Bakaláři: mobilní slasti a strasti

Snad každý z nás má nějakou zajímavou historku, která se mu přihodila s mobilním telefonem nebo při používání služeb operátora. Pošlete nám je a společně vytvoříme po vzoru televizních Bakalářů nový mobilní seriál. Dnes si můžete přečíst první dva příspěvky.

Štve vás mobilní operátor? Nebojte se a dejte to najevo. Jste naopak spokojeni a nikdy byste neměnili? Výborně, i pro vás máme místo. Pokud nám pošlete do redakce vaše kratičké příhody, můžete se stát spoluautory našeho nového - a já doufám, že veselého - seriálu. Tak se již nenechte dvakrát pobízet a směle pište. Pokud si stále nejste jisti, přečtěte si první dva čtenářské příběhy.

Nestálý Oskar

Mobilní telefon mám již celý rok a v jeho útrobách se skrývá bílá Oskarta s malým, červeným a stále usměvavým ksichtíčkem. Vždy jsem byl také takový - veselý a usměvavý, protože do naší malé vísky signál konkurenčních operátorů nikdy nezavítal. Šťasten a spokojen svou volbou jsem si v klidu telefonoval uvnitř svého domu, zatímco méně šťastní sousedé, povětšinou majitelé předplacené karty Go od Eurotelu, se vydávali v létě i zimě na kopec za vesnicí na lov toho „jejich“ signálu.

Takhle šťasten jsem si ještě chvíli žil, až přibližně před měsícem se mi neodeslala textovka. Nu nic, protože občasné problémy potkají každého, nevěnoval jsem této události příliš velkou pozornost. Můj problém je v tom, že tyto problémy přetrvávají stále - textovku odešlu nejdříve čtvrtým pokusem a přestože telefon ukazuje na ukazateli síly signálu čtyři čárky z pěti, nedovolám se. Stává se mi také, že se telefon nepřihlásí do sítě, i když signálu je dostatek. A věřte nebo ne, stejný problém mají všichni místní „Oskaři“.

Přestože jsem kontaktoval Oskara, nic se nezměnilo. Včera jsem si ale všiml jedné zajímavosti - kde se vzal, tu se vzal, najednou se v naší vísce objevil signál Eurotelu. A teď jsem to já, kdo po večerech běhá po kopcích a loví signál - a jsem všem pro smích.

Moje Nokia je zakletá

Jako malá holka jsem vždy chtěla být kouzelnicí - učila jsem se všemožné triky a lačně hltala každé kouzelnické vystoupení - nezáleželo na tom, zda se kouzlilo v televizi, v cirkusovém šapitó či v některém z četných kulturních domů v blízkém i dalekém okolí.

Tak šel čas a můj dětský sen se pomalu rozplynul - nejsem kouzelnicí, ale stala jsem se lékařkou. Přesto však vzpomínku na mé kouzelnické pokusy vyvolal obyčejný mobilní telefon. Má Nokia 3210 mi vždy fungovala naprosto bezchybně a jsem s ní nad míru spokojená. Až jednou v noci mě probudilo vyzvánění - tento fakt byl již sám o sobě velmi zajímavý, protože svou Nokii na noc vždy vypínám, protože v noci se má spát a ne čekat na hovor. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila tu hroznou skutečnost - mobil skutečně zvonil, na displeji však nic nebylo vidět, protože telefon byl stále vypnutý! Telefon zvonil až do mého pokusu o zapnutí - po stisknutí zapínacího tlačítka vyzvánění ustalo, telefon se zaregistroval do sítě normálně fungoval.

Od těch dob funguje telefon stále a již nikdy nezačal zvonit ve vypnutém stavu. Nevím, nejsem si jistá, zda tyto události byly způsobeny technickou závadou, nějakým kouzlem či vzkazem ze záhrobí. Jsem však zvědavá a každý večer uléhám s otázkou - dnes?

Názory čtenářů a redakce časopisu MobilMania.cz se mohou lišit. Příspěvky mohou být redakčně upraveny.

Témata článku: Ostatní, Nokia 3210, Mobil, Názor čtenářů