Odpovím tak trochu odpovědí, tak trochu dotazem:
ČT1 nepoužívá asi tak často formu "mediální masáže", pokud se shodneme na použití tohoto názvu pro situaci, kdy na nás upoutávka na nějaký pořad vybafne kdykoliv a kdekoliv, zato podle mne používá velmi často metodu, kdy formou rozhovoru s více či méně známou a váženou osobností nebo manipulací s věci neznalým publikem ve studiu divákům skrytě podsouvá velmi diskutabilní a nědky zcela evidentně nepravdivé názory zabalené jako hotové a prokázané pravdy, navíc "pravdy" nás bezprostředně velmi ohrožující (dosahuje se toho formulací dotazů, "shazováním" nevhodných názorů nebo těch, kteří je prezentují, účelovým střihem reakcí publika apod.
Viděl jsi někdy pořady Katovna, Na hraně, Vertikála (namátkový výběr)?
Jak na tebe působila vánoční stávka redaktorů před - tuším - třemi nebo čtyřmi lety? Jak si mohou zaměstnanci veřejnoprávního média s tak obrovským vlivem dovolit stávkovat, jak si mohou dovolit vysílat za naše peníze černou obrazovku, protože se jim nelíbí ředitel? Kde v sobě berou tu drzost tvrdit, že je tím ohrožena svoboda slova a projevu? Na veřejnoprávní stanici nemá svoboda slova a projevu v jejich podání ve zpravodajství vůbec co dělat, stejně jako nemají co dělat odbory u policie a v armádě - to je prostě služba státu, který tě platí a na rozdíl od soukromé firmy poskytuje nemalé jistoty, a na oplátku požaduje jediné: drž hubu a krok a pracuj. Nemám stát rád (v obecném smyslu toho pojmu) jako instituci, beru jej jako nutné zlo, bez kterého by nastala totální anarchie, ale ve státní veřejnoprávní instituci jako je televize není místo pro příliš mnoho demokracie.
To s tou svobodou slova a projevu na veřejnoprávní stanici se týká pouze zpravodajství, nikoliv diskusních a jiných pořadů, a to takhle: veřejnoprávní zpravodajství má mít jedinou povinnost: sdělit mi kde a kdy se co stalo, ukázat mi, kde kdo co řekl. Tečka, všechno. Nemá tu co dělat žádný komentář typu proč se něco stalo, kdo za to může, jek to dotyčný myslel. Děkuju, nechci. Nepotřebuju, aby mi někdo za moje peníze předžvýkaval myšlenky, děkuju, nechci. Nepotřebuju, aby mi někdo ve zprávách za moje peníze sděloval, jestli ta svině co za to může je Bush nebo Saddám, Petr nebo Pavel. Děkuju, nechci. Nepotřebuju, aby mi zamoje peníze banda redaktorů třikrát za večer vysvětlovala jak to ten, kdo něco řekl, myslel. Já za svoje peníze potřebuju a chci, aby mi live pustili jak to dotyčný říká, já už si to přeberu. Ale rozhodně nepotřebuju, aby mi svými slovy vyprávěli, co dotyčný řekl, a už vůbec nechci, aby mi vykládali jaký to mělo smysl a jak to myslel. Mám svůj vlastní mozek a prostě sdělená fakta si vyhodnotím sám. A když na to nestačím, tak si najdu vhodný publicitický nebo diskusní pořad, ale ve zprácách to nemá co dělat.
Ve státě, kde je úsměvným zvykem legalizovat sebevětší hovadinu slovy "vždyť to bylo v televizi (v novinách)" je takové zpravodajství tou manipulací z největších a nejnebezpečnějších.
Pokud chceš ještě konkrétnější příklady, mohu dodat, ale asi bych to netahal sem.
Asspenn
A manipulace z největších