Proč platit zbytečně navíc? Telefonování přes internet vám uspoří až polovinu oproti nákladům na provoz běžné pevné telefonní linky. Zodpovíme vám nejčastější otázky týkající se internetového volání a v druhé části článku na vás čeká přehled a hodnocení všech nejdůležitějších českých operátorů.
Zkratka VoIP (Voice Over Internet Protocol), označující přenos zvuku s využitím internetového protokolu, a v užším smyslu především „internetové telefonování“, se objevuje stále častěji. A to nejen v odborných médiích, ale i ve zprávách agentur, populárních časopisech a tiskových zprávách „klasických“ telekomunikačních firem. To je neklamná známka toho, že se tato technologie vyvinula z hračky pro nadšence v seriózní komunikační prostředek. A co víc, přišla i k nám a společnost ji bere na vědomí.
Jak si vede VoIP v ČR
Důvody zájmu o „internetové telefonování“ mohou být různé, ale u běžných, nefiremních uživatelů převažuje jeden – úspory. VoIP totiž na kvalitním internetovém připojením umožňuje hlasovou komunikaci často za zlomek nákladů, běžně potřebných na spojení přes klasickou telefonní síť. Navíc za podmínek téměř shodných s pevnou telefonní linkou. Nezanedbatelného snížení nákladů se dosahuje i tehdy, když je část spojení vedena po běžných telefonních linkách a část internetem. Například dálkový mezinárodní spoj, který většinu z nás ovšem příliš nezajímá, či ta podstatná část mezi účastníkem a telefonní ústřednou, běžně nazývaná „poslední míle“.
Na přelomu let 2004 a 2005 byl v ČR patrný rychlý nástup služeb založených na VoIP. Hlavní příčinou je především rozvoj dostatečně rychlého a především kvalitního internetového připojení, zejména přes páteřní optické sítě, kabelové televize, WiFi sítě a ADSL. Dále za rozmachem VoIP stojí nízké investiční i provozní náklady těchto služeb, relativní jednoduchost technické realizace a obchodní a legislativní uvolnění po vstupu České republiky do EU. Díky tomu na českém trhu v současné době působí více než třicet tuzemských poskytovatelů VoIP telefonie a téměř každý týden přibývá nějaký další.
Tento překotný růst počtu operátorů a změny konkurenčních tlaků mezi nimi působí na jedné straně příznivě na cenový vývoj a kvalitu služeb, na druhé však často dochází v rámci boje o zákazníka k „(dez)informačnímu chaosu“. Pojďme si ale nejprve zodpovědět několik nejčastěji kladených otázek týkajících se internetové telefonie.
1. K čemu je „normálnímu člověku“ VoIP?
Využíváním VoIP telefonie je možné především výrazně ušetřit. Máte-li kvalitní připojení k Internetu, dobrého operátora a vhodné zařízení, umožní vám ve většině případů telefonovat do veřejné pevné sítě se stejným komfortem, jako při použití klasické pevné telefonní linky. Avšak ceny jsou často o 20–50 % nižší (pro tuzemské hovory) a ve vlastní síti obvykle zdarma.
2. V jakých případech je lepší pevná telefonní linka?
VoIP telefonii nelze používat při poruše internetové konektivity a zpravidla ani při výpadku elektrického proudu. U většiny zahraničních a výjimečně i u některých tuzemských operátorů také není možné tísňové volání na čísla 150, 155, 158 nebo 112. Na VoIP telefonních linkách není obvykle možné modemové spojení a problematické bývá často i faxování. Bývají omezena i volání na služby se zvláštním tarifem (linky „900“, služby pro dospělé, hlasování v soutěžích). Náhrada pevné linky tedy není stoprocentní a je vhodné mít pro nouzové situace k dispozici i záložní spojení, např. mobilní telefon. S ohledem na složitější technologii se také mohou vyskytovat častěji poruchy.
3. Co je to kvalitní připojení pro VoIP, jak musí být rychlé?
Potřebná rychlost internetového připojení pro použití internetové telefonie je závislá na kodeku, který operátor používá. To je způsob, jakým se hlas převádí na data a zpět. Pro použití tzv. širokopásmových kodeků (G.711, G.722) je nutno mít k dispozici rychlost větší než cca 90 kb/s. Nelze je tedy používat na nejlevnějších programech ADSL a ani na jinak velmi kvalitních, nejlevnějších internetových programech kabelových televizí. Pro ty je nutné použít úzkopásmové kodeky (G.723, G.729, iLBC, GSM), které lze využívat i při rychlostech cca 32 kb/s. Mezi široko a úzkopásmovými kodeky leží ještě skupina málo používaných kodeků se středními nároky (např. G.726-24, G.726-32).
Rychlost je však pro VoIP pouze jedním hlediskem. Dalšími důležitými faktory je ztrátovost paketů, jejich zpoždění (latence) a odchylky ve zpoždění (jitter). Ideálně by ztrátovost paketů měla být nulová, průměrné zpoždění paketů do 100 ms a jitter do cca +50 ms. Hovory lze sice realizovat i při horších hodnotách, avšak již na úkor kvality.
V druhé kapitole budeme pokračovat v odpovědích na nejčastější otázky týkající se internetového telefonování
