Jen velmi obtížně si tuto situaci dovedu představit. Telecom je stále ještě obrovský moloch, kterému činí neskonalé obtíže pružně reagovat na problematickou situaci. Stále dělá špatná rozhodnutí a odpovědnost za ně svaluje na kohokoli jiného, jen ne na sebe.
Mé důvody?
Donedávna jsem si myslel, že trestuhodná liknavost a neodbornost je vlastní (chováním skoro soudruhům) jen v našem místě - UTO Blansko. Požáry, jejich důvody a zejména chování jejich provozovatele při vzniku a nápravě krizového stavu mě přivedly téměř k přesvědčení, že neutěšená úroveň odborná a personální není omezena na tento jeden případ.
Konkrétní příklad:
Opakovanými rozhodnutími v celém průběhu 90. let se v UTO Blansko přestěhovaly decentralizované budovy Telecomu do úplně nové na nejrušnější křižovatce ve městě (1. s možností ataku ústředny i nákladním automobilem, 2. bez možnosti parkování - zákazníci Telecomu i prodejny Telepointu, projděte se ve smradu aut!). Po dokončení několika fází (náklady téměř 100 mil. Kč) koncentrace osob a zařízení v roce 1995 se klíčové zařízení ocitlo nejen ve špatně požárně zabezpečeném místě, ale hlavně ve sklepení pod hladinovou úrovní, takže o 3 roky později při záplavách jej moře vody a bahna úplně vyřadilo z provozu a tisíce telefonů ohluchly. Dodnes si pamatuji na krčení ramen pracovníků Telecomu, že oni za to přece nemůžou a musíme to pochopit. A ani tempo zprovozňování telefonních přípojek nenasvědčovalo tomu, žeby si uvědomovali, že jsou to oni, kdo mají máslo na hlavě a my, co se domáháme funkčního telefonu (eurotelí BTS byla beznadějně ucpaná) nejsme ti, kteří by bránili normálnímu provozu.
Závěry:
1. Telecom alespoň v jednom místě pracuje dobře jen v ustáleném, běžném provozu.
2. Telecom činí dlouhodobá špatná rozhodnutí znemožňující zvládnutí krizového období.
3. Telecom nezaměstnává personál schopný pružně a rozhodně v krizi pracovat (a netuším, zda je schopen ho v krizi někde vzít a rozvézt ho na jednotlivé telefonní obvody, aby tam nahradil "pokrčená ramena")
Vývody:
1. Statut největšího pronajímatele je podle mne nedostatečnou kvalifikací pro funkci operátora pro krizová období.
2. Operátorem pro krizové období by měl být menší a pružnější subjekt, který si pronajme krizové linky od více celostátních a lokálních operátorů a jeho úkolem nebude provoz jakékoli sítě v klidovém období, ale správa vícenásobné zálohy krizových linek pro všechna telefonizovaná místa (rozumím tomu, že to bude stát peníze, ale jsem přesvědčen, že cokoli ostatního je zástěrka podpory monopolu, který ostatně stojí mnoho peněz také - zdá se že nenasytnost Telecomu je neukojitelná).