V Německu se rozjíždí revoluční termojaderný reaktor

Termojaderná fúze má uhasit rostoucí žízeň po energii. Mluví se o ní jako o technologii 50:50. Už 50 let se tvrdí, že za 50 let bude v provozu. Teď jsme zase o kousek blíž.

V Německu vědci spustili nový reaktor Wendelstein 7-X, který bude zkoumat slučování jader vodíku na atomy helia při současné produkci energie. Zařízení za miliardu eur je výjimečné v tom, že jde mimo hlavní proud termojaderného výzkumu. Až dosud se výzkumníci soustředili na výzkum v tokamaku, což je pravidelná prstencová komora, v níž se plazma udržuje při teplotě přes 100 milionů stupňů Celsia v prostoru pomocí silného magnetického pole.

Tokamak je symetrický a je poměrně jednoduchý pro sestrojení. Jenže má vlastnosti, které zatím brání jeho převedení na dlouhodobě fungující zdroj energie. Wendelstein 7-X, jenž vyrostl ve východoněmeckém Greifswaldu, je jiný. Jde o stelarátor, který se od tokamaku liší tím, že jeho komora je v prstenci zkroucená, dělí se a vzájemné proplétá. Na rozdíl od tokamaku však umožňuje kontinuální provoz, a tedy i udržení plazmatu a termojaderné reakce.

Klepněte pro větší obrázek
Wendelstein 7-X
Autor: CC BY SA 3.0: Max-Planck-Institut für Plasmaphysik, Tino Schulz

Do konce ledna budou vědci stelarátor plnit heliem a ověřovat, zda dokážou plyn zahřát a udržet ve stavu plazmatu. Teprve pak do zařízení pustí vodík a začnou testovat možnosti termojaderné reakce. Potíž stelarátoru je v jeho složitosti. Jednotlivé díly musí být velmi přesné, což je při jejich pokrouceném a pomačkaném tvaru složité. Dřívější projekty na výstavbu tohoto zařízení se proto potýkaly s výrazným překročením původního rozpočtu. Stejný problém potkal i Němce.

Spolková vláda rozhodla o stavbě stelarátoru v letech 1993 a 1994. Jeho sestrojení mělo stát 550 milionů eur. V provozu měl být už v roce 2006. Jenže v roce 2003 se ukázalo, že třetina z magnetů, které měly udržovat žhavé plasma v dostatečné vzdálenosti od stěn reaktoru, nefungovala. Síly, které v reaktoru budou působit, byly větší, než vědci původně počítali.

Klepněte pro větší obrázek
Wendelstein 7-X
Autor: CC BY SA 3.0: Gwurden via Wikpedia

Mezi roky 2003 a 2007 se projekt dostal do existenční krize. Hrozilo, že stejně jako podobný projekt v americkém Wisconsinu ho vláda zastaví. Jenže ministerští úředníci nakonec dali stelarátoru ještě šanci. Rozpočet navýšili na 1,06 miliardy eur a datum dokončení posunuli na rok 2015. Teď budou vědci z oboru termojaderné fúze s napětím sledovat, jak se německému zařízení povede. Pokud se ukáže jako provozuschopné, může se stelarátor opět vrátit do hry jako jedna z technologií pro budoucí termojaderné elektrárny.

Dalším ve hře zůstává tokamak. Jeho testovací verze v mezinárodním projektu ITER se staví ve Francii. Má stát 16 miliard eur. Na něj má navázat prototyp elektrárny zatím nazývané DEMO. Jestli to bude dříve než za padesát let, si zatím nikdo netroufá odhadnout.  

Témata článku: Technologie

9 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Iamc00l 20. 12. 2015 19:09:27
    TO JE DOBRY ALE TEN NEGRUM A JINYM IMIGRANTUM VLASTNE ZACVAKAJ V...
  • martin79 20. 12. 2015 17:54:03
    Tak co ma tohle spolecnyho s mobilni technologii.......
  • Skrblík 20. 12. 2015 15:35:25
    MobilMania.cz? Neříkám, že to není zajímavé, ale co to tu dělá? Nechcete...
Určitě si přečtěte

Zrůdičky, podivnosti a jiné mobily, které se úplně nepovedly

Zrůdičky, podivnosti a jiné mobily, které se úplně nepovedly

** Jsou to exoti, kterým není rovno. Byla to hodně pestrá doba… ** Někdy chtěl designér šokovat, jindy prostě neměl talent ** Vzpomněli jste si na zrůdu, která ve sbírce chybí? Pište do diskuze

24.  2.  2017 | Kůžel Filip, Miksa Martin | 49

Honor V9: Atraktivní barvy, skvělý design a masivní baterie

Honor V9: Atraktivní barvy, skvělý design a masivní baterie

** Je osazen duální fotoaparátem ** Ukrývá stejný procesor, který využívá i Huawei Mate 9 ** Na evropském trhu by se měl prodávat jako Honor 8 Pro

23.  2.  2017 | Měchura Milan | 11

Baterie, která vydrží 400× déle! Vznikla náhodou, říkají vědci

Baterie, která vydrží 400× déle! Vznikla náhodou, říkají vědci

** Zlaté nanodrátky potažené oxidem manganičitým a gelový elektrolyt ** Zatím to berme pouze jako příslib do budoucnosti ** Výroba je složitá a neskutečně drahá

13.  2.  2017 | Kůžel Filip | 23