2.11.2002 10:28 Podrobný soupis spekulací, dohadů a faktů o letošní Nokia Game

Dostali jsme zajímavý souhrn informací, předpokladů a spekulací od hráče George Dorna a uvádíme ho tedy v plném zněni. Pozor, nečtěte jej, pokud nechcete vědět co vás ve hře čeká. Více informací uvnitř článku.
Po týdnu jsem se pokusil shrnout a rozvést nějaké z dosud známých skutečností o schematu hry. Škoda, že se zatím nenašel nikdo, kdo vládne italsky, aby ten bod 9 pravidel dobře přeložil. Přesná pravidla se ale rozhodně dozvíme ještě před hrou. Přesto myslím, že je možná užitečné si čekání zkrátit trochu hlubší zábavou než piglováním Yomu.

Moc bych uvítal, kdybyste zapnuli závity a pokusili se mne doplnit a připravit se na možné příští. Berte to ale prosím jen jako cvičení, snad mne nikdo nebude obviňovat, že jsem ho zavedl na scestí, abych sám vyhrál 50 Nokií. (Ostatně mám zřízeno jen dvaatřicet účtů).

Fakta:
1) Během 17 hracích "dnů" (od 19:00 do 24:00) musím koupit 12 slu?eb;
2) Každou slubu si můžu objednat v jedné ze dvou tříd (A a B);
3) Třídy A a B se liší cenou a dodací lhůtou;
4) Služby si tedy můžu objednat na 12 (nebo 24?) místech;
5) Na místo se dostanu několika způsoby dopravy;
6) Způsoby dopravy se liší cenou a rychlostí;
7) Dodací lhůty a dopravní časy jsou virtuální (tzn. cesty a služby netrvají reálný čas (jako loni tunely), ale provedou se ihned a jejich "čas" se jen odečte z denního limitu 24 "hodin" - je tedy fuk, jestli se připojím hned v 19:00 nebo těsně před půlnocí);
8) Základní cena služby se mění podle toho, kolik hráčů ji dosud použilo (tzn. osvojilo si ji a poskytuje ji dále);
9) Cena všech služeb je dále ovlivněna denním koeficientem, odvozeným z hodu dvěma kostkami;

Dohady:
1) Dodací lhůty a dopravní časy jsou neměnné;
2) V jednom "dni" mám na dopravu a použití služeb max. 24 "hodin" (tzn. že si nemůžu objednat službu nebo nastoupit cestu, která by přesáhla do dalšího "dne");
3) Jakmile použiju službu, osvojím si ji a můžu ji poskytovat dalším;
4) Prodej dalším je automatický, nestarám se, jen se mi sypou na konto slávinky (asi si jen zvolím, zda danou službu budu poskytovat v třídě A nebo B);
5) Základní cena služby (viz fakta h.) by měla teoreticky trvale klesat, protože ji poskytuje stále víc lidí stále menšímu počtu zákazníků (jen aby to nebyla nuda, násobí se denním koeficientem);
6) Jenže jsme v uzavřeném systému a každý prostě musí koupit všech 12 služeb během 17 dnů - proto asi cena ke konci poroste u "málo rozšířených" služeb (model vysvětlím na konci);

Otázky
1) jsou ceny všech služeb na začátku stejné - za službu "01" jako za službu "12"?
2) jsou poměry mezi cenami služeb třídy A a B trvale stejné?
3) denní omezení (dohad b.) vyplývá z podrobně popisovaného mazání nevyužitého denního limitu v 00:01 následujícího dne: má to důsledek, že se musím připojit, abych získal příděl daného dne (ale asi bude dostatečná rezerva, takže pro dokončení nemusím nahrabat všech 17 denních přídělů)?;

Taktika
1) K úspěchu povede osvojit si služby, které lidi málo používají
    a) Jejich cena (a má tržba za ně) totiž poroste nebo bude klesat pomaleji;
    b) Pokud budou výchozí ceny stejné (otázka a.), o tom, jak budou lidi zkraje služby používat, rozhodne dostupnost (vzdálenost, cena za dopravu);
    c) Draho nakoupené služby bych měl začít poskytovat rychle a za vyšší cenu (ve třídě A);
    d) Ceny služeb třídy A na závěr (s krátícím se časem) porostou (kvůli kratší dodací lhůtě);
    e) Pokud nebude mít "denní koeficient" příliš velký vliv, je užitečné sledovat historii kurzů a odvozovat "trend";
    f) Jenže takhle bude uvažovat mnoho lidí, proto se vyhnout úplným extrémům;
2) koupit třídu A nebo B?
    a) Službu můžu stejně poskytovat až další "den";
    b) Službu si musím osvojit během jediného "dne";
    c) Takže třídu B, pokud se vejdu do denního časového limitu;
3) Denní koeficient nemá rovnoměrné, ale "normální" rozdělení (dvě kostky dávají od 2 do 12 bodů, ale nejčastěji 6, 7 nebo 8)
    a) Není tedy pravděpodobné, že extrémy (2 nebo 12) budou časté
    b) Když už vyjde "12", vyplatí se nákup odložit a cestovat
    c) Když náhodou vyjde "2", vyplatí se naopak nakupovat "po okolí"
    d) Ale 17 hodů je statisticky asi příli? málo a koeficienty budou mít beztak asi uměle zmenený vliv (třeba 1.02 a? 1.12), takže nic.

Model
Tohle je asi hlavní, co chci říct - přestože se zatím mluví o tvorbě cen "jako na burze", může to být jinak. Podstatné tady totiž je, že každý hráč musí během 17 dnů dřív nebo později koupit všechny slu?by.

Model pro výpočet cen služeb může být založen třeba na předpokladu, že hráči budou služby používat rovnoměrně. Model očekává, že každý den se počet hráčů, kteří určitou službu ještě nemají, sníží přesně o 1/17.

Pokud je ale počet lidí, co službu ještě nemají (a budou ji teprve muset koupit), proti tomuto předpokladu vyšší, cena vzroste. Ostatně také proto, že ji zatím poskytuje relativně málo lidí.

Pokud je naopak lidí, co službu ještě nemají, ve skutečnosti méně než v modelu, cena klesne.

Může překvapit, že pokud lidi podlehnou pokušení a vrhnou se nejdřív na levné služby, v popsaném modelu se ceny na konci rozkmitají. Služby, co zkraje nešly na odbyt, páč byly drahé (ale koupit je beztak musíte), jsou teď šíleně drahé. Služby levné, které lidi kupovali hodně, jsou ještě levnější, protože je už všichni stejně mají. A hlavně je všichni už poskytují a máme-li v systému jen konečný počet slávek (co? asi ano), je nezbytné té hordě poskytovatelů zkrátit tržby. Výsledky modelu lze ovšem uměle ztlumit (opravit), aby nebyly zase příliš agresivní.

Ostatně je také možné, že bude přece jen použit model "klasický" - tedy co se víc nakupuje, to je dražší, jako na burze. To ale nevystihuje naši situaci, protože na burze vás ty akcie nikdo nenutí koupit, natož během sedmnácti dnů.

Témata článku: Nokia, Reálný čas, Dostatečná rezerva, Let