Jejda, to je skoro flamewar - hodinkari vs. mobilari
Moje zkušenost je jednoduchá - od tý doby co nenosím hodinky jsem "v pohodě". Prostě se nenervuju a kupodivu chodím všude mnohem víc včas, než dřív s hodinkama . Klidnější jsem, protože když nemám na ruce hodinky, tak mne neznervózňují vteřiny. A včas chodím, protože mě na to upozorní MDA-čko dopředu a prostě vyrazím kam má. S hodinkama jsem měl stále pokušení "ještě mám 10 s čas"...
Jinak douška - nechápu lidi, co mají v noci hodinky na ruce, aby se mohli podívat kolik je. Já v posteli totiž v noci spím, tedy většinou spím. A ani při ostatních činnostech v posteli měřit vteřiny nemusím . A ráno se prostě podívám vedle na stolek na LCD displej radiobudíku, abych se mohl přesvědčit, že si můžu ještě 10 minut "šláfnout", než budu muset vstávat do rachoty.
A pokud jde o image? Image je na nic - naprosto povrchní věc, kterou udržují povrchní lidé. Jsem (bohužel) manažer, takže chodím na schůzky v obleku, a jako bonton je samozřejmě nutné mít oblek kvalitní a čisté, nesešmajdané boty. Musím říci že je to s hodinkami (ale i s řetízky na krku / na rukou, či zlatými plnicími pery) přesně naopak - pokud člověk naproti Vám má na ruce úžasné hodinky, tak ho beru, že je fanda do hodinek. Ale když není, tak to je jeho mínus bod v mých očích - stejný jako žena, co na schůzku přijde vyzívavě oblečená - prostě má tendenci mne "přesvědčit" svým povrchním pozlátkem a to bohužel vypovídá mnoho o něm, i o tom co od něj lze očekávat - pouze povrchní přístup .
P.S. Hodinky mám rád, a i když mi to dalo námahu, tak jsem si vzpomněl, ve kterém šuplíku odpočívají ty moje (zn. Festina, stály tuším kolem 10 tisíc - takže je vyhazovat nechci, za pár let, až z můj synek vyroste z batolete do chlapa, tak mu je dám. Stejně jako mám dědovi cibule z roku 1910, samozřejmě tam kde patří - ve vitrínce).