Kontrola Facebooku u večeře nám nevadí, zato šťourání v nose neodpouštíme. Ostatně mobil bychom vyměnili i za čokoládu, alkohol, sex a zubní kartáček.
Mobily se staly neodmyslitelnou součástí našich životů a mnozí by si kvůli nim odřekli třeba sex, alkohol, kofein, čokoládu, počítač a dokonce i zubní kartáček. Je jasné, že na mobilech, zejména těch chytrých, jsme se stali do značné míry závislí, ale položil si už někdo otázku, jak to vnímá naše okolí? A vůbec co nám na ostatních vadí, co jsme ochotni tolerovat a co už ne? Téma mobil a etiketa si vzal na mušku možná trochu překvapivě Intel, nechal si od agentury Redshift Research vypracovat analýzu a o zajímavé výsledky se s námi podělil.
Všichni se tím občas proviníme – hovoříme příliš hlasitě do mobilního telefonu, věnujeme se více kontrole nových příspěvků na Facebooku či Twitteru než lidem kolem sebe... Normy společenského chování se však pod vlivem technologií značně proměňují. Tedy tento závěr můžeme konstatovat na základě odpovědí rozsáhlého vzorku více než 12 tisíc respondentů z Afriky, Blízkého východu a Evropy včetně České Republiky.
Dloubání v nose je nejen pro nás suverénně nejhorší zlozvyk, naopak přehlížet ostatní kvůli mobilu se dá odpustit snáze
Antropoložka Genevieve Bellová, Intel Fellow a ředitelka divize Interaction and Experience Research při Intel Labs, k výsledkům uvedla: „Když se podíváme na data průzkumu a začneme chápat frustrace – a v některých případech i zmatky – týkající se používání mobilních zařízení, dojde nám, že se stále nacházíme v rané fázi hledání způsobu, jak tato zařízení vřadit do našeho světa. Tento způsob společenské regulace, společenské normy a etiketa se obvykle budují během mnoha let a několika generací.“
Dloubání v nose vadí, ignorovat jiné kvůli mobilu je OK
Celkově si většina respondentů (61 %) myslí, že by měla existovat jistá pravidla, která by řídila používání mobilních zařízení na veřejnosti. S tímto tvrzením se také ztotožnily bezmála tři čtvrtiny z jednoho tisíce dotazovaných Čechů, což nás staví na třetí místo ze sledovaných šestnácti zemí. A co že nám ve společnosti projde a co bychom v žádném případě dělat neměli?
Dloubání se v nose či okusování nehtů je pro většinu z nás mnohem horší prohřešek, než když ignorujeme druhého, protože si právě hrajeme s mobilním zařízením. Čechy podle dat průzkumu ještě více než ostatní přitahuje možnost být neustále ve spojení s živou komunitou, být neustále v obraze, mít přehled.
Náš emocionální vztah k mobilním přístrojům je bez ohledu na národnost tak silný, že bychom ho dokonce mohli nazvat závislostí: většina z nás by se raději na týden vzdala některých požitků, než abychom byli bez svého milovaného přístroje. Mobilní technologie se stala nedílnou součástí našeho veřejného profilu a mobilní přístroje často fungují jako symboly našeho společenského postavení (s tímto názorem se ztotožnilo 54 % respondentů, myslí si to 51 % Čechů).
Mobil vs. Jídlo: večere je nedotknutelná
Přesto naše tolerance vůči používání mobilních zařízení má své hranice a některé z nich nejsme ochotni překračovat. Pro 15 z 16 dotazovaných zemí je tou nedotknutelnou situací večeře – podle respondentů průzkumu se nehodí používat mobilní zařízení u stolu. Tou jedinou výjimkou jsme my.
Jsme prostě zvyklí naložit si svíčkovou se šesti, během deseti minut ji naházet do sebe a pak si sednout do obýváku a dvě hodiny se bavit (nebo koukat na televizi). Všechny ostatní národy – právě Francouzi a Italové, ale i Španělé, Arabové nebo Číňané – sedí ty dvě hodiny u jídelního stolu, dávají si několik menších a pestřejších chodů, baví se. A právě protože my chápeme večeři či oběd pragmaticky a cílem je najíst se, mobil u jídla tolerujeme.
Gabby a Gertrůda, aneb kdo zůstane na ocet?
Z racionálního hlediska respondenti průzkumu poukazují na používání přístrojů, které může vést k nebezpečným situacím – 67 procent z nich uvedlo psaní textových zpráv při řízení. Tato čísla ještě stoupala, když byly podobné otázky položeny v Severní Americe, kde obavu o bezpečnost vyjádřilo plných 73 % dotázaných. Značná část respondentů měla v těchto záležitostech tak vyhraněný názor, že si dokonce dokázali představit zákaz mobilních zařízení na veřejných místech, především kvůli tomu, že 67 % dotazovaných fyzicky ruší hlasitá konverzace přes mobilní telefon.
Hlasitá konverzace na veřejných místech a ignorování druhých je nežádocí
Domnění, že když mobil existuje, může se s ním telefonovat kdekoli a kdykoli, je věc, která velmi vadí i Ladislavu Špačkovi jakožto domácí autoritě v oblasti etikety a společenského chování. „Jsou místa a situace, kdy telefon musíme vypnout nebo ztlumit, například v kině a divadle, při stolování, v obchodě, ve škole, na svatbě, na hřbitově. Je trapné řešit na veřejnosti osobní záležitosti, proto i na ulici nebo v tramvaji řekneme jen to nejnutnější a podrobnosti si necháme, až budeme v soukromí.“
A dodává: „Málokdo si taky uvědomuje, že do mobilu mluvíme hlasitěji, než když mluvíme s člověkem tváří v tvář. Sami jsme pak překvapeni, když se celá tramvaj na nás otočí, protože ani nevnímáme, jak nahlas jsme řešili rodinné problémy za účasti všech spolucestujících.“
Vzdali byste se raději mobilu nebo... alkoholu, čokolády, kávy, cvičení, sexu, kartáčku na zuby, bot či počítače? Dále vězte, že 66 % majitelů smartphonů spí se svým mobilním miláčkem a téměř třetina lidí kontroluje svůj smartphone i při promítání filmu v kině
A jací jsme my Češi?
Klíčová zjištění průzkumu Mobilní etiketa:
- za největší prohřešek proti slušnému chování při zacházení s mobilními technologiemi obecně považujeme psaní SMS při řízení, hlasité telefonování na veřejnosti a příliš hlasité vyzváněcí tóny. Ostatní národy jsou na tom podobně
- Češi patří k těm shovívavějším, co se týče hodnocení mobilních mravů svých spoluobčanů, za špatné je označilo pouhých 17 %, což je pod průměrem. 83 % je vidí jako dobré až výborné. Nejkritičtější jsou k sobě Francouzi a Italové
- bezmála tři čtvrtiny Čechů se ztotožňují s tvrzením, že pro používání technologických zařízení na veřejnosti by měla platit pevně daná pravidla chování, což je staví na třetí místo ze sledovaných zemí
- na druhou stranu nás mnohem více než jiné národy iritují tradiční zlozvyky – dloubání se v nose či okusování nehtů je pro většinu z nás mnohem horší prohřešek, než když ignorujeme druhého, protože si právě hrajeme s mobilním zařízením. To považuje za přestupek proti slušnému chování pouhých 8 % dotazovaných Čechů, což je nejméně ze všech. Celkový průměr činí 16 %
- Češi (18 %) jsou po Rumunech (15 %) a Turcích (16 %) také nejtolerantnější k lidem, kteří kouří ve společnosti nekuřáků. To nejvíce vadí Švédům (40 %)
- kdybychom si měli vybrat mezi týdnem bez mobilního zařízení a zřeknutím se nějaké vymoženosti, nejsnadněji bychom si utrhli od úst čokoládu a sladkosti (67 %) a nejobtížněji bychom se loučili se sprchou, partnerem/partnerkou či dovolenou (v tomto pořadí)
- večírky jsou pro nás posvátné! Čeští respondenti se vysoce odlišují od průměru při pojmenování situace, která je nejméně vhodná pro používání přenosného počítače. Zatímco ve všech ostatních patnácti zemích to je večeře (ve Francii, respektive Itálii celá polovina dotazovaných), Češi dosáhli zanedbatelných 19 %, což vzbuzuje otázky po kultuře stolování a rodinných rituálech. Naopak 37 % českých respondentů by nejvíce iritovalo, kdyby se někdo zabýval počítačem či smartphonem při společném večírku s přáteli.