Líbí se mi myšlenka nakupovat telefony jako hardware, ale všem nám musí být jasné, že to se nestane. Museli by se totiž sesednout všichni výrobci a definovat zřejmě bezplatné standardy, což není zrovna ten nejpravděpodobnější scénář. A představa, že by se mohla opakovat situace s platformou IBM PC, která ve své době převálcovala všechno ostatní a v podstatě se nám dochovala dodnes, je spíš takovým naivním bludem. Nemluvě o tom, že všichni máme zkušenosti s tím, jak je dnes úspěšný proces optimalizace i přestože, jsou ve světě počítačového hardware přesně dané standardy. Takže myšlenka hezká, ale nerealizovatelná.
A teď co mě opravdu pobavilo. Srovnání low-endového notebooku a high-end telefonu. Já nevím jestli všichni žijeme ve stejném světě, ale to jak někteří veřejně deklarují svoji hloupost tím, že ventilují úvahy typu: "levný telefon a drahý telefon se liší jen několika součástkami", mě nutí se smát. Žádné zařízení nevzniká tak, že se vedle sebe položí několik součástek, řekne se abraka-dabra a zařízení si vytvoří svůj design, vymyslí jak spojit součástky, složí se, otestuje se, začne fungovat, zabalí do krabice, najde si kupce, vystaví na sebe fakturu, dopraví se ke kupci a převezme peníze. Do nákladů je nutné započítat miliardy položek zaměstnanci počínaje, přes materiály, r&d, kancelářské sponky, patenty, dopravu, náklady na prodejnu a náklady na opravu konče. Realita je taková, a platí to pro všechna odvětví, že ty levné produkty značky (pokud se zaměřuje na celé cenové portfolio) jsou v podstatě dotovány těmi drahými, luxusními. Takže pokud chcete srovnávat cenu highendového telefonu, tak jedině s highendovým notebookem (ten zase dotuje ten lowendový notebook). Pak se Vám možná nebude zdát telefon až tak drahý.
