Nokia E75: nenápadně ukrytá dokonalost

Během letošního Mobile World Congressu v Barceloně jsme se od Nokie dočkali něčeho nového. Nečekané to ale rozhodně nebylo, vždyť jsme první neoficiální údaje viděli už v září. Každopádně oficiální Nokia E75 byla ještě dokonalejší, a přestože finští inženýři nic nového neobjevili, lze ji s klidným svědomím pasovat na jeden z nejlepších manažerských telefonů.

Nokia E75
	První mobil od Nokie s výsuvnou QWERTY klávesnicí je vybaven rozšířenou podporou e-mailu, přenosy HSDPA, konektorem 3,5mm jack a procesorem taktovaným na 369 MHz. Vyrábí se v červeném, oranžovém a černém provedení.			rozměry a hmotnost: 112 × 50 × 14 mm, 139 g displej: 2,4'', aktivní TFT, 240 × 320, 16 mil. barev sítě: GSM (850/900/1 800/1 900 MHz), 3G, GPS data: GPRS tř. 32, EDGE tř. 32, UMTS, HSDPA konekt.: microUSB, Bluetooth (A2DP), Wi-Fi paměť: 50 MB, paměťové karty microSDHC baterie: Li-Ion 1 000 mAh, procesor: 369 MHz operační systém: Symbian 9.3 S60 3rd Edition, FP2 hudba: přehrávač hudby, rádio, 3,5mm jack fotoaparát: 3MPx (2 048 × 1 536), video (640 × 480), autofocus, diodový blesk
76 % (55. místo z 1096)	katalog	preview	info výrobce
	cena: 12 080 Kč (koupit)

Elegance se skrytou klávesnicí

Nokia E75 vypadá jako obyčejný pracovní smartphone, vlastně je docela podobná starší E51. Je vyvedena v klasickém konzervativním designu, na jaký jsme zvyklí z jiných Eseries. Kovové díly se podepsaly na hmotnosti telefonu, která je úctyhodných 139 gramů. Za to velikost telefonu je více než překvapivá: oproti své zmíněné E51 narostla jen o pár milimetrů, ale má navíc hardwarovou klávesnici. Přestože se bude Nokia E75 vyrábět ve třech barevných variantách (černé, červené a bronzové), k nám se bohužel dostanou jen ty první dvě. Ale poslední dobou to vypadá, že Nokia od bronzové verze upustí úplně. To je dle mého názoru škoda, byla pěkná a trochu netradiční. Stříbrno-černých telefonů už je dost, nemyslíte?

Tím největším trumfem je z boku vysouvací (anglicky side-slide) klávesnice. Ta je však tak dokonale skryta, že pokud dáte do ruky telefon někomu, kdo o ní neví, nepokouší se telefon nijak vysouvat – na první pohled k tomu telefon prostě nevyzývá. O to větší překvapení se dostaví, až do něj z levého boku trošku strčíte, cvakne a objeví se plnohodnotná česká QWERTZ klávesnice. Rozložení se bohužel změnit nedá, takže pokud někdo touží po klasické QWERTY, bude muset sáhnout po zahraničním telefonu.

Sice se v E75 tedy něco hýbe, ale ani ona neporušila tradici Eseries a má vynikající zpracování. Vše na sebe perfektně lícuje, v zavřeném stavu se telefon nehne opravdu ani o milimetr (a v tom otevřeném je to zanedbatelné), ocelový zadní kryt má pevný zámek, pryžové krytky konektoru a paměťové karty tentokrát vypadají celkem bytelně. Škoda jen absence krytky fotoaparátu, ale místo na ni už prostě nezbylo. Přední strana, včetně klávesnice, je tvořena lesklým tvrdým plastem v barvě telefonu, kovové prvky z leštěné oceli (zadní kryt je navíc ještě vybroušený), zbytek telefonu je z matného, stříbrnošedého plastu. Ke zpracování se tak nedá říct opravdu skoro nic, i když bych přece jen jednu poznámku měl: při pozorném pohledu na ocelový rámeček kolem čelní strany si všimnete, že je nad spodní řadou kláves přerušen. A bohužel to co navazuje již není kov, ale jen chromovaný plast. Nejspíše je to kvůli skryté anténě, ale je to škoda, po roce intenzivního používání to může být poznat.

TIP: Nokii E75 je věnováno také několik příspěvků na redaktorském blogu

Nokii E75 dostanete v krabici, která ukrývá jen základní příslušenství. Pryč jsou doby, kdy v balení bylo i pouzdro. Kromě nabíječky AC-8, headsetu HS-43 a microUSB kabelu s manuály čekejte už jen 4GB paměťovou microSD kartu. Ano, už zmizelo i CD - Nokia PC Suite najdete připravené rovnou na paměťové kartě. Baterie telefonu i přes svou malou velikost skrývá poměrně vysokou kapacitu 1000 mAh, která se na výdrži viditelně podepsala – Nokia E75 i při pořádném vytížení vydrží bez problémů dva dny. Pokud ji budete trochu více šetřit, doba se může i zdvojnásobit.

Přední straně vévodí displej, ten má dle mého názoru dostačující 2,4palcovou úhlopříčku (i když mnozí namítají, že je to málo) a QVGA rozlišení, to ale na dnešní poměry skutečně málo je. I tak se ale musí pochválit, v Eseries to trvalo docela dlouho, než se začaly montovat větší displeje. Na běžnou práci to určitě stačí a kdo chce víc, ať si koupí komunikátor.

Teď ke klávesnicím. Tu numerickou u prototypu rozhodně pochválit nešlo, byla příliš měkká, jednotlivé řady kláves se kývaly a psaní na ní v kombinaci s malý zdvihem a malými klávesami bylo utrpením. U finálního kousku v podstatě všechny tyto neduhy opravili, a tak se na numerické klávesnici dá psát bez větších problémů. Na druhou stranu, nečekejte nic vynikajícího – u tohoto modelu prostě není numerická klávesnice prioritou. Je tu ale ještě jedna, trochu nepochopitelná chyba: pokud vysunete plnohodnotnou klávesnici, ta numerická je ve většině aplikací deaktivována. Proč?

Ale kdo by psal na té numerické, když má plnohodnotnou českou QWERTZ s třiceti devíti klávesami. A té se nedá vytknout už snad vůbec nic. Velké (9 × 6 mm) klávesy z tvrdého matného plastu, s ideálním rozložením a zdvihem, elegantně přerušené podpěrou pro horní část telefonu. Chybí jim snad jen tvarové zvýraznění – prsty budou po plochých klávesách s minimálními mezerami trochu bloudit. Psaní čísel a znaků s diakritikou je vyřešeno podobně, jako to známe z notebooků, při podržení tlačítka s modrou šipkou se píší modré znaky na skoro všech ostatních tlačítkách. Pro psaní s diakritikou je možný i jiný styl psaní, který mně osobně vyhovoval více: vedle pravého Shiftu je i klasická klávesa pro čárku/háček, se kterou jsem s diakritikou psal rychleji. Ale modré šipce se zcela nevyhnete, na takové „ů“ nebo uvozovky jiné cesty není. Hodí se i dva Shifty, zvláštní klávesa pro zavináč, větší mezerník, či „Chr“ pro speciální znaky. Pak je tu i „Ctrl“, se kterým se dají provádět všechny běžné klávesové zkratky, které znáte z počítače: Ctrl + C/V/X/B/I/F atd.

Na Nokii E75 jsou i další tlačítka, nejdříve se podíváme na ty funkční. Ta si bohužel výše zmíněné chyby z prototypu ponechala, a tak s ní pracovat není úplně nejjednodušší. Pětisměrná navigační klávesa je v pořádku (nechybí ani u Nokie poslední dobou populární „dýchání“), k mému podivení ale z telefonu záhadně zmizel NaviWheel, který Nokia dodneška ve specifikaci uvádí. Zato ovládací klávesy okolo moc povedené nejsou – vzhledem k tomu, že se do malé šířky vešly vždy hned dvě (menu, kalendář, mazání, mail a klasické funkční klávesy se sluchátky), tak přehmaty, alespoň ze začátku, budou na denním pořádku. Pak už na telefonu nalezneme jen čtyři klávesy – zesílení/zeslabení hlasitosti, spuštění hlasového ovládání (byla na to opravdu potřeba zvláštní klávesa?) a spoušť fotoaparátu. Tu musím pochválit, dlouho už jsem neviděl tak povedenou – zaostření je přesné, neumáčknete se, a zároveň z telefonu tlačítko moc neční. Ne, nezapomněl jsem na vypínací tlačítko – nahradilo ho červené sluchátko. To je škoda, protože přepnout profil při práci s telefonem je nemožné. Ještě jsem opomenul podsvětlení, to Nokia E75 zvládá na všech klávesách, které má, je rovnoměrné, dostatečné a regulované světelným čidlem.