Multimediální funkce jsou mobilu málo, dalším soustem jsou kreditní karty a hotovost. Co nás čeká a jak to funguje v Japonsku?
Vyndejte z kapsy mobil, stiskněte jediné tlačítko a váš nákup je zaplacen. Sci-Fi? Ne, v Japonsku realita běžných dní, pro naše západní sousedy blízká budoucnost. V Německu se již pomalu připravují na příchod mobilní peněženky. Možných názvů je hned několik: e-cash, m-cash, e-Wallet, M-Payment a mnohé další.
Zájem mezi uživateli je obrovský. Po příkladné instruktáži o tom, jak takový systém funguje v Japonsku, byla nadšena celá polovina Němců. Ani vědci z univerzity v Augsburgu nebyli schopni vymyslet univerzálnější, bezpečnější a jednodušší systém pro nejběžnější platby. Mobilní telefony by v budoucnu měly nahradit (zatím spíše doplnit) nejen kreditní karty, ale ve velké míře i drobné mince.
Platby mobilním telefonem bude možné využít v prostředcích městské hromadné dopravy, při parkování, při placení v obchodech a při mnoha a mnoha dalších automatizovaných procesech. Jednoduše řečeno stačí upravit prakticky jakýkoliv automat, ke klasické pokladně připojit potřebné čidlo…
Následující video bylo původně natočeno proto, aby dokázalo, jak zastaralý je Apple iPhone v porovnání s mobily používanými v Japonsku. Velice dobře je na něm vidět, jak jednoduché je mobilem zaplatit lístek na vlak, kávu v automatu a časopis přes terminál v trafice
Jak jste mohli vidět, placení je mnohem jednodušší, než je tomu dnes s kreditní kartou. Komunikace s terminálem je rychlejší, telefon stačí pouze přiložit do těsné blízkosti a za půl sekundy je hotovo. Uživatel sám definuje, do jaké výše bude platba provedena bez ověření PINem, zablokování ukradeného mobilu je dílem okamžiku (a jednoho telefonátu).
Japonsko je vzdáleným vzorem
V Japonsku je placení mobilem doplněno o další služby. Tamní mobilní telefony si poradí jak s běžnými čárovými kódy, tak i s u nás méně známými čtvercovými kódy. Jejich sejmutím se uživatel dozví mnoho potřebných informací. Kromě ceny je to například doba trvanlivosti u potravin, seznam příslušenství u fotoaparátu, nebo odkaz na stánky výrobce u čehokoliv jiného. Japonské plakáty a pouliční reklamy posledních let mají jediný úkol – upoutat pozornost. Potřebné informace dostane už jen ten, kdo o ně skutečně projeví zájem. Stačí mobilem sejmout malý grafický symbol a už je možné poslechnout si úryvek ze skladby hudební skupiny, který navštíví město příští měsíc, nebo si rovnou koupit lístky. Využití je pouze a jen na fantazii poskytovatelů služeb. Čtvercové kódy už dnes zjednodušují cestování po japonské metropoli, vsázení na dostihových závodištích, nakupování na on-line aukcích atd. Až 30% transakcí na japonském akciovém trhu je placeno prostřednictvím mobilu...
Čtvercové QR kódy mohou mít různou velikost podle množství informací, které je nutné přenést
Vraťme se ale zpět k japonské elektronické peněžence v mobilu. V zemi vycházejícího slunce v současnosti fungují dvě platformy. Obě jsou produktem firmy Sony a jmenují se SUICA a EDY.
Systém SUICA započal svou cestu jako předplacená karta železniční společnosti v roce 2004. Její funkce byly postupně přeneseny do mobilního telefonu a zásadně rozšířeny. Mezi zastánce systému patří například dopravní sítě v nejlidnatějších městech souostroví. SUICA je na dobré cestě stát se dominantním a nejuniverzálnějším platebním systémem v Japonsku. Jeho autoři se chystají na expanzi do celého světa.
EDY je od samého počátku čistě platebním systémem, jakousi nadstavbou standardních platebních karet. Tento systém podporují četné restaurační řetězce, supermarkety a sítě služeb. Systém EDY je svázán s operátorem DoCoMo, který jej prosazuje do všech svých pokročilých mobilních telefonů. Platební systém je spojen s operátorem a proto byl původně vyvíjen jako čistě on-line systém. To se však ukázalo jako značná nevýhoda. Představte si, že nemůžete zaplatit za parkování automobilu jenom proto, že jste v garáži dvě patra pod zemí a nemáte signál. DoCoMo tedy muselo přepracovat samou podstatu služby a EDY je dnes je připraven poprat se o místo na slunci.
Evropský úřední šiml zasahuje
Také zbytek světa, který jsou zatím hodně pozadu, se začíná o placení mobilem zajímat. Pozitivní ohlasy je slyšet od výrobců telefonů (Motorola, Nokia), operátorů (T-Mobile, americký Verizon) i společností, které hrají prim ve světě kreditních karet (MasterCard, Visa). Šance na úspěch zvyšují partnerství těchto subjektů: Motorola se dává dohromady s MasterCard, Nokia s firmou Visa. U nás v Evropě se dokonce mluvilo o tom, že by do mobilního telefonu mohly být integrovány naše identifikační karty (občanské průkazy). Tyto snahy jsou však zatím pouhou utopií a mají jen malou šanci projít přes síto dnešního právního systému.
Právě úřednická barikáda je vedle bezpečnostních kritérií největší brzdou pokroku. Za současných podmínek by museli mobilní operátoři získat bankovní licenci, nebo by muselo dojít k zásadním změnám v právním systému. Japonsko bylo vždy odděleno od okolního světa a tamní firmy si své know-how hlídají, v ostatním světě se tedy začíná od píky.
Projekty jsou to ale o to odvážnější. Ty nejtroufalejší slibují, že se v budoucnu stane celý obsah našich peněženek naprostou zbytečností. První testovací verze takových služeb nabízí uplatnění pro 40 aplikací. Představit si pod nimi můžeme v podstatě cokoli od jednotlivých bankovních účtů, přes kartičku do knihovny či sportovního centra až po již zmíněný občanský průkaz a cestovní pas.
Hnacím motorem by v Evropě (stejně jako kdekoliv jinde) měly být všechny strany zapojené do platební transakce. Operátoři chtějí mobilní platby jednoduše jako další z řady služeb, která jim přitáhne a udrží zákazníky. Zákazníci je chtějí kvůli pohodlí a bezpečí při placení. Prodejci a poskytovatelé zboží a služeb je chtějí proto, že zákazníci získají další cestu, která jim umožní platit i v situacích, ve kterých by jinak peníze z kapsy nevydali. Vyšší obrátkovost peněžních prostředků je motivem také pro banky, případně společnosti zajišťující technickou stránku věci. Legislativa tak zůstává jedinou překážkou.
Mobilní platby u nás
V české kotlině už jsme si zvykli na to, že je příchod všech pokrokových služeb oproti ostatní Evropě ještě více opožděn. Přeloženo do srozumitelné řeči to znamená, že jsou skutečné mobilní platby v nedohlednu. Důležité však je, že i naši operátoři již projevili snahu. Vzájemně se předháněli o to, kdo dříve zavede GSM-banking, T-Mobile pak stále provozuje svoji službu m-platba, která umožní koupit zboží a zaplatit za něj až při pravidelném měsíčním vyúčtování.
Snaha je jedna věc, velikost českého trhu věc druhá. Hodně tedy bude záležet na dostupných technologiích a jejich cenách. Pokud nebude implementace cenově náročná, možná nebudeme zase až tak pozadu…
