Navigon vylepšil mapy ČR: na tohle jsme čekali

Navigační přístroje Navigon používají mapové podklady firmy Navteq. Je známo, že tyto mapy jsou v západní Evropě velmi kvalitní, v Česku lze totéž říct o šesti podrobně zpracovaných městech. Západ republiky je také velmi dobře použitelný.

Kvůli kvalitě pokrytí střední a východní části Česka jsme ale do všech testů navigací, které používají mapy od Navtequ, museli psát varování „dobrý přístroj, nepoužitelné mapy“. S výjimkou Brna a Ostravy totiž byly v městech na východě republiky jen hlavní průjezdní silnice – žádné další ulice, žádná čísla domů.

Garmin, který je na českém trhu už velmi dlouho, tento problém řeší tvorbou vlastní navigační mapy. Route 66 čeká, až Navteq mapy spraví, totéž lze říct i o Navigonu. Ten vstoupil na trh teprve před několika měsíci, s očima upřenýma na září 2007 a na plánovanou aktualizaci map.

Nové mapy pro Navigon jsou tady, i když zatím pouze v testovací verzi pro distributory. Mohl jsem je vyzkoušet: jak doma posouváním prstu po mapě, tak i v praxi na silnici. Své dojmy a poznatky jsem shrnul do tohoto článku. Napřed budu více teoretický, od druhé třetiny vás pro vyvážení zahltím srovnávacími obrázky.

Jak Navteq pokrývá

Pro pochopení současného stavu map bude vhodné začít od začátku a vysvětlit termíny, které Navteq u svých dat používá.

Major Road Network Coverage (MRN): Jedná se o silnice vyšších tříd, v podstatě o průjezdní mapu bez dalších detailů. V této úrovni byly doposud mapy Slovenska (s výjimkou Bratislavy a Košic), stále se s ním také musí spokojit většina zemí na zeměpisné délce Ukrajiny a dál na východ, a také balkánské země.

Inter-Town Coverage (IT): V této kategorii jsou obsaženy a ověřeny silnice typů 1 až 4. Chybí však silnice nejvyššího typu 5 (těmto typům se ještě budu věnovat). Inter-Town Coverage známe sami z dosavadních map východní části České republiky, kdy i největší města s výjimkou Brna a Ostravy byly zastoupeny pouze několika průjezdními silnicemi. Tato kategorie je v evropských mapách Navtequ poměrně málo zastoupena, najdeme ji už jen v okolí Moskvy. Jinde Navteq buď nemá nic (resp. dálnice kategorie MRN), anebo už rovnou kvalitní pokrytí.

Road Network Coverage (RNC): V této kategorii najdeme i silnice nejpodrobnějšího typu 5, nejsou však plně ověřené. Tomu rozumějme tak, že je Navteq sám neprojel a nezkontroloval, zda všechno platí. Tuto úroveň pokrytí dnes najdeme na celém území České republiky s výjimkou šesti měst, kde jsou mapy zkontrolovány do nejvyššího detailu. Podobně je na tom i Polsko, od zářijové aktualizace také Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Řecko.

Detailed Coverage (DC): V této třídě jsou obsaženy úplně všechny silnice a ulice, navíc jsou ověřené, obsahují čísla domů a další atributy. V Česku této úrovně dosáhlo pouze šest měst: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Karlovy Vary a Mladá Boleslav. Ostatní země východní Evropy jsou na tom stejně, detailní pokrytí mají jen největší města. Západní Evropa je tímto způsobem zpracována celá.

Full Coverage: Tato kategorie stojí trochu mimo ostatní, Navteq ji používá například právě pro označování pokrytí České republiky. Je to kombinace vybraných měst v Detailed Coverage a zbytku na úrovni Road Network Coverage.

Navteq zná pět typů silnici

Při vysvětlování stupňů pokrytí jsem zmínil i číselné typy silnic. Také si zaslouží podrobnější vysvětlení:

Funkční skupina 1: Zahrnuje nejdůležitější silnice v zemi s největší kapacitou provozu, které spojují významná města. Často se na nich platí mýtné nebo jsou jinak zpoplatněny. Jde přibližně o 2 % celé silniční sítě.

Funkční skupina 2: Tyto silnice propojují komunikace ze skupiny 1. Stále slouží k rychlému pohybu mezi městy a také skrz města (různé obchvaty apod.). Jde přibližně o 2–3 % celé silniční sítě.

 
Ukázka sítě silnic typu 1 a 2

Funkční skupina 3: Silnice propojují komunikace typu 2, jsou už o něco pomalejší, ale stále patří mezi velmi důležité. Mluvíme zhruba o 5 % silniční sítě.

Typ 3 doplní předchozí síť

Funkční skupina 4: Silnice opět tvoří síť mezi komunikacemi vyšší třídy, jsou opět trochu pomalejší a tvoří asi 12–15 % celé silniční sítě.

 
Stejné je to i u typu 4

Funkční skupina 5: Platí to stejné jako výš, v tomto případě jde ale většinou už jen o ulice ve městech a méně významné komunikace. Navzdory tomu ale tvoří 77–80 celé silniční sítě. Právě na zpracování této skupiny silnic záleží, jako jsou mapy kvalitní. Když typ 5 chybí, mapy jsou vhodné jen pro průjezd, neobsahují ulice.

Mezi typem 4 a 5 je velký rozdíl – ulice

Historie a budoucnost map Navigonu

Dokud ještě máte v hlavě předchozí definice, podívejte se na následující mapky. Ukazují stav pokrytí ve východní Evropě: v současné době, po zářijové aktualizaci map (verze testovaná v tomto článku) a v polovině příštího roku.

 
Mapy Navigonu: včera, dnes a příští rok

Co znamenají jednotlivé barvy:

• Béžová: slouží jen pro odlišení země od vody, nejsou zde žádné mapy.
• Žlutá: pouze hlavní průjezdní silnice, nic pro rozumnou navigaci.
• Zelená: obce jsou propojeny silnicemi, mapy ale v podstatě neznají ulice.
• Světle modrá: mapy přidávají i ulice v obcích, neznají ale čísla domů.
• Tmavě modrá: plné pokrytí.

Proč se vlastně čekalo na září

Zářijová aktualizace map pro Navigon přináší České republice velkou změnu. Východní část území se vyrovnává západnímu pokrytí. I když stále nejde o nejvyšší Detailed Coverage, celé Česko se tím dostalo do stavu, kdy už jsou navigace Navigon plně použitelné.

Zatím ale upozorňuji, že mapy se zářijovou aktualizací vydal pro své přístroje jen Navigon. U Garminu nebo Route 66 je ještě potřeba počkat.

Zásadní změnu přinesl update Slovensku. Zatím mělo podrobnou jen Bratislavu a Košice, na mapě pak byla už jen nejdůležitější města v podobě průjezdní silnice, a ještě vybrané hlavní komunikace. Teď je na Slovensku stejné pokrytí jako v České republice. To stejné platí i pro Maďarsko, Slovinsko a Řecko. Slovensku se budu v článku ještě podrobněji věnovat.

Pohled do druhého čtvrtletí roku 2008 ale není tak příznivý. Na obrázku vidíme, že na mapě České republiky se vůbec nic nezměnilo. Stále zůstává jen šest měst s detailním pokrytím, zbytek je dobrý, ale bez vývoje. I když mapy chválím, databáze zájmových bodů jsou stále velice chudé. V celém Brně je dle map jen třiatřicet restaurací, v Olomouci jen pět, k tomu jediný obchod.

Na rok 2008 se může velmi těšit Slovinsko, které jako první z bývalých socialistických zemí dosáhne maximální úrovně Detailed Coverage. Příští rok bude výhrou také pro země s novým pokrytím stupněm Road Network Coverage: Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.

Porovnání map vedle sebe

Odpíchnul jsem se od staršího článku, kde jsem psal o mapách pro Navigon, a postupoval podobným způsobem. Zkoumal jsem, jak jsou zpracována jednotlivá města v pořadí od největších k menším. Napřed jsem letmo zkontroloval, jak se změnila místa, kde už dřív bylo pokrytí mapami dobré, a potom vyrazil za většími změnami.

Na obrázcích je často vidět srovnání stejného místa, jak vypadalo na starší a jak vypadá na nové mapě. V některých případech, na které upozorním, ukazuji jen situaci po aktualizaci.

Tady to bylo dobré i dřív

První pohled směřoval na Prahu. Mapy se zdají být stejné, i když jsem viděl posunutou ikonku, narovnanou ulici. Bohužel neznám místní nové komunikace, takže nedokážu posoudit, co Navteq od minulé verze opravil. V obou mapách jsou názvy ulic i čísla budov.

Zaujalo mě ale, že se u stejného místa ve stejném měřítku na srovnávaných mapách objevují názvy různých ulic. Nemyslím to tak, že by se změnily. Navigon ale kvůli přehledu nezobrazí názvy všech ulic, vybírá je; a je zvláštní, že v naprosto identických situacích vybral pro pojmenování různé ulice.

 

Třikrát Praha, nahoře staré mapy, dole nové; všechno stejné

Vyzkoušel jsem, jak se změnily databáze zájmových bodů. Zkontroloval jsem prvních sto restaurací podle abecedy, nenašel žádný rozdíl. V databázi Nákupy přibylo obchodní centrum Šestka. V seznamu bodů pro Turistiku jsem našel Galerii Jakubská. Drobné úpravy zájmových bodů tedy v mapě jsou, ale rozhodně nejde o systematickou aktualizaci, kterou by databáze potřebovaly jako sůl.

Na mapách Brna mě zaujala aktualizace nové křižovatky Hlinky. Je vidět, že tam, kde to je potřeba, se dodělávají i místa, která měla již dříve kvalitní pokrytí. Databáze restaurací a obchodů jsou stejné jako dřív, stále nedostatečné. Do databáze Turistika přibylo nové informační centrum.

 
Nedávno zprovozněná křižovatka Hlinky (stará, nová)

Na příkladu Českých Budějovic jsem srovnával město, které už dříve mělo pokrytí Road Network Coverage a nic by se u něj tedy nemělo změnit. Na mapě opět nepoznám, co se změnilo, velmi drobné aktualizace se dočkaly zájmové body. Některé jsou nové, jinde se objevila telefonní čísla.

 
Stejný zájmový bod, ale nově s telefonním číslem

---

Článek pokračuje v další kapitole, kde si už na obrázcích prohlédnete, jak vypadají nové mapy s kompletním pokrytím