Alcatel One Touch 311 dokáže zaujmout hlavně svou příznivou cenou. Mně dělal společnost dost dlouhou dobu na to, abych poznal jeho silné a slabé stránky. Jejich souhrn naleznete v tomto článku.
Tento článek je dalším počinem do nové čtenářské rubriky Zkušenosti. Naši čtenáři se zde budou podílet o praktické zkušenosti s novými a zajímavými mobily, kterým jsme v recenzích nemohli věnovat tolik času. Právě při koupi nového telefonu se články tohoto typu můžou hodit, dlouhodobé zkušenosti majitelů jsou nenahraditelné. Pokud i vy vlastníte zajímavý přístroj (mobil, PDA či příslušenství atd.), pošlete redakci uživatelskou recenzi o minimálním rozsahu 3000 - 4000 znaků (jedna strana A4 ve Wordu). Nejlepší kousky pak budou zveřejněny.
V porovnání s nejmodernějšími mobilními telefony je OT 311 překvapivě dobře konstrukčně řešen. Je docela malý, lehký, pohledný, dobře se drží v ruce a rozhodně vám nebude dělat ostudu příliš výstředním či naopak přehnaně konzervativním vzhledem. Designově se dle mého názoru telefon docela povedl. Designéři Alcatelu nezapřeli prvky jejich značky a konstrukcí notně připomíná ostatní modely této firmy. Mně osobně se docela zamlouvala tloušťka těla přístroje, která je větší, než bývá zvykem. Telefon působí tak trochu jako vajíčko a velmi dobře se drží. Problémy by neměl dělat ani jedincům s větší rukou. Trochu nešikovně jsou však umístěna tlačítka hvězdičky, nuly a křížku. Ta jsou totiž posazena příliš nízko a mohou tak činit problémy s domačkáváním. Na tento malý nedostatek jsem si za celou dobu používání nezvykl.
Bez joysticku ani ránu
Tlačítka jsou vyrobena z tvrdého plastu, takže jejich stisk je pevný a jistý, esemesky se píšou dobře. Hlavním tahákem při zahájení prodeje byl bezpochyby dvousměrový joystick, kterým se telefon ovládá. Ze začátku to chce trochu trpělivosti, nicméně až se vám dostane do krve, nebudete si chtít zvykat na klasické kurzorové klávesy. Pomocí pohybu nahoru a dolů se lze posouvat v menu, jeho stiskem potvrdíme akci nebo se zanoříme hlouběji do nabídky. Kdo používá telefon delší dobu, jistě si všiml několika vychytávek, které joystick nabízí. Pohybem nahoru a dolů v pohotovostním režimu se otevře složka s příchozími a odchozími textovkami či telefonním seznamem. Tuto akci provází zbytečná animace, kterou lze efektivně přeskočit dvojstiskem.
Neznačkový obal je sice levnější, zato podstatně méně kvalitní
Chcete-li se tedy dostat do telefonního seznamu, aniž byste sledovali celou animaci, stiskněte joystick v pohotovostním režimu dvakrát dolů, místo obvyklého jednostisku. Podržením stisknutého joysticku se zase dostaneme do wapových profilů, což je opět mnohem jednodušší, než se tam proklikávat přes menu. Jedna z nejčastěji používaných funkcí je jistě zamykání klávesnice. To se provádí klasickým podržením křížku, odblokování je možné buď opětovným podržením téže klávesy a potvrzení následného dialogového okénka nebo postupným stisknutím kláves 1, 5 a 9. Tato možnost odblokování klávesnice není nikde uvedena (ani v manuálu) a přijde mi mnohem rychlejší a pohodlnější než první způsob. Zapínání a vypínání podsvětlení displeje lze provádět kromě příslušné položky v menu také podržením hvězdičky, což je výborný nápad. Osobně tuto funkci dost často využívám.
Tělo jako z ocele
Během doby, co mi dělal telefon společníka, se nezačaly projevovat neduhy jiných telefonů s výměnnými kryty. Jeho skořápka i po mnohých výměnách různobarevných kabátků nevrže, vše sedí na svém místě a konstrukce je dokonale pevná. Výměnné kryty, kterých je v prodeji nepřeberné množství, se velmi lehce vyměňují a jejich cena se pohybuje na velmi přijatelné úrovni. Nedoporučuji však kupovat levné neznačkové kryty, protože jsou vyráběny z levných plastů a barvu na nich tvoří pouze nástřik, z čehož plyne, že se po kratším používání barva stírá a zanechává po sobě pouze oděrky obnažující původní plast. To nevypadá zrovna dobře. Je lepší si pár korun připlatit a koupit značkový kryt, který je vyroben z kvalitního plastu, jež se používáním tak rychle neopotřebí. U mnou používaného kousku se nevyskytly žádné závady a po fyzické stránce je telefon jako nový. Několik známých nicméně problémy potkaly a mobil museli reklamovat. Závady od odcházejícího joysticku až po nefunkční akumulátor však byly spíše výjimkou. Kryt obsahuje také poutko na provázek na krk, který ovšem není součástí balení, což zamrzí.
Jako jednu z hlavních výhod tohoto telefonu musím bez váhání označit výdrž baterie. V dnešní době, kdy je průměrná doba výdrže baterie mobilního telefonu počítána od dvou do čtyř dní používání, je výkon OT 311 fascinující. Ostatně posuďte sami: sedm dní v provozu není problém, můj rekord je deset a půl dne s několika minutami hovoru denně, pár sms a vypínáním na noc. Vprůměru mi však vydrží zhruba týden, o čemž si dnešní mobily s barevnými displeji mohou nechat jen zdát. Jedná se bohužel o baterii NiMH, takže se budete muset smířit se všemi neduhy, které "niklové" baterie mají. Akumulátor je usazen pod otevíratelným zadním krytem a i po častém vysouvání kvůli výměně sim karty nedošlo v mém případě k rozvrzání či poškození kontaktů.
Baterie se pochubí dlouhou výdrží. Ani po častém vyjímání simky
kryt baterie nevrzal
Při vyjímání simky to chce trochu cviku, není klasicky pod záklopkou jako u jiných telefonů, nýbrž přímo vsunuta do štěrbiny. K jejímu vyjmutí jsou potřeba buď pevné a dlouhé nehty nebo nějaký ostrý předmět (mně se osvědčila sirka). Displej byl při uvedení telefonu na trh velkou devizou, nicméně dnes už svými parametry neohromí. Pokud vám ale nevadí absence barvy, budete spokojeni. Rozlišení je dobré, dovoluje zobrazit až pět řádků textu, písmenka nejsou kostrbatá a komu vadí jejich velikost (resp. malost), může si v menu zvolit větší písmo. Tím se sice ochudí o dva řádky textu, ale úměrně k tomu vzroste jeho čitelnost. Relativně vysoké hodnocení podtrhuje také čitelnost písma, které je i při menších rozměrech, díky výraznému oranžovému podsvětlení a hlavně dobře zvolenému tučnému fontu dobře čitelné a telefon lze díky tomu doporučit i lidem s horším zrakem.
