Alcatel One Touch 501 je špičkový manažerský mobil, který stojí za to prozkoumat trochu podrobněji. S našimi zkušenostmi navazujeme na včerejší článek.
Alcatel One Touch 501 je špičkový manažerský mobil, který stojí za to prozkoumat trochu podrobněji. S našimi zkušenostmi navazujeme na
včerejší článek.
Devadesát textovek v paměti OT 501 má konečně jako jeden z mála mobilů pořádnou paměť na textovky. Místo obvyklých deseti, které nabízejí Ericssony, jich má devadesát. Textovky však nelze dělit do vlastních skupin jako u 7110 nebo 6210, to ale na druhou stranu příliš nevadí. Pokud dojde textovka, uloží se nejprve na kartu SIM. Tam zůstane až do doby, než ji přečtete, poté se přesune do paměti, odkud ji lze případně vymazat. Pokud takto dorazí na mobil více textovek, než se vejde na SIM, další nechodí. Musíte je přečíst a tím i uvolnit paměť na SIM. Pokud si třeba pošlete dvacet textovek na SIM, která má jen deset pozic, dorazí pouze prvních deset. Poté musíte alespoň jednu přečíst, aby se paměť uvolnila.
Psaní textovek je pohodlné zejména díky dobré klávesnici. Tlačítka jsou sice malá, ještě menší než u Siemense S5i, ovšem nejsou pryžová ani gumová a proto se velmi dobře mačkají. Editor SMS (a i jakýkoliv jiný editor v mobilu, např. editor kontaktů) funguje trochu jinak než je obvyklé. Písmenko, které právě píšete, se nezobrazuje u zprávy samotné, ale ve speciálním okénku na spodní straně displeje, kde vidíte zároveň všechny znaky, které na dané klávese jsou. Teprve až písmenko napíšete, objeví se ve zprávě. Pokud jste při psaní zvyklí dívat se na text, který píšete, asi budete hodně zmateni. Osobně jsem se naučil psát tak, že se dívám na klávesnici a jen občas zkontroluji, zda píši to, co opravdu chci. Dokáži tak psát podstatně rychleji než třeba na S35i.
Výbornou vlastností textovek je možnost odeslat napsanou zprávu na skupinu adresátů. Ty si můžete libovolně navolit – uděláte si skupiny kamarádů, kolegů nebo podřízených. Ideální pro novoroční blahopřání.
Jisté zvláštnosti, na které si zvyknete Bohužel, i OT 501 má jeden neduh. V editoru nelze smazat celý text, který jste dosud napsali; musíte mazat po písmenku; u jiných mobilů stačí podržet déle klávesu pro mazání. Asi nejjednodušším řešení, jak toto obejít, je vybrat z menu ukončení editoru a spustit jej znovu. Co je ale špičkové, je pohyb v editoru – díky čtyřsměrovému (plus potvrzení stiskem) joysticku se velmi snadno dostanete kamkoliv i ve velmi dlouhém textu. Při psaní textovky také můžete kdykoliv nahlédnout do diáře, aniž byste přišli o napsaný text! Mobil také podporuje rychlé psaní textovek, stejně jako OT 30x má technologii Zi. Ta na rozdíl od T9 automaticky doplňuje celá slova, aniž je celá dopíšete. Bohužel, zatím nemá češtinu, její implementace je ale podle mého názoru jen otázkou času. Českou T9 má např. už Benefon Q nebo Nokia 6210 po nahrání nového firmwaru.
Na textovkách je ale nejlepší velikost displeje – na obrazovku se vejde osm řádků textu (při čtení) a průměrně patnáct znaků, takže většinou zprávu vidíte celou najednou! Při listování doručenými, ale i odeslanými textovkami vidíte na displeji jak čas doručení (odeslání), tak odesílatele (adresáta) a dva řádky z textovky. Listování je tedy velmi pohodlné a přehledné. Pokud tak máte více textovek od jednoho odesílatele, usnadňuje to hledání té pravé zprávy. O to více rozesmutní, když při psaní SMS vidíte řádky pouze tři; písmenka jsou navíc docela tlustá. Není vidět počet znaků, které zbývají do konce textovky, což zamrzí.
Velmi specifické má OT 501, stejně jako OT 30x, vyzvánění. Melodie i zvonění poznáte z dálky – tóny jsou velmi zvláštní a tak trochu připomínají orientální nástroje. V jejich podání pak Mozartova čtyřicátá symfonie zní spíše legračně než vážně. Asi nejlepší zvonění je orientální Dragon, tomu totiž zvolené „nástroje“ sednou. Telefon umí i vibrovat a má také diskrétní a inteligentní vyzvánění (nejprve diskrétní tóny, pak zvonění nebo vibrace, a pak zvonění). Nemá však vyzváněcí profily, což u manažerského telefonu dost chybí.
Lze to ale vynahradit tím, že si na tlačítko rychlé volby dáte změnu vyzvánění. Toto tlačítko (nahoře u antény) lze nastavit na rychlou volbu vibrací. Pro úplnost jen uvedu, že můžete přiřadit dvě téměř libovolné funkce: první se aktivuje krátkým stiskem, druhá pak dlouhým. Sám mám na krátkém stisku menu textovek, na dlouhém pak změnu vyzvánění.
Až dosud jsem psal o funkcích, na závěr už jen pár poznámek k vzhledu a ovládání. Telefon se nabízí v několika metalických barvách, asi nejžádanější bude mezi uživateli stříbrná, která je nejreprezentativnější. Zadní strana mobilu je šedá, stejně jako u Nokie 8210 – zde má jinou barvu také jen přední kryt. Velikost mobilu bez antény je srovnatelná opět s 8210, stejně jako hmotnost s Li-Pol baterií. Největším rozdílem oproti 8210 je ale výdrž – zatímco 8210 žije asi jen dva dny, AOT 501 mi bez vypínání na noc vydržel šest dnů! To je zatím rekord mezi mobily, které byly měřeny podle metodiky časopisu Mobility. Konkrétně šlo o 156 hodin pohotovosti při hodině a půl volání. AOT 501 tak překonal skvělou Nokii 3310, která se udržela „jen“ 135 hodin. Je tedy patrné, že Li-Pol baterie byla zásahem do černého – je tenká, lehká (501 s ní váží pouhých 88 g) a vydrží opravdu tolik, kolik výrobce udává.
Ač je telefon velmi malý, je až překvapivé, jak velký má displej. Ten zobrazí až osm řádků při čtení SMS a ve WAPu a přitom má ještě jeden řádek pro stavové ikony, jako síla signálu, nabití baterie nebo signalizaci příchozí zprávy. Lze také nastavit dvě úrovně jasu a měnit v několika krocích kontrast. Podsvícení je žlutooranžové, Alcatel tedy opouští tradiční zelenou.
Ovládání: netradiční, ale ergonomické Tlačítka jsou velmi malá, ale protože jsou tvořena z tvrdého materiálu a lehce se mačkají, psaní je na nich pohodlné. Ani velké prsty nebudou dělat překlepy. Velkou změnou oproti předchozím modelů je bezesporu pětisměrový joystick. Ten nachází uplatnění zejména ve výborně udělaném menu a při psaní textovek. Je pravda, že si na něj musíte zvyknout, dnes už na něj ale nedám dopustit.
Počet dalších ovládacích prvků se snížil na tlačítka pro přijmutí a položení hovoru a na klávesu „C“, která slouží pro návrat v menu a mazání textu. Co mi ale osobně chybí, jsou tlačítka pro zesilování a zeslabování reproduktoru při hovoru. To musíte dělat joystickem a tedy oddělat mobil při hovoru od hlavy. Výborné je ale hlasité handsfree – reproduktor i mikrofon jsou udělány tak, abyste mohli mít při volání položen mobil třeba na stole; při tomto telefonování rozhodně nehrozí nebezpečí záření – kdo má strach, ať používá vestavěné HF. Částečně tak lze nahradit bondovku, ovšem třeba do auta se tento způsob volání nehodí. Tak silný reproduktor zase není a mikrofon zase nemá potřebnou citlivost, aby dokázal eliminovat vlivy hlasitosti motoru.
OT 501 – jeden z nejlepších Myslím, že mi v obou článcích podařilo popsat všechny výhody a nevýhody mobilu; je patrné, že výhody silně převažují. Alcatelu se tento mobilek prostě povedl a nebýt oněch drobných much, dal by se považovat za to nejlepší, co lze v současné době koupit. Porovnat Alcatel OT 501 lze snad jen s Nokií 6210, která má navíc infraport, lépe udělanou práci s textovými zprávami (vlastní složky), vyzváněcí profily a skupiny volajících. Na druhou stranu nemá tak snadné ovládání, záznamník, vestavěné handsfree a úkoly – zvláště ty úkoly jsou pro manažera a zaměstnaného člověka důležité. Nokia 6210 je také větší, těžší a méně vydrží v pohotovosti. Je tedy na vás, který z těchto mobilu vám vyhovuje víc.