Bankovky v hodnotě 500 eur či 5 000 korun nepatří v době digitálního placení a bezkontaktních karet k doplňkům peněženek běžných spotřebitelů. Přicházející platformy pro mobilní platby tento trend ještě zesílí. Kvůli anonymitě a snadnému převozu naopak mají velké nominální hodnoty v oblibě teroristi, drogové kartely a neplatiči daní.
Po zrušení největších bankovek aktuálně volá studie Harvard Kennedy School sepsaná bývalým šéfem banky Standard Chartered Peterem Sandsem. Tvrdí, že nelegální hotovostní transfery dosahují dvou bilionů dolarů ročně. „Bankovky s vysokým nominálem hrají minimální roli ve fungování legální ekonomiky, jsou ale naprosto zásadní pro nelegální aktivity,“ říká Sands, který se snaží přimět země skupiny G20, aby téma projednaly před zářijovým summitem v Číně. „Státy paradoxně dávají zločincům tyto prostředky k dispozici.“
Už i Evropská unie a další mezinárodní organizace se snaží omezit používání bankovek s vysokým nominálem, jako je například švýcarská tisícifrankovka (přes 24 tisíc korun). Ale i česká pětitisícovka svou hodnotou překonává nejvyšší bankovky v oběhu ve Velké Británii či Spojených státech.
10 milionů korun v pětiseteurových bankovkách váží necelých 700 gramů a vejde se do větší obálky. Stejná částka ve dvacetidolarovkách už váží 22 kilogramů.
Donedávna byly tyto aktivity limitovány na jednotlivé země. Třeba Velká Británie před šesti lety zakázala bankám používat pětiseteurovku. Minulý týden však i Evropská komise uvedla, že zahájí vyšetřování role pětiseteurové bankovky ve financování terorismu. Snahy rušit tyto bankovky ale budou narážet na odpor i jinde než u teroristů a podvodníků. Řada obyvatel to vnímá jako další krok k bezhotovostní společnosti, která dá bankám a vládám větší kontrolu nad majetkem občanů.
