Konkurence pro Silicon Valley? Čínské město Šen-čen přihlašuje více patentů než Británie

Čínské město Šen-čen prochází rapidním rozvojem. Ročně investuje přes čtyři procenta svého hrubého domácího produktu na výzkum a vývoj, což je dvojnásobek čínského průměru. Firmy v Šen-čenu i z toho důvodu ročně podávají více mezinárodních patentů než společnosti ve Francii nebo Británii. Jedním z průvodních jevů stále větší atraktivity města jsou ale prudce rostoucí ceny nemovitostí. Přesto láká experty z celého světa, žije v něm například Jan Šmejkal, šéf čínské divize podnikatelské komunity Startup Grind.

Mezi lety 1980 a 2016 rostlo v této původně rybářské vesnici reálné HDP každý rok v průměru o 22 procent. Jednou z příčin je skutečnost, že v ní sídlí řada velkých firem, například Tencent. Ten stojí za čínskou obdobou Facebooku WeChat. Neméně významnou firmou se sídlem v Šenženu je i výrobce mobilních telefonů Huawei.

Tamní firmy se v roce 2016 podílely přibližně na polovině ze 40 tisíc mezinárodních patentových přihlášek podaných v Číně, uvádí týdeník The Economist. Srovnatelného počtu dosahují Francie a Británie, pokud se počty jejich přihlášek sečtou.

“Město je považováno za výrobní centrum Číny a někdy i celého světa, navíc je velmi moderní  a prakticky bez znečištění vzduchu. Počítač či telefon, na kterém čtete tento článek, byl velmi pravděpodobně vyroben či sestaven právě v Šenženu nebo jeho okolí,” vysvětluje Jan Šmejkal, který vede čínskou divizi podnikatelské komunity Startup Grind a v tomto desetimilionovém městě v sousedství Hongkongu přímo žije.



“Zásadní je ovšem celý region delty Perlové řeky. Ten funguje tak trochu jinak a nezávisle. Vláda zde velmi podporuje podnikání a mezinárodní obchod. Založení firmy je jednodušší a dotacemi se to jen hemží,” dodává Šmejkal.

Připomíná však i stinné stránky života a podnikání v Šenženu. “Ačkoliv čínská vláda přemýšlí dlouhodobě, viz například její pětiletý plán Made In China 2025, firmy a podnikatelé se v mnoha případech ženou za co největším krátkodobým ziskem. To má za následek mnoho nesprávných rozhodnutí, neefektivit a také ono stigma, že Čína vyrábí pouze padělky a kopíruje a komolí světoznámé značky.” uvádí tentokrát Šmejkal. “To je nejspíše dáno také tím, že konkurence je v Číně nepředstavitelná a číhá opravdu na každém rohu,” pokračuje.

Šenžen podle Šmejkala v některých oblastech navíc stále zaostává. “V Šenženu je zajisté hodně kapitálu, talentu a startupů. Nicméně, co se týče počtu start-upů s kapitalizací nad jednu miliardu dolarů a nejlepších univerzit, tak Silicon Valley, ale například i Peking, stále vedou," říká Šmejkal. “Za Silicon Valley stále hodně zaostává i co se týče rozvinutosti mezinárodní startupové komunity a přístupu k informacím,” dodává Čech žijící v Číně.

V aglomeraci navíc velmi rychle rostou ceny nemovitostí, jen v roce 2015 poskočily o 62,5 procenta. Tento nárůst v oblasti nemovitostí byl podle analytického serveru China Briefing největší nejenom v Číně, ale rovnou i na světě.

Klepněte pro větší obrázek

I přes popsaná negativa Šenžen v mnoha ohledech platí za symbol úspěchu. "Představoval první čínskou zvláštní ekonomickou zónou. Tyto oblasti měly za cíl přinést ekonomickou efektivitu kapitalismu bez nutnosti revize politického systému,” říká Oldřich Krpec, odborník na politickou ekonomii z Masarykovy univerzity.

K rozvoji Šenženu coby zóny přispěla i skutečnost, že město stojí v těsné blízkosti Hongkongu a Macau, někdejších britských a portugalských bran do Číny, z nichž do města mohl proudit kapitál. “Nová ekonomická zóna nabízela velmi levné vstupy, v tomto případě hlavně práci, zbytek jako jsou vyspělé stroje a technologie byl dovezen z vyspělých zemí,” dodává Krpec.

K úspěchu města podle stránky magazínu Forbes.com také významně přispívá šenženský systém přezdívaný Shanzhai, tedy síť desetitisíců spolupracujících továren a studií. Ta vyrábí cokoliv se na trhu prodá co nejrychleji je to možné, často nehledě na patentovou ochranu.

“Výrobci dodávají na trh malé množství zařízení, třeba v počtu tří tisíc kusů. Pak zjistí, jestli se výrobky prodávají a případně produkci navýší,” říká Silvia Lindtnerová, výzkumnice z Michiganské univerzity. "Výrobci v síti Shanzhai jsou schopní vyvinout, dodat produkt a přitom získat zpětnou vazbu z reálného trhu v rozsahu, který je jiným značkám nedostupný,” domnívá se analytička.

Příklady inovací odvozených z principů Shanzhai zahrnují například telefony se dvěma SIM kartami, UV světla pro detekci padělků, či kompasy, které ukazují na Mekku pro zákazníky v muslimským zemích.

Diskuze (5) Další článek: Služba Samsung Flow je nyní k dispozici na Windows 10 i bez TPM modulu

Témata článku: Hospodaření a finance, Čína, Facebook, Patent, Hongkong, Výzkum a vývoj, WeChat, Tencent, Šen-čen, Zóna, Celý svět, Economist, Průvodní jev, Vyspělá země, Mezinárodní obchod, Peking, Jakub, Rostoucí cena, Malé množství, Británie, Celý region, Rapidní rozvoj, Stinná stránka, Čínská obdoba, Významná firma


Určitě si přečtěte

RECENZE: Honor 9 Lite — kompaktních 18 na 9

RECENZE: Honor 9 Lite — kompaktních 18 na 9

** Displej s minimálními rámečky se zdá menší, než skutečně je ** S NFC boduje proti řadě konkurentů ** Fotoaparát zaostává za očekáváním

Martin Herodek | 3

RECENZE: Xiaomi Redmi 5 Plus — znovu trefa do černého

RECENZE: Xiaomi Redmi 5 Plus — znovu trefa do černého

** Redmi 5 Plus nabízí velký 6palcový FullHD+ displej i dostatečný výkon ** Oproti minulé generaci dokázalo Xiaomi zapracovat na fotoaparátu ** Celková vyváženost vč. rozumné ceny ho předurčuje k úspěchu

Milan Měchura | 14

Amazfit BIP: Vyzkoušeli jsme nejlevnější chytré hodinky od Xiaomi

Amazfit BIP: Vyzkoušeli jsme nejlevnější chytré hodinky od Xiaomi

Odlehčená verze prvních hodinek Xiaomi Huami Amazfit Xiaomi Huami Amazfit Bip míří do ČR za cenu 2 500 Kč Mají vestavěnou GPS a slibují výdrž až 45 dní

Petr Březina | 137