Pokud jste si včera dobře všimli, vedle hry "Tone Pairs" se na stejné stránce ukrývala malá ikonka deníku. Po kliknutí se do dnešního večera otevírala prázdná stránka s obrázkem. Nyní už do deníčku, který si píše Alpha pro sebe, přibyly první řádky textu. Nabízíme vám celý text z deníku a zároveň budeme zvědavi na vaše názory a postřehy.
neděle, 4. listopadu
Ahoj Aplho; to jsem já: Alpha - Alpha Obyčejná... 18 let stará; studentka, skateboardistka. Obvyklá, všední antihrdinka. Bohužel, právě tahle antihrdinka byla vtažena do něčeho velice podivného. A vůbec z toho nemá radost! Zapisuju si všechno, co se mi přihodilo, protože... no, pomáhá mi to udržet si v hlavě pořádek. (A možná mi to dokonce pomůže najít odpověď na otázku: Proč já?!) Ale teď od začátku: tím je akce Totally Board – letošního setkání skateboardistů, snowboardistů a wakeboardistů pořádaného společností Nokia. Letos se tahle událost konala v Manchesteru, takže jsem se svými osmi přáteli cestovala z našich domovů v Londýně. Byl to skvělý den: poznali jsme spousty nových přátel z celé Evropy. Bohužel se ke konci akce začaly odehrávat poněkud nepříjemné události (a tím nemyslím další z častých hádek Ahmeta a Julie). Všechno to začalo tím skutečně podivným vysokým, pronikavým zvukem. Napřed jsem si myslela, že je to zpětná vazba z reproduktorů. To ale nebyla pravda... Další věc, kterou si pamatuju, byly dodávky – vynořily se odnikud a zastavily se skřípěním brzd přímo vedle nás... Vyskákala z nich skupina mužů v uniformách... A během několika nanosekund byla celá skupina nacpána do dodávek. Netuším, jak to, že mě nevzali taky. Ale nečekala jsem tam, až to zjistím: Utekla jsem. O tři týdny později mi volala Geneva. Říkala, že ví, co se stalo na akci Totally Board a taky proč se to stalo. Řekla mi taky, že zjistila, kde jsou mí přátelé uvězněni, a že mi vysvětlí vše – pokud se s ní setkám v opuštěné stanici metra...
