Babiš má nástroje na proniknutí do soukromí lidí. Ministerstvu financí podléhající Celní správa může odposlouchávat telefony.
V roce 2013 policie v rámci ČR odposlouchávala 6 689 mobilních a pevných telefonních stanic, komunikací s využitím telefaxu a jiného telekomunikačního zařízení, včetně komunikace prostřednictvím internetu. Celníci v témže roce „napíchli“ 1 488 stanic.
Aktuálnější údaje nejsou zatím k dispozici. „Disponujeme pouze údaji o odposleších do konce roku 2013, údaje za rok 2014 se právě zpracovávají a budou předmětem zákonem vyžadované informace pro kontrolní orgány,“ sdělila týdeníku Euro Martina Kaňková z Celní správy.
Rozhoduje soudce
Příkaz k odposlechu v takzvaném přípravném řízení vydává stejně jako pro policii tak i pro celníky soudce na základě návrhu státního zástupce. Pro potřeby celní správy provádí odposlechy policie. „Vlastní vyhodnocování získaných záznamů provádí jednotliví pracovníci pověřených celních orgánů,“ pokračuje Kaňková.
Velkou slabinou nasazování operativní techniky je, že bývá někdy zneužívána k získávání citlivých informací. Ke konkrétnímu požadovanému číslu a popsanému případu se přihodí dva další telefony a soudce nemá možnost přezkoumat, komu skutečně čísla patří. Zneužití odposlechů se pak těžko prokazuje. Další slabinou zákonné úpravy o nasazování odposlechů je povinnost informovat po ukončení odposlechu dotčenou osobu. Norma to sice úřadům ukládá jako povinnost, jenže praxe vypadá často zcela jinak.
Kompetence „Velkého ucha“
Protože odposlechy pro celníky provádí policejní útvar zvláštních činností, spadá jejich kontrola do kompetence tzv. Velkého ucha – jehož oficiální název zní Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací. Osoba, která měla podezření, že byla odposlouchávána, mívala velký problém se tuto informaci dozvědět. Když se takto dotčený člověk dotázal komise, zda byl nebo nebyl odposloucháván, získal nejčastěji odpověď ve stylu: „Nebyl porušen zákon.“
| Statistika odposlechů Celní správy |
| Rok |
Počet odposlechů |
| 2009 |
1 118 |
| 2010 |
1 090 |
| 2011 |
916 |
| 2012 |
1 306 |
| 2013 |
1 488 |
Nyní by jej měly bezpečnostní složky o nasazení operativní techniky zpětně informovat. Háček je ale v tom, že zákon úřadům vedle této povinnosti stanoví také velkorysé výjimky a úřady toho často zneužívají. Málokdo také ví, že zákon umožňuje policii i tajným službám instalovat do počítače, tabletu či mobilního zařízení program, který sleduje aktivity uživatele komunikačního zařízení a odesílá je policii či zpravodajským institucím. Laicky řečeno, program sleduje, co právě píšete, na jakých webových stránkách surfujete, sleduje komunikaci na komunitních serverech, komunikaci e-mailem i to, jestli se uživatel nedívá z mobilu například na pornografické stránky.
Kolik takových „vlomení se“ do soukromí proběhlo?
Jestli a kolikrát vlomení se do datového zařízení například policie použila, ale tají. „K používání takovýchto prostředků se policie tímto způsobem nemůže vyjádřit, ani zda je používá, či nikoliv. S ohledem na ustanovení o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Pokud by policie takovéto úkony někdy prováděla, byly by tyto informace zahrnuty v analýze odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací, kterou naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra,“ uvedlo před časem Policejní prezídium.
Ve 140stránkové analýze se to sice hemží stovkami údajů, grafy, rozvrstvením sledované trestné činnosti po krajích, historickými porovnáními. Ale konkrétní údaje o tom, kolik policie například odposlouchávala či sledovala mobilů, smartphonů, tabletů či počítačů, se z analýzy dozvědět nelze.
