Technologie Bluetooth je ze všech bezdrátových možností propojení mobilů a dalších zařízení asi nejslibnější, ale provází ji po cestě stále mnoho obtíží.
Po králi Haraldovi zvaném Modrozub (Bluetooth), který v desátém století sjednotil Dánsko, firma Ericsson výstižně pojmenovala bezdrátovou technologii, která se má také stát sjednotitelem, a to dokonce celého velkého světa – světa bezdrátové konektivity.
Bluetooth je po dvou letech vývoje považován za nejslibnější technologii tohoto druhu a připojila se k němu rozsáhlá skupina dalších výrobců, což je právě pro takovouto „zprostředkující“ technologii podstatné pro úspěch; v roce 2001 však zmíněné sjednocení ještě asi nenastane.
Ukazuje se – podobně jako u řady dalších nových technologií, jako jsou třeba nové 64bitové čipy, nové generace mobilů, LCD displeje atd. –, že vývoj trvá déle, než se čekalo, problémů se po cestě objevuje více, než se čekalo, a cena zařízení zatím vypadá, že bude podstatně vyšší, než se tvrdilo na začátku. Nic nového pod sluncem, řeknete si – aby se pro danou technologii získali spojenci a mediální podpora, vždy se přeženou přínosy a pod koberece zametou potenciální problémy.
Prvním problémem jsou ceny čipů pro zařízení Bluetooth – některé firmy je už vyrábějí, ale cena je zatím asi čtyřikrát dražší než ta, která byla ohlašovaná Ericssonem, tj. cca dvacet dolarů a ne pět. Protože čip Bluetooth si máte podle Ericssonu strčit do každého zařízení, z něhož momentálně vede kabel do počítače, tedy do myši, klávesnice, monitoru, modemu atd., tato zařízení se nepříjemně prodraží, mnohdy až na několikanásobek své normální hodnoty. To ale není pro trh únosné – s maržemi výrobců by takto obyčejná klávesnice stála tři stovky a bluetoothová možná tisíc a půl.
To ale není jediný otazník, který Bluetooth přináší. Technologie přenáší data zhruba megabitovou kapacitou (dostatečnou pro tato zařízení) na frekvenci 2,4 GHz, přičemž hrozí dva problémy: interference (vzájemné rušení více blízkých zařízení a tudíž nefunkčnosti) a dokonce i zneužívání pomocí virových útoků, jak tvrdí analytici z Mobile Insights.
Ochlazení nadšení pro Bluetooth má pak ještě jeden důvod, a tím je momentální deprese u akcií technologických firem: jejich investoři jsou náhle přeopatrní v jakýchkoli dlouhodobých investicích, protože nemají jasno, zda se jim vrátí, zda je to správný směr v dnešním zmateném světě, a raději velí svým firmám soustředit se na velice krátkodobé zisky. To může pohřbít nebo alespoň silně zpomalit i nástup tak logicky vypadající technologie, jakou je právě Bluetooth.