Profesionálně zaměřená firma Trimble doplnila svoji řadu geodetických přístrojů o víceúčelové univerzální PDA vhodné do terénu. Zůstane v oblasti pracovního nasazení nebo si může získat oblibu i v řadách GPS hobby nadšenců?
Do rukou se mi tentokrát dostal přístroj, který hned na první pohled dává vědět, o co se jedná. Vypadá jako odolnější outdoorová kapesní počítač a je to opravdu masivnější verze PDA na platformě Windows Mobile 6. Sice jen neostrým potiskem, ale přesto hrdě nese označení výrobce „Trimble“.
Tato firma je pravděpodobně známa hlavně v řadách geodetů, neboť právě v zeměměřictví patří k předním výrobcům GPS přístrojů pro profesionální použití. Testovaný přístroj Juno SC doplňuje profesionální řadu Trimblu o „poloprofesionální zařízení“, u něhož se pravděpodobně očekává zejména využití v oblasti geografických informačních systémů (GIS).
Trimble Juno SC: žluté jako všechno od Trimble
Po krátkém čase testování jsem přesvědčen, že Trimble byl spíše vyvinut jako pracovní přístroj s možností víceúčelového použití všeho co univerzální PDA nabízí. Myslím, že to není jen snaha dalšího výrobce mít konkurenční kapesní počítač pro bezpečné použití v přírodě.
Klíčové vlastnosti
- univerzální využití
- výdrž baterií
- kvalita provedení
Hlavní nedostatky
- displej pouze s rozlišením 320 × 240 bodů
- vysoká cena
- nízká kvalita focení
Kapka zeměměřictví
To, co teď bude následovat, není pro recenze úplně běžné. Tato kapitola má spíše obecně informační charakter. Jelikož ale Trimble nepatří mezi turistické navigace, považuji její zařazení za vhodné doplnění.
Hlavním posláním testovaného přístroje je profesionální využití jeho mobility a GPS v oblasti geografických informačních systémů. Proto Juno funguje s GPS poněkud složitěji, než jsme zvyklí u turistických navigací. Jde zejména o jiný přístup k určování polohy a o dostupný software pro mapovací práce TerraSync.
Při využití GPS pro turistiku je kladen hlavní důraz na pokud možno stálé určování polohy, přičemž přesnost není s dnešními čipy až tak důležitým parametrem. Pro běžné uživatele byl nejpřínosnější nástup nové generace citlivých přijímačů (SirfIII, Mediatec), schopných vyhodnocovat i mnohem slabší odražený signál. Díky tomu nedochází k tak častým výpadkům určení pozice ani při zhoršeném výhledu na oblohu. Jelikož jsou dnešní i nejlevnější kapesní přístroje s přesností bez problémů pod dvacet metrů, můžeme obecně pro navigaci v autě nebo při pěší turistice otázku přesnosti považovat za zbytečnou.
Přesnost se naopak stává důležitou tehdy, pokud je úkolem využívat přístroj s GPS pro sběr dat a aktualizaci GIS. Zde již potřebujeme nejen dosahovat přesností pod jeden metr, ale potřebujeme být o této přesnosti přesvědčeni. Nejde tedy jen o to mít za každou cenu souřadnice, ale mít je určeny s dostatečnou kvalitou. Zde přichází na řadu zjištění, kolik různých negativních vlivů nám do určení polohy pomocí GPS vstupuje. Ne všechny, ale spoustu z nich se můžeme i s jednofrekvenčními přijímači pokusit eliminovat, a tím dosahovat přesnějších výsledků.
Úvodní obrazovka TerraSync • technický pohled na kompromis mezi hobby a profi určováním polohy •
satelity a jejich poloha v číslech • ukázka předpovědi nevhodné doby k měření dle parametru PDOP
Úkol: odhadnout a eliminovat chybu
K velmi důležitým a sledovaným parametrům při určování polohy pomocí GPS patří tzv. PDOP (Position Dilution of Precision). Ve volném překladu to je činitel zhoršení přesnosti.
Jelikož k určení polohy dochází na základě známé pozice jednotlivých družic a určení naší aktuální vzdálenosti od nich pomocí časového posunu, hraje pro přesnost polohy velkou roli samotná přesnost určení těchto vzdáleností k viditelným družicím. Přesnost určení těchto jednotlivých vzdáleností se pak promítá do přesnosti polohy s velkým rozptylem podle aktuálního rozmístění družic na obloze. A právě vhodnou konstelaci družic sleduje parametr PDOP, jehož hodnota znázorňuje míru násobku zhoršení chyby v určení přesnosti oproti ideálnímu rozložení družic.
Profesionální nasazení Juna s aplikací TerraSync tento parametr nejen kontinuálně sleduje, ale je možno jej pro konkrétní lokalitu i na určitou dobu dopředu předpovědět a tím si moci zvolit vhodnou dobu k provádění měření. Stejně tak lze nastavit odfiltrování signálu od družic letících nízko nad horizontem, jejichž signál je nejvíce ovlivněn fyzikálními vlivy.
S dalšími negativními vlivy na přesnost se snaží pomoci různé prostředky ke korekci dat. Zpřesňování se provádí buď v reálném čase, nebo na základě dat dodatečně stažených z internetu (tzv. postprocesing). Využívání příjmu korekcí systému EGNOS pro Evropu (pro Ameriku WAAS) prostřednictvím dat z geostacionární družice je již obvyklé i u turistických navigací. TerraSync však podporuje i další systémy poskytování dat pro zpřesnění polohy v reálném čase. Zde nachází uplatnění vestavěný modem, jehož prostřednictvím lze kontinuálně z internetu získávat potřebná data.
Test na trigonometrickém bodě
Samotná práce v oblasti GIS pak v terénu spočívá na sběru dat, případně kontrole a aktualizaci stávajícího stavu. Jde především o zaměřování bodů, linií a ploch s přiřazením předvolené kategorie a informačního popisu.
Software TerraSync je poměrně jednoduchý, potřebné základní prostředí však nabízí. Mapovat lze v různých již obsažených souřadných systémech, včetně českého Krovak a Krovak1. Po vyzkoušení si myslím, že u obou možností se jedná o náš souřadný systém JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální), pouze s rozdílem orientování souřadných os. To naznačují kladné a záporné stejné hodnoty souřadnic. Transformace souřadnic z GPS systému WGS84 do systému JTSK není jednoduchou záležitostí, a je škoda, že nelze zjistit jaké přepočtové vzorce a koeficienty software používá.
Jen tak pro zajímavost jsem vyzkoušel určení souřadnic na trigonometrickém bodě o známých souřadnicích S-JTSK a pro ukázku sběr několika dat jako pro GIS (bez bližšího rozboru přesnosti). Přístroj jsem nechal položený na kamenném hranolu bodu s průměrováním polohy 60 sekund. Ukládání pokusných GIS dat jsem dělal bez prodlev, rychlostí pomalé chůze.
Geodetické údaje o trigonometrickém bodu • průběžný stav určení polohy v souřadnicích S-JTSK •
fotodokumentace mapovaného prostoru • průběh ukládání dat v TerraSync
Poznámka: Dle údajů ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální) je poloha použitého trigonometrického bodu v S-JTSK y=600595,93 x=1156094,90, nadmořská výška 337,58 Bpv. S příjmem korekcí EGNOS, bez dalších postprocesingových úprav ani jiných rozborů observačních dat byly konečné zprůměrované souřadnice S-JTSK určené testovaným Trimblem y=600595,30 x=1156094,40, výška 337,10 Bpv.
Konec teoretického úvodu, v druhé kapitole pojďme ke standardnímu popisu přístroje
