystému. Spolupráce mezi produkty Apple určitě není dokonalá a bezchybná (jak se nám někteří nadšenci pokoušejí namluvit), rozhodně ji ale považuji za velmi dobrou a v porovnání s řešeními ostatních výrobců za nadprůměrnou. Souhra Mac OS - iTunes - iCloud - iPhone je vyřešena opravdu pěkně a řešení v podobě Kies, Nokia Suite, Zune a dalších, jakkoli použitelná, se jí podle mého rozhodně nevyrovnají. Výhoda daná tím, že Apple si sám vyrábí jak hardware tak software, se zkrátka překonává jen mimořádně obtížně.
A úplný závěr? Nebudu se pouštět do žádného nesmyslného srovnávání, nebudu říkat, že iPhone je lepší/horší než… Není. Už vůbec si nemyslím, že by byl nejlepší. Mně vyhovuje a jeho koupě rozhodně nelituji. A těm z vás, kdo ještě neměli s iPhonem tu čest, můžu jenom doporučit: půjčte si jej a zkuste taky chvíli "myslet jinak". Možná tomu přijdete na chuť!
Kvalita konstrukce, displej, rychlost, stabilita, srozumitelný a přehledný OS, fotoaparát, nabídka aplikací, propracovaný ekosystém, iCloud.
Omezené možnosti nastavení, proprietární konektor, zápis znaků s diakritikou, práce se soubory, iTunes.
14 490 Kč
Nabízíme vám možnost aktivovat si upozornění na další čtenářské recenze. Upozornění dostanete e-mailem na svoji adresu a dodatečně ho můžete kdykoli zrušit. Vaše e-mailová adresa:
Upozornění na všechny další recenze produktu Apple iPhone 4S 16GB Upozornění na všechny další recenze autora iBrigant
Odesláním souhlasíte s podmínkami užívání služeb
Aktivovat upozornění