Švédsko v roce 1661 jako první evropská země zavedlo papírové bankovky. V příštích letech by mohlo jako vůbec první stát na světě hotovost zrušit. Stále více Švédů už totiž sebou bankovky a mince v peněžence nenosí a spoléhají se jen na elektronické bankovnictví, chytré telefony a platební karty.
Platební karty jako standard přijal tento technickým novinkám nakloněný národ za vlastní i při drobných nákupech. Nově platí také pomocí svých chytrých telefonů. Většina lidí totiž bezhotovostní transakce chápe jako usnadnění všedního života. Elektronicky se platí v městských autobusech a tramvajích, s hotovostí tam už nepořídíte. Alternativou jsou SMS jízdenky. Jako extrémní případ je uváděn kostel v jihošvédském Karlshamnu, kde nemusí věřící lovit po kapsách drobné, peněžní příspěvek zaplatí kartou. „Mnohokrát mi lidé říkali, že by rádi něco dali, neměli u sebe ale žádnou hotovost,“ vysvětlil pastor Johan Tyrberg důvod, proč má v kostele platební terminál.
Na penězích v ruce trvají už jen starší lidé. Bankovky a mince se ve Švédsku starají jen o 3 % ekonomiky. Pro srovnání v zemích eurozóny je průměr 9 %, v USA je to 7 %. Rozšířenost elektronických plateb prý dokonce snižuje korupci, bezhotovostní převody lze snadno vystopovat. Příznivci elektronických plateb argumentují větší bezpečností, protože hotovost lze snadněji ukrást. Rakouský univerzitní ekonom Friedrich Schneider v tom vidí důvod, proč má Švédsko s úplatkářstvím menší trápení než země jako Itálie a Řecko, kde je hotovostní kultura stále ještě pevně zakořeněná.
Elektronické platby mají ale i své stinné stránky – kyberkriminalitu. Podle švédské policie se v posledních letech velmi zvýšil počet případů počítačových podvodů. V roce 2000 jich policie v zemi zaznamenala asi 3 300, loni jich bylo téměř 20 tisíc. Experti nicméně nepředpokládají, že by hotovost z peněženek brzy zcela zmizela. Podle Larse Nyberga ze švédské centrální banky mince a bankovky přežijí prý jako krokodýl, kterému lidé neustále ukrajují jeho teritorium.
