Cesta mobilu na český trh

Když inženýři navrhnou nový telefon, neznamená to automaticky, že se hned objeví na pultech českých obchodů. Jak vypadá obvyklá životní dráha mobilního telefonu? Kdo ho přivádí na svět, co všechno musí udělat a kdo naopak dělá méně a spíše se jen tak pohodlně veze?
Cesta mobilu na český trh
Článek vyšel v Mobilitách 01/04

Tatínek a maminka

Pomyslným otcem nového telefonu je marketingové oddělení, které na základě nejrůznějších průzkumů a firemní strategie vymyslí, co by měl nový mobil umět, jak by mohl vypadat a pro koho bude určen. Nesmíme zapomenout ani na matku, jejíž funkci plní inženýři ve vývojových laboratořích.

Oba rodiče při přivádění nového telefonu na svět úzce spolupracují. Některé funkce, které si marketingové oddělení vymyslí, jsou zatím technicky neproveditelné, jiné, technicky bez problémů zvládnutelné možnosti, zase marketingoví odborníci nepovažují z hlediska prodejnosti za důležité. Znalosti a zkušenosti pracovníků obou oddělení je tedy potřeba důkladně skloubit.

Přehlídku rodinných příslušníků nadšeně žvatlajících nad kolébkou pochopitelně doplňují strýčkové a tetičky – regionální zastoupení a oficiální dovozci mobilních telefonů pro země, ve kterých se telefony dané značky prodávají.

Ze školky hned na námluvy

Když už je mobil jednou na světě, je čas se s ním pochlubit a vybrat mu vhodnou nevěstu. K tomu se nejlépe hodí pyšní strýčkové a hodné tetičky. Vezmou si vzorky telefonů, často ještě bez finálních verzí firmwaru, doplní je profesionálně připravenou prezentací a vydají se na námluvy k místním mobilním operátorům a velkým nezávislým distributorům.

Některé firmy se do námluv pouštějí mnohem dříve, než se mobil vůbec stihne na světě trochu rozkoukat, jiné čekají až do prvních tanečních – telefon nabízejí operátorům teprve tehdy, když je oficiálně představen veřejnosti například na veletrhu CeBIT. O tom, které modely mohou místní zastoupení velkým distributorům nabízet, rozhoduje vedení celého regionu. Česká republika patří většinou do regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika), případně CEMEA (Střední Evropa, Střední východ a Afrika). Zda se konkrétní telefon bude v Česku prodávat, o tom rozhoduje na vlastní pěst místní zastoupení. Řídí se především zájmem, který na námluvách projeví významní distributoři.

Vybíravá nevěsta

Zatímco lidská nevěsta se musí spokojit se ženichem v takové podobě, v jaké jí ho dohazovači dodají, mobilní firma si může vymýšlet, pokud má ovšem na oplátku také co nabídnout. Výrobce telefonů dokáže u vyráběných telefonů změnit nastavení wapového prohlížeče přímo pro konkrétního operátora, přidat záložky, přeprogramovat funkční klávesy, na displej nahrát speciální tapety, přidat zvláštní vyzváněcí tóny a podobně.

Tyto takzvané variace telefonu jsou ovšem většinou podmíněny minimálním počtem odebraných kusů. Existuje několik úrovní úprav, na každé lze změnit něco jiného. Zatímco při odběru několika tisíc kusů můžete žádat například jen změnu vyzváněcích melodií, pokud odeberete desetitisíce mobilů, můžete chtít třeba i jiný potisk kláves.

Výhodu tak mají velké nadnárodní skupiny, které o přizpůsobení telefonu jednají přímo s centrálami výrobců. Někteří menší výrobci si však takové tvrdé podmínky nemohou dovolit, a aby alespoň něco prodali, nabídnou některé úpravy telefonu i bez sjednání jakýchkoli minimálních odběrů.

Mobil chodí do školy

Vzdělání se každému telefonu dostane v zemi jeho původu. Výrobce ho naučí pracovat v síti GSM, komunikovat s uživatelem pomocí intuitivních nabídek. Vše důkladně vyzkouší, prověří a zpracuje uživatelský návod, který budoucímu majiteli usnadní používání telefonu.

Nabídka telefonu, stejně jako tištěný manuál, nyní projdou překladem. Výrobci řeší většinou překlady centrálně. Texty uživatelské příručky a jednotlivá hlášení, která telefon zobrazuje, dostane přímo z centrály k dispozici externí firma, která se postará o překlad do všech potřebných jazyků.

Následuje krátká zahraniční stáž – pilotní vzorky telefonů jsou předány jednotlivým regionálním zastoupením. Ta vyzkouší, často ve spolupráci s operátory, funkčnost přístroje ve všech místních mobilních sítích. V této fázi jsou také provedeny korektury textu v manuálu i ve firmwaru telefonu. Přece jen rodilý mluvčí, který má navíc k dispozici připomínky a stížnosti místních uživatelů, dokáže řadu termínů upravit lépe.

Chyby a nedostatky hlásí místní zastoupení výrobců centrále, která je samozřejmě opraví, opravenou verzi pošle opět na schválení, a tak stále dokola, dokud není telefon v co nejfinálnější podobě.

Zkouška dospělosti

Vzdělání samo o sobě nestačí. Aby se mobil na trhu prosadil, musí stejně jako lidé složit řadu formálních zkoušek. Ty přitom nemůže provádět sám výrobce, který je pochopitelně zaujatý ve prospěch svého výrobku, takže musí využít služeb akreditovaných laboratoří.

První předmět, z něhož je mobil zkoušen, je dodržování standardu GSM. Na světě je řada výrobců mobilů a ještě více výrobců zařízení pro budování mobilních sítí. Aby se zařízení s různým logem na krabici spolu bez problémů domluvila, musí všechna dodržovat jisté schválené předpisy. Tato pravidla jsou shrnuta v mezinárodních normách schválených Mezinárodní telekomunikační unií.

Pokud telefon touto zkouškou projde, nemá ještě zdaleka vyhráno. Čeká ho totiž zkouška z předmětu Elektromagnetická kompatibilita. Ta má za úkol prověřit, jak je telefon odolný proti rušení a jak moc ruší vysílanými elektromagnetickými vlnami své okolí. Příslušné hodnoty a parametry jsou samozřejmě také přesně stanoveny mezinárodní normou.

Poslední zkouškou, kterou musí telefon zdárně překonat, je prověření jeho bezpečnosti. Telefon je elektronické zařízení jako každé jiné, musí tedy splňovat přísná pravidla. Kromě toho je jeho obal většinou vyroben z plastu, proto musí nezávislá laboratoř rozhodnout také o zdravotní nezávadnosti.

Těmito třemi testy musí projít bez výjimky každý mobilní telefon. K tomu se přidávají ještě další drobnosti. U mobilů s vestavěným Bluetooth musí například proběhnout testy dodržení příslušeného Bluetooth standardu a podobně.

Mobilní příslušenství je ušetřeno zkoušky z dodržování standardu GSM, zbylým dvěma (elektromagnetická kompatibilita a bezpečnost) se ale nevyhne. Některá zařízení podléhají ještě schválení dalších orgánů, typickým příkladem jsou handsfree sady do auta. Ty musí schválit ministerstvo dopravy, které kontroluje například zaoblenost všech hran.

Maturitní vysvědčení

Rodiče tedy dají svému telefonu věnem nejméně tři certifikáty, které vydala akreditovaná laboratoř. Strýček s tetičkou – místní zastoupení – se musí postarat, aby mobil získal na základě těchto dokumentů české maturitní vysvědčení. V odborné terminologii se maturitnímu vysvědčení říká Prohlášení o shodě a postup při jeho vytváření přesně stanovuje zákon 22/1997 Sb. a jeho následné novely.

Prohlášení o shodě je dokument vystavený výrobcem či dovozcem telefonu. Vzhledem k tomu, že do České republiky dováží telefony řada firem, vystavuje ho místní zastoupení výrobce. Prohlášení sepsané předepsaným způsobem, doplněné čísly získaných certifikátů a splněných mezinárodních norem, podepíše a orazítkuje oprávněná osoba od výrobce. Podrobná dokumentace musí být uložena v České republice, státní úřady ji namátkově kontrolují. V krabici musí být spolu s telefonem také český návod a kopie Prohlášení o shodě. Velmi často se obě věci spojují a prohlášení je tak umístěno na poslední stránky návodu.

Pojďme s kůží na trh

Telefon splnil všechny formální požadavky, velcí distributoři o něj mají zájem, je tedy na čase ho začít prodávat. Místní zastoupení plní opravdu spíše jen roli tetičky. Mobil představí distributorům, vysvětlí jim, co je potřeba, a na další už jen bedlivě dohlížejí a občas uvedou na český trh nějaké příslušenství.

Distributoři mívají přístup do informačního systému výrobce, mohou si tedy sami objednávat potřebný počet kusů konkrétních telefonů. Protože o mobilní telefony je obrovský zájem, výrobní kapacity nemusí vždy dostačovat a sklady jsou drahé. Místní zastoupení se tedy pokouší co nejlépe naplánovat počet odebraných kusů alespoň na několik nejbližších měsíců, ale ne vždy se jim to podaří. Distributoři si sice mohou telefony objednat i mimo plán, ale pak nemají nijak zaručeno, že je opravdu dostanou.

Mobily se většinou vozí z továrny přímo do meziskladů distributorů, české zastoupení je ani nevidí. O proclení dovezených telefonů a zaplacení cla se starají už sami distributoři. Často tuto činnost svěřují firmě, která jim telefony dovezla.

Podobně pak jednají distributoři se svými obchody. Malí prodejci či prodejny operátorů například ze severní Moravy musí objednávat zboží z pražského velkoskladu svého distributora, většinou pomocí internetového objednávkového systému. Distributoři skladují určité množství telefonů, jedná se podle očekávané prodejnosti daného modelu o stovky až tisíce kusů, a sklady se samozřejmě průběžně doplňují. Jelikož sklady jsou relativně drahé, snaží se je distributor mít co nejmenší a přitom co nejlépe uspokojovat poptávku svých prodejců.

Další oblastí, o kterou se místní zastoupení výrobců starají, je propagace telefonu. Představují ho potenciálním distributorům, starají se o recenze v časopisech, připravují reklamní kampaně a podobně. V této snaze nebývají nijak omezováni centrálním řízením. Mohou vytvořit prakticky jakoukoli kampaň, pokud dodrží několik základních pravidel, která se týkají například grafického ztvárnění loga či barevných kombinací inzerátů.

Spalničky, příušnice, odřené koleno

Většina dětských nemocí postihne telefon ve fázi dolaďování. Pokud se vyskytnou i v pokročilém věku, mohou být stejně jako u člověka smrtelně nebezpečné. Nic nepotěší výrobce víc než konkurenční telefon vyrobený s nějakou závažnou chybou. I po vyřešení závažnějších problémů ale může dojít k drobným úpravám firmwaru, k opotřebení mobilů či jejich poškození nevhodným používáním. Pro tyto případy jsou tu autorizované servisy.

Místní zastoupení má vždy dohodu nejméně s jednou firmou, která zajišťuje opravy mobilních telefonů. Pracovníci této firmy mají přístup na zvláštní internetové stránky výrobce, které obsahují informace o prodávaných telefonech, postupy používané při jejich opravách, nejnovější verze firmwaru a další užitečné věci.

Servis musí prokázat vlastnictví dostatečného přístrojového vybavení, jehož cena se pro zajímavost pohybuje v řádu milionů korun. Kromě toho musí dodržovat jisté postupy – od oprav telefonů až po skladování náhradních dílů a součástek. Podle těchto kritérií je také servisům udělována autorizace pro různé úrovně oprav. Servis autorizovaný na úroveň 1 může provádět jen drobné mechanické opravy, servis s autorizací na úroveň 2 už může pájet pasivní součástky a podobně.

V každém servisu jsou specialisté na opravy jednotlivých skupin telefonů. Jednoduché opravy může samozřejmě provádět kdokoli, k těm složitějším už je potřeba nějaká kvalifikace. Při uvedení každého nového modelu jsou specialisté důkladně proškoleni. Místní zastoupení nejdříve vysvětlí šéftechnikům servisů, jaké přístrojové vybavení se bude k opravám telefonů využívat a které součástky je třeba objednat. Běžní servisní technici jsou školeni v zahraničním školicím středisku výrobce společném pro více zemí, někteří výrobci zase vozí školitele do České republiky. Součástí školení je jak čerpání teoretických poznatků, tak i získávání praktických zkušeností.

Kvalita servisů je průběžně ověřována místním zastoupením i regionální centrálou. Používají se různé metody – od těch pokoutných, kdy si výrobce vymyslí fiktivní jméno a zašle pokažený telefon do servisu, až po hloubkové celodenní kontroly kvality práce přímo v servisu.

Od kolébky k dospělosti

Mobilní telefon vznikne ve vývojových centrech zahraničního výrobce. České zastoupení spolupracuje při jeho překladu, stará se o veškeré formality nutné k uvedení přístroje na trh. Sjednává servisní partnery, stará se o jejich přístrojové vybavení a kvalifikaci zaměstnanců. Nezastupitelná je jeho role při propagaci mobilu, nabízení telefonu distributorům a koordinaci jejich objednávek.

Co musí udělat originální a co šedý dovozce?

 originální dovozce  šedý dovozce
 jednání s distributory  někdy také jedná
 překlad firmwaru  zkopírování firmwaru
 překlad manuálů  zkopírování manuálů
 certifikace, prohlášení o shodě  –
 plány prodeje  –
 představení a propagace telefonu  –
 objednávání, logistika  nákup a dovoz telefonů
 –  přehrání firmwaru, tisk manuálů
 školení servisních techniků  –
 prodej  prodej
 autorizovaný záruční a pozáruční servis  záruční a pozáruční servis

Témata článku: Ostatní

10 komentářů

Nejnovější komentáře

  • tazzmania 28. 7. 2004 7:30:30

    taky mne nenadchlo přirovnání výroby k pojmenování mami tati, faktem...

  • Jana 27. 7. 2004 14:47:50

    Zdravím

  • Petr Heller 26. 7. 2004 13:06:58

    Hezký článek, mnoho jsem se dozvěděl, co jsem ani netušil. I forma se...


komerční sdělení

Komerční sdělení