Český Telecom minulý týden definitivně uchopil Eurotel do svých spárů. Nyní je největší český mobilní operátor jen a pouze jeho. Co bude následovat? Jaké jsou varianty dalšího vývoje?
Ministrem Mlynářem dopředu signalizované odkoupení Eurotelu Českým Telecomem se stalo skutkem. 49 % Eurotelu, které dříve vlastnily americké společnosti, bude odkoupeno za 1,05 miliardy dolarů (podle dnešního kurzu za 29 miliard korun). Je to zásadní krok, kterým ČTc rozplétá první část zamotané vlastnické struktury (druhá část je složitější a teprve jej čeká) a na důležité křižovatce se rozhodl jít jedním směrem z možných dvou. Druhým směrem byl prodej poloviny Eurotelu zahraničnímu vlastníkovi. Není zase tak důležité, zda se vydal doleva nebo doprava, hlavní je, že nezůstává stát na oné křižovatce.
Cena 29 miliard se zdá být dobrá. ČTc a tedy z větší části český stát získal Eurotel docela lacino. Ještě loni to měl být dvojnásobek, šedesát miliard korun – to bylo zčásti dáno vyšším kurzem dolaru, zčásti cenou (1,475 miliardy). Stát tehdy nabídku odmítl, byl za to v médiích kritizován jako za všechno, co provede, a udělal dobře. Pokles dolaru sice předvídat nemohl, ale hrál mu do karet; kapitálové trhy jsou i nadále v depresi, a tak nakonec Američané kývli na podstatně nižší nabídku.
Nepřehledné vlastnické vztahy
Kvůli přesnosti je však nutné dodat, že cena ve skutečnosti činí asi 35 miliard Kč, neboť americké konsorcium ještě obdrží zhruba polovinu z dividendy, kterou Eurotel vyplatí ze zisku v předešlém období (10,9 mld). I tak je to ale cena dobrá a věřím, že nebudu muset brát později své tvrzení zpět, když ministra Mlynáře – a rovněž předsedu představenstva a výkonného ředitele firmy Ondřeje Felixe - pochválím za dobrou práci (definitivní pochvala může přijít až po exitu jedné firmy nebo obou, podle výše prodejní ceny).
Český Telecom je firma se spletitými až schizofrenními vlastnickými poměry (různí vlastníci mají jiné, někdy i protichůdné zájmy). Tímto krokem se rozmotalo první klubko spletence. ČTc spoluvlastnil firmu, která mu na jedné straně konkuruje, na druhé straně ale vynáší pěkné peníze. Vlastní ji ale jen z poloviny, takže k ní nemůže přistupovat zcela jako ke své, popřípadě se s ní sloučit. A konečně, firemní kultura i způsob uspořádání obou firem vykazuje tak velké odlišnosti, že horší už to snad ani být nemůže.
ČTc, hlavně jeho retailová část, se stále dovede chovat jako „socialistická“ firma, která nemá zákazníky, ale účastníky, zatímco Eurotel umí fungovat jako západní podnikatelský dravec. Vliv na tyto rozdíly má ale nejen historie nebo management, ale produkty obou firem a jejich zákazníci. Jako v té pohádce, Eurotel má „vršky“, Telecomu zbyly „spodky“.
Co se bude dít dál? Odkoupení Eurotelu otevírá bránu k dalším transakcím, zejména k plánovanému prodeji Českého Telecomu. I zde se dnes zdá být dobré, že loni téměř uzavřený prodej ČTc selhal. Eurotel se podařilo dostat domů za dobrou cenu a pokud si obě firmy udrží silné postavení, bude je možné prodat draze, pro stát s vysokým výnosem. Prodej je plánován na rok 2005, a i toto datum vypadá rozumně. Pokud se nestane něco zlého, měla by být v té době světová ekonomika na vzestupu, potenciální zájemci (např. britský, německý, francouzský nebo španělský telecom) zbavené velkých dluhů a tudíž s chutí i možnostmi nakupovat.
Několik variant vývoje
Nedá se očekávat, že by koupením podílu v Eurotelu došlo rychle k podstatným podnikatelským změnám v jedné nebo druhé firmě. Například k nabízením kombinovaného produktu (pevná linka + mobilní připojení za výhodnou cenu), k výhodnému upgrade z pevné linky na mobil atd. Obě firmy se totiž po dokončení koupě postupně posouvají na další křižovatku, ze které vede dál hned několik cest:
a) oddělit Eurotel od Telecomu, aby nebyl nadále jeho dcerou, ale samostatnou firmou, byť se stejnou vlastnickou strukturu. To by usnadnilo jeho další prodej, který může být na Telecomu zcela nezávislý a daňově výhodný; též může dojít k nejrůznějším dalším scénářům jako akvizice Českého Mobilu Eurotelem, vstup dalších vlastníků do Eurotelu, jeho kotace na západní burze a podobně. To u Eurotelu jako dcery Telecomu prakticky možné není.
b) obě firmy naopak sloučit v jednu, zlepšit si celkovou pozici „komunikačního operátora“ (případně ještě přikoupit Oskara a zkusit si to vyřídit s T-Mobile jednou provždy). To by mohlo podstatně zvýšit kupní cenu celku, ovšem jen v případě úspěchu, který není zaručen. Sloučení Eurotelu s ČTc je jako spojení rychlíku s osobním vlakem. Buď bude muset rychlík zpomalit na úroveň lokálky, nebo se lokálka pokusí zrychlit a rozbije se, protože na to není stavěna. Jeden vlak může stěží jet dvěma rychlostmi najednou.
c) třetí variantou je ponechat vše, jak je, a hledat strategického investora buď pro obě firmy nebo jen jednu z nich, jak se to namane, a usilovat o zvyšování hodnoty spíše u každé firmy zvlášť než u celku.
Zatím se nic nemění
V krátkodobém výhledu je jistě nejpravděpodobnější, respektive skoro jistá, varianta první. Rozhodování o dalším osudu firmy bude vyžadovat mnoho jednání politických na úrovni státu jako majoritního vlastníka, „politicko-obchodních“ při jednání státu s menšinovým vlastníkem ČTc, obchodních s poradci pro prodej či přímo s potenciálními zájemci.
Pro koncového uživatele, ať už služeb Eurotelu nebo ČTc, se touto transakcí bezprostředně nemění nic. Od Eurotelu, pokud mu jeho nový stoprocentní vlastník ponechá „svobodu podnikání“, jako to bylo dosud a nepodlehne pokušení jej zařadit do svých struktur a učinit z něj odštěpný závod, nečekejme velké změny. Český Telecom by se mohl a měl změnit (nezávisle na osudu Eurotelu): vládu, kterou jsme nyní pochválili za jednu dobrou transakci, nyní zase musíme zkritizovat za to, že slibované „silné manažerské řízení“ Telecomu, které z něj má udělat standardně fungující firmu, zatím nenastalo, a o zásadním a zřejmě nezbytném kroku, kterým je oddělení místní smyčky (local loop unbundling), se bohužel poměrně dlouho jen hovoří.
Diskuse: která z variant je nejpravděpodobnější podle vás? Jaký máte názor na odkoupení Eurotelu Českým Telecomem?
