Bluetooth technologií dneška? Nikoliv a možná ani zítřka.

Rok 2001 měl být dle většiny odborníků ve znamení Bluetooth. Uplynulo téměř půl roku, ale zatím se to kolem nás nějak „nemodří“. Jaké jsou příčiny tak pomalého vývoje? Co brzdí toliko očekávanou technologii?

Na začátek si připomeneme, co to vlastně Bluetooth je. Název Bluetooth vznikl podle krále Haralda, zvaném Modrozub (Bluetooth), který v desátém století sjednotil Dánsko. Ale proč se Ericsson rozhodl pro tento název? Inu – stejně jako král Harald sjednotil Dánsko, chce Ericsson sjednotit bezdrátovou komunikaci na celém světě.

Pokud vás Bluetooth opravdu zajímá, přečtěte si náš starší a podrobný článek o této technologii.

Na začátek si připomeneme několik faktů a skutečností o této technologii. Bráno z hardwarové stránky, bluetooth je malý čip o rozměrech 9 x 9 milimetrů, který nám umožní přenášet data i hlas v reálném čase. A to bez kabelů, či přímé viditelnosti, kterou vyžaduje již celkem zavedený infračervený port (IrDA). Bluetooth využívá pro přenos bezlicenční pásmo o frekvenci 2,4 GHz, které je dostupné téměř na celém světě. S Bluetooth můžete přenášet data či hlas do vzdálenosti až 100 metrů, přičemž pro jednoznačnou identifikaci slouží 48-bitová adresa ze standardu IEEE 802.11.

Přenosová rychlost není nijak oslnivá, pohybuje se kolem jednoho Mb za sekundu. Dostačující pro synchronizaci Palmu a mobilního telefonu, nikoliv však pro přenos MP3 z počítače do přenosného Mp3 přehrávače, či přenosu digitálních fotografií. Ale to jsem již trochu nakousnul téma, kde všude čip bluetooth najdeme.

Vize výrobců, a že je jich požehnaně ze všech odvětví IT, jsou následující: Bluetooth máme najít v mobilních telefonech, handheldech, headsetech, klávesnicích, tiskárnách, stolních počítačích, hodinkách, síťových kartách, dokonce i v ledničkách, pračkách atd. atd. Tyto představy se měly pomalu stávat reálné právě v průběhu minulého a letošního roku. A čeho jsme se zatím dočkali?

Již dnes si můžeme koupit bluetooth headset od Ericssonu (ten byl jako první zařízení s bluetooth představen na Comdexu 99 v Las Vegas, dnes se prodává za nějakých devět tisíc), sklady začíná pomalu plnit první mobilní telefon s vestavěným bluetooth Ericsson r520 (cena třináct a půl tisíce s daní). V prodeji je také baterie pro Nokii 6210 obsahující tento čip. A to je vše. Kde máme ony palmy, tiskárny, ledničky a další zařízení? Pravdou je, že na letošním CeBITu měl téměř každý výrobce nějaké zařízení s tímto čipem. Kdy se tedy dočkáme? Možná na podzim, spíše ale až příští rok. Podívejme se tedy na problémy, které Bluetooth trápí.

Prvním úskalím většího rozšíření je cena onoho miniaturního čipu. Ericsson, jako hlavní iniciátor celého projektu, počítal s cenou zhruba 5 dolarů za jeden čip. Dnešní cena je však vyšší, tedy kupuje se asi za patnáct až dvacet dolarů, což samo o sobě není mnoho, přičteme-li však marže výrobců a distributorů, dostaneme se na docela vysokou částku.

Dalším problémem je ono bezlicenčí pásmo 2,4 GHz. To je totiž využíváno spoustou jiných zařízení (bezdrátové připojení k internetu, bezdrátové počítačové sítě, vyzařování mikrovlnné trouby, či jen obyčejný dálkový otvírač dveří od garáže), čímž může po rozšíření technologie dojít ke zpomalení přenosu či dokonce „ucpání“ pásma. I když je tento problém zatím vzdálen v horizontu zhruba pěti let, je zde a je třeba s ním počítat.

Bezpečnost je dalším tématem, kterému je třeba věnovat pozornost. Vezmeme-li v úvahu, že vaše cenná data letí vzduchem, může je kdokoli „stáhnout“ a použít. 128bitové kódování by mělo být dostatečně bezpečné, i když ne stoprocentní, zvláště při obchodních transakcích. Vyřešit by se měla ještě otázka použití PIN kódu, zde by měl být bezpečný 16místný PIN, který je ovšem poněkud hůře zapamatovatelný. Kombinace různých identifikačních programů a postupů by se měla bezpečnost zvýšit. Je zřejmé, že bezpečnost přenosu musí být na prvním místě, chce-li Bluetooth uspět. Posledním problémem jsou obavy investorů vkládat peníze do dlouhodobějších projektů. Nebudou-li investoři vkládat své peníze do technologických firem, nebudou nové technologie. Takový stav může přinejmenším zpomalit nástup každého nového zařízení, včetně Bluetooth.

I přes jistá úskalí můžeme s jistotou říci, že se Bluetooth nestrčí do šuplíku, kde zůstane zapomenut. Na jeho straně totiž stojí stále mnoho výhod a předností. Už jen fakt, že se na této technologii shodli snad všichni významní výrobci, kteří používají jen jeden standard. Nemusíme se tedy obávat nekompatibility několika zařízení, jako třeba při příchodu videokazet, či dnešní spory v oblasti DVD. Jednoduše a stručně – jeden standard, žádné problémy. Zlaté časy této technologii jistě přijdou. Kdy? Toť otázka.

• Technologie Bluetooth
• Zakladatel: Ericsson
• Cena čipu: 20 dolarů
• Rozměry čipu: 9 x 9 milimetrů
• Spotřeba: stand-by 0,3 mA; při přenosu 30mA
• Provozní pásmo: 2,4 GHz
• Přenosová rychlost: 1 Mb/s
• Dosah: až 100 metrů
• Identifikace: 48-bitová adresa z IEEE 802.11 standardu
• Zabezpečení: 128bitovým kódováním
• Spolupracující firmy: Ericsson, 3Com, Casion, Intel, Toshiba, Nokia, Motorola a stovky dalších