Celé to rozhodnutí je podle mne zmatečné. Je to naprosto v rozporu s běžnou regulací cen v oblasti telekomunikací a např. ve Velké Británii, kde si stěžovali sami distributoři, tak ani tam nakonec antimonopolní úřad vůbec nejednal. Řešil to tam telekomunikační regulátor Oftel a to s firmou Vodaphone, ale dospěl nakonec k naprosto odlišným závěrům, než pan předseda brněnského "promonopolistického" úřadu Bednář. Vodaphone pokud vím přitom ani žádnou pokutu nedostal, nebot k tomu nebyl shledán žádný důvod.
V Česku si ani ti distributoři nestěžovali, nikomu stávající distribuční podmínky nevadily - dostávali přece přiměřenou provizi. Také spotřebitelé byli spokojeni, neboť měli garanci, že dobíjecí kupony seženou za koncovou cenu, která byla stejná jako nominální hodnota za služby získané dobitím účtu a přesto ÚOHS udělil Českému Mobilu pokutu. Proč asi?
Výsledkem by mohlo být pouze to, že Český Mobil se nyní po právu zdravě "nasere" a celou tu slavnou distribuční síť překupníků kuponů uzavře, nebo jim ještě víc sníží jejich provize, klidně i na nulu.
Co na tom, že sám bude prodávat dobíjecí kupony za jím poskytované služby klidně pouze za cenu rovnou nominální hodnotě bez dalšího zisku? Může je klidně posílat na dobírku, nebo budou k dostání za nominální hodnotu pouze v jeho firemních prodejnách, či dobití v nominální hodnotě bude alternativně možné pouze prostřednictvím bankomatů. Pokud budou distributoři chtít koupit kupony, tak také pouze za nominál. A´t si k tomu přirazí co budou chtít, stejně to od nich nikdo s přirážkou nekoupí. Potom bude podle ÚOHS vše v pořádku. Je to nesmysl. Dobíjecí kupon není žádné zboží, je to pouze určitá obdoba ceniny, která je v telekomunikacích určená k provedení předplatby za služby.
Regulátor by neměl zasahovat do oblastí, kde hospodářská soutěž normálně funguje a kde není žádný konkrétní důvod pro jeho zásah.
Je vidět, že čeští úředníci opět ani zdaleka nepochopili základní problematiku případu a zaměřili se opět spíše na konkrétní zadání - udělit za každou cenu také nějakou tu pokutu společnosti Český Mobil. To, že vlastně tato společnost vůbec nic nespáchala, to jim přitom vůbec nevadí. Stačí, když se našla záminka a bude nyní muset vysolit nějakou tu kačku na dřevo do děravého státního rozpočtu.
Pokud to někoho zajímá, tady jsou konkrétní informace z Anglie, dostupné na webu Oftelu:
Vodafone's distribution agreements for pre-pay mobile phone vouchers
5 April 2002
The Federation of Wholesale Distributors complained to the Director General of Telecommunications (the 'Director') that because the final price to the consumer for pre-pay mobile phone vouchers is fixed at the face value, there is effectively resale price maintenance by companies such as Vodafone Ltd ('Vodafone'). Following an initial examination of the complaint the Director considered that there were reasonable grounds for suspecting that Vodafone was infringing the prohibition on anti-competitive agreements set out in section 2(1) of the Competition Act 1998 (the 'Chapter I prohibition') by virtue of its participation in distribution agreements with a number of distributors to fix the retail prices of pre-pay mobile phone vouchers.
Vodafone argued that the prohibition in Section 2(1) of the Act does not apply because the Agreements are drafted in such a way as to ensure compliance with its Telecommunications Act licence requirement in respect of price publication. Condition 58.3 of Vodafone's licence granted under Section 7 of Telecommunications Act 1984, requires Vodafone to 'provide…services…at the charges, terms and conditions so published, and shall not depart therefrom…'
The Director considers that Condition 58.3 does require Vodafone to maintain the resale prices of vouchers to end users, and that to the extent that this Condition applies, the prohibition in Section 2(1) of the Act is disapplied under Paragraph 5(1) of Schedule 3 of the Act (general exclusion for compliance with a legal requirement).
Vodafone has two forms of standard distributor agreement: the standard distributor agreement as drafted pre-2000 (the 'pre-2000 Agreements') and the standard distributor agreement as drafted post-2000 (the 'post-2000 Agreements').
The Director has decided that the post-2000 Agreements are narrowly drafted only to ensure compliance with Condition 58.3, as they require that the customer pays the price printed on the face of the voucher. Accordingly, to the extent that this Condition applies, the Chapter I prohibition is disapplied under paragraph 5(1) of Schedule 3 of the Act.
On 5 April 2002 the Director decided to remove the determination that Vodafone has market influence under Condition 56 of its licence, which has disapplied the price publication requirement in Condition 58. Therefore, from that date the exclusion to the Section 2(1) prohibition under Paragraph 5(1) of Schedule 3 of the Act no longer applies.
However, Vodafone has already expressly confirmed to its distributors that it will not enforce the clauses in existing contracts relating to resale pricing of vouchers. Vodafone has also given an undertaking to the Director that by 30 April 2002 it will have written to its distributors giving three months' notice under their existing contracts of its intention to terminate the Agreements, with a view to replacing them with new distributor agreements that do not require vouchers to be sold at face value.
In the light of both the requirements of Condition 58 and the undertakings given by Vodafone, the Director has decided to close this case.
