Tak nějak se mi zdá, že o paměťových kartách jako potřebné věci mluví jenom ti, kteří mají zařízení, které paměťové zařízení podporuje a které má často také minimální vnitřní paměť, aby výrobce ušetřil.
Ale teď vážně. Výhody tu samozřejmě jsou, ale je zase třeba paměťové karty neglorifikovat. Je to staré řešení, které lze dnes většinou nahradit jinými a jednoduššími způsoby.
S kartami je zejména na Androidu ten problém, že když na ni přesouvám z důvodů malé vnitřní paměti i aplikace, tak ty po přesunu karty do jiného telefonu samozřejmě odmítají fungovat. Uživatel navíc musí myslet na to, co má v telefonu a co na kartě.
Dá se argumentovat, že na kartě si můžu do jiného telefonu přesunout hudbu a videa. Jenže ty má uživatel v počítači, takže dostat je do nového telefonu je otázka několika minut a nemusím kvůli tomu rozebírat dva telefony.
V úplně původním komentáři byla jako hlavní výhoda paměťových karet uvedena možnost přesunout ji do nového telefonu. Už jsem říkal, že aplikace na Androidu s tím mají problém. Když budeme předpokládat, že má uživatel hudbu staženou jen v telefonu a nemůže si ji obnovit z počítače, tak co bude dělat, když mu jeho Android telefon ukradou? Podle mě přijde až o 64GB dat, co měl na paměťové kartě.
Body z tvého komentáře, které mě značně pobavily:
A) Předpokládám, že 2GB soubor, který jsi přesouval byl film nebo něco podobného, což je ilegální, takže bych se být tebou moc neoháněl takovým přesouváním souborů. Menší soubory se dají přesunout jinak a kamarád může být klidně na druhém konci světa.
B) Ty posloucháš FLAC z telefonu? To jsi ovšem správnej netopýr vzhledem k tomu, že telefony nepatří zrovna mezi aparatury, ze kterých by bylo možné odlišit bezztrátový formát od 320kbps MP3.
