Roky kraloval českým telekomunikacím, dělal neskutečné věci a v médiích z něj padaly skutečné slovní perly. Vybrali jsme ty největší hity.
V Radě ČTÚ je jedno volné místo, důvodem je konec mandátu Pavla Dvořáka. V radě působil deset let, z toho sedm let na pozici předsedy. Na jeho éru nebudeme rádi vzpomínat. Byl pasivní, operátorů se zastával svými činy i slovy v médiích, pro spotřebitele neudělal z vlastní iniciativy mnoho. Kvůli drahým službám přišli tuzemští spotřebitelé o desítky miliard, které odtekly na dividendách do zahraničí. O miliardy přišel i stát – na poplatcích za frekvence, které roky operátoři neplatili, protože je nevyužívali, na ceně frekvencí ze zrušené aukce pásma 800 MHz a také nepřímo na hospodářském růstu, který přináší dostupnost internetu a digitální společnost.
Z Českého Telekomu zamířil před deseti lety Dvořák do ČTÚ. Čí zájmy hájil nechť si vyhodnotí každý sám... (obr.: ctu.cz)
Virtuály ani 4. operátora nechcmeme, UMTS nepořebujeme
V březnu 2008 se Dvořák v rozhovoru pro Hospodářské noviny blýsknul výrokem, že ČR není pro virtuální operátory vhodný trh. Tento postoj zavinil, že síťové operátory nic nenutilo dohodnout s podnikateli-potenciálními virtuály, a dlouhodobě tak drželi dominantí pozici. První skutečný virtuál přišel až v půlce roku 2013, tedy více než pět let to tomto výroku (a až když se operátoři „potřebovali zavděčit“ před aukcí frekvencí).
„Koncept virtuálního operátora podle mého názoru nevede ke snižování cen ani nepomáhá investicím do rozvoje technologií. Navíc může být efektivní jenom v určitém prostředí - a to v Česku zatím nevidím,“ pronesl tehdy Dvořák a dodal, že úřad nemá žádné páky, aby síťové operátory donutil nabídnout svou infrastrukturu virtuálním operátorům.
To sice pravda byla, ale stačila vůle je najít. Mohlo to být už v roce 2009, kdy ČTÚ stávajícím operátorům porozdával zbytek lukrativního pásma 900 MHz, aniž by vyjednal něco na oplátku.
Další mantra, která mohla prospět tehdejšímu zastydlému trhu – konkurenční síťový operátor. ČTÚ jeho vznik nepřipustil, Dvořák tehdy v prosinci 2008 argumentoval:
„Čtvrtý operátor by byl jakési - nechci říct nedochůdče - ale jeho postavení na trhu by bylo poměrně obtížné a pravděpodobně by nedosáhl žádných rozumných tržních parametrů, aby se dostal do černých čísel (zisku). A pokud by se do černých čísel dostal, tak jsme zase na druhou stranu viděli nebezpečí vytvoření takového speciálního typu oligopolu, že by pravděpodobně oslabil slabšího hráče na trhu.“
K 3G (UMTS) sítím řekl Dvořák v roce 2008 následující: „Technologie UMTS byla v Česku, stejně jako v celé Evropě, přeceněna, protože nenabízí žádnou výrazně novou službu.“ Všichni EDGE surfaři v tuto chvíli jistě pochopili, že rychlejší data prostě nejsou potřeba...
To, že čtvrtý operátor není vítaný zopakoval Dvořák v roce 2008 ještě jednou: „Platí usnesení vlády, které mluví o třech mobilních operátorech na našem trhu. ČTÚ si nemyslí, že existuje potřeba čtvrtého operátora, soutěž v mobilních komunikacích je extrémní. Spíše hledáme cestu, jak služby zkvalitnit. Zákazníkům by také prospěla větší transparentnost tarifů. Proto se málo přenášejí čísla mezi mobilními operátory. Nemůžeme operátorům nařídit omezení nabídky, řekněme, na pět tarifů, ale pokusíme se na ně neformálně působit.”
To nejlepší, co můžeme udělat, je nedělat nic
Během panování Pavla Dvořáka se toho stalo více. Úřad tvrdil, že ceny v ČR jsou v normě a pro toto tvrzení neváhal zhovtovit analýzu. Dle Evropské asociace telekomunikačních operátorů byl ČTÚ pod Dvořákovým vedením vyhodnocen jako nejhorší v EU. Postoj regulátora zněl, že nejlepší regulace je žádná regulace a český trh dlouhé roky stagnoval.
Až na sklonku jeho funkčního období se začal stupňovat nejen nápor veřejnosti, ale také tlak politický. Zatím co za humny ceny klesaly a zákazníci měli k dispozici nové technologie založené na rychlých datových sítích, u nás mohli jen závidět.
A tak Pavel Dvořák napsal v roce 2012 operátorům neformální dopis, kde je vyzval, aby se k zákazníkům chovali slušně. Jenže gentlemanské jednání je našim operátorům cizí, a tak se nestalo vůbec nic. Dále přišla aukce frekvencí pro sítě LTE. Úřad stanovil řadu podmínek, které měly tuzemský telekomunikační trh vylepšit. Jenže Dvořák aukci 8. března 2013 stopnul s odůvodněním, že se cena frekvencí dostala moc vysoko:
„Již při vyhlášení podmínek v první polovině minulého roku jsme zdůrazňovali, že hlavní motivací pořádání aukce je rychlá dostupnost 4G sítí pro občany ČR a případný vstup čtvrtého operátora. Nikoliv zisk státu. Navíc takto vysoké ceny vydražených frekvencí by se musely negativně promítnout v podobě přemrštěných sazeb rychlého mobilního internetu. Považujeme proto za nutné zasáhnout a zabránit tak budoucím negativním důsledkům pro spotřebitele.“
30. dubna 2013 skončil Dvořákovi mandát předsedy Rady a druhý aukční pokus spadl na jeho nástupce Jaromíra Nováka. O tom, zda byla cena opravdu tím pravým důvodem, můžeme dnes už jen spekupovat. Pravdou ale je, že jinde v Evropě nebyla cena odpovídající 20 miliardám, při které Dvořák aukci stopnul, vyjímečná.
Budoucnost Pavla Dvořáka je stále otevřená. Po odchodu z Rady ČTÚ mu běží půlroční plat a v rámci obdoby konkurenční doložky nesmí pracovat pro žádnou firmu zabývající se elektronickými komunikacemi. Odejde do penze? Nebo se „znovu někde objeví“?
