Éra Pavla Dvořáka v čele Rady ČTÚ se do historie telekomunikací v ČR zapíše černým písmem. Přinášíme přehled jeho sedmi nejhorších hříchů...
Pavel Dvořák strávil velkou část profesní kariéry ve Federálním statistickém úřadu, kde se věnoval otázkám zpracování dat a aplikacím informačních technologií. V devadesátých letech prošel zaměstnáními ve firmách v oblasti informačních technologií. V letech 1998 až 2002 působil jako poradce ministra bez portfeje Karla Březiny. Od roku 2003 do 30. dubna 2005 pracoval jako poradce správních orgánů v Českém Telekomu.
Přímo z Českého Telekomu zamířil Dvořák do Rady ČTÚ a po odvolání Davida Stádníka pro opakované porušování povinností, byl tehdejší vládou Jiřího Paroubka k 1. dubnu 2006 jmenován do funkce předsedy Rady ČTÚ. Před třemi lety Dvořákovi mandát prodloužila úřednická vláda Jana Fishera. Na postu předsedy Rady Dvořák skončí Dvořák 30. dubna 2013, až do roku 2015 však zůstane členem Rady.
Pavel Dvořák ujišťuje televizní diváky, že volání v ČR není předražené
Na éru Pavla Dvořáka nebudeme rádi vzpomínat. Byl pasivní, operátorů se zastával svými činy i slovy v médiích, pro spotřebitele neudělal z vlastní iniciativy mnoho. Kvůli drahému volání a telekomunikačním službám obecně přišli tuzemští spotřebitelé o desítky miliard, které odtekly na dividendách do zahraničí. O miliardy přišel i stát, nedávno zrušená aukce je ukázkovým příkladem. Na Dvořákovo působení ve funkci však doplatí ČR jako celek, jelikož telekomunikace jsou strategické infrastrukturní odvětví, které u nás zaostává za okolním světem.
Za zmínku stojí fakt, že pod vedením Pavla Dvořáka byl ČTÚ opakovaně vyhodnocen jako jeden z nejhorších regulátorů v Evropě. Nelichotivé hodnocení má na svědomí Evropská asociace telekomunikačních operátorů (ECTA) sdružující evropské telekomunikační operátory, ale také výrobce telekomunikačních zařízení a poskytovatele dalších služeb spojených s telekomunikační oblastí.
Sedm nejhorších hříchů Pavla Dvořáka ve funkci předsedy:
- V roce 2006 zrušil úřad regulaci na trhu originace hovorů ve veřejných mobilních telefonních sítích (dříve označován jako trh RT-15) a tento trh prohlásil za "efektivně konkurenční". V letech následujících argumentoval Dvořák, že s cenami volání nemůže nic dělat, jelikož ČTÚ nemá v tomto směru regulační nástroje a není cenový úřad. Pod tlakem ze všech stran se nyní ČTÚ snaží zrušený trh znovu definovat a dokázat, že trojice síťových operátorů na našem trhu jsou podniky s významnou tržní silou.
Analýzu (její návrh) má úřad hotovou, rovněž už proběhlo veřejné připomínkování a staronová regulace by měla letos vejít v platnost. Nebýt Pavla Dvořáka a jeho aktivity ve prospěch operátorů, mohl být tuzemský trh za těch 7 let někde jinde.
- V roce 2009 ČTÚ stávajícím operátorům porozdával zbytek lukrativního pásma 900 MHz za (z pohledu operátorů pár korun), aniž by vyjednal něco na oplátku. Tedy nic ve smyslu: přidělíme frekvence a vy umožníte vznik virtuálů či požadavky ve smyslu budování tehdy žalostné 3G sítě. O možnosti vzniku konkurenčního síťového operátora nemluvě.
Pásmo 900 MHz přiděloval regulátor pro využití ve standardu GSM, ale rovnou zmiňoval i „možné budoucí využití pásma novými širokopásmovými mobilními službami“. Co to znamená? Jednoduše to, že pokud ČTÚ dovolí změnit využití, stane se z devítistovky poklad rovný frekvenčnímu pásmu 800 MHz vhodný pro rychlá data, tedy další zlatou žílou na českém trhu.
- Platí Češi za volání výrazně více? Pavel Dvořák vždy tvrdil, že v žádném případě a pro toto své tvrzení neváhal zhotovit analýzu. Ale ouha, novináři i odborná veřejnost ji rozcupovali na cucky a ČTÚ se pak celou záležitost snažil zamlžit tím, že mu vlastně o žádné hlubší zkoumání nešlo. O tom, že ČTÚ nic do hloubky nezkoumal, svědčí i fakt, že v dubnu 2012 úřad převzal analýzu Teligenu, která pro ČR vyznívala velmi příznivě.
Najednou tak měl Dvořák v ruce čísla, která opravdu říkala, že tady není draho a že si nemáme nač stěžovat. Tady ale udeřila kosa na kámen, jelikož Teligen analýzu zfušoval a po tom, co jsem vše propočítal, vyšlo najevo, že ČR je extra drahý trh. Celá kauza svědčí o tom, že nejen Dvořák, ale i další vysoce postavení lidé na ČTÚ jsou odtržení od reality a netuší, kolik si operátoři za své tarify účtují.
- ČTÚ je dle zákona správcem rádiového spektra, je to ale oblast, kterou úřad pod vedením Dvořáka efektivně nespravuje. Proč Dvořák dovolil, aby všichni tři operátoři bez rozdílu deset let drželi celé spektrum v pásmu 2100 MHz a využívali ho sotva z půlky? Ano, i to je příčina toho, že dnes máme tak mizerné 3G pokrytí. Abych nezapomněl, státní pokladna kvůli tomu přišla o miliardy. Dvořák také nepřemýšlel nad tím, jak spektrum ve všech pásmech přerovnat tak aby současní operátoři měli tolik, kolik mají, ale aby se zároveň našlo místo pro dalšího síťového operátora.
Přitom je to možné. Dnes je spektrum rozkouskované a například určité bloky v pásmu 1800 MHz, které se teď dražily (a nevydražily), jsou vhodné z důvodu návaznosti vždy právě pro jednoho současného držitele přídělů z minulosti. Prostě a jednoduše: šlo by to udělat lépe, jenže ČTÚ pod vedením Dvořáka neprojevil aktivitu.
- Pasivita. Tuzemský regulátor byl za Dvořákovy éry neskutečně pasivní. Jeho heslem bylo, že to nejlepší, co může dělat je nedělat nic a vše se vyřeší samo. Směrem o ochraně spotřebitele neudělal Dvořák z vlastní iniciativy téměř nic. Všemu, co se nějak hnulo, nebo stále ještě hýbe, předcházel nějaký průšvih či tlak od médií, spotřebitelů, Evropské komise či Ministerstva průmyslu a obchodu. Namátkou: pomalé snižování terminačních poplatků, zavedení jejich výpočtu dle metody LRIC namísto FAC, pro zákazníka nevýhodné smlouvy a úvazky, chatrná ochrana spotřebitele, klamavá reklama, přenositelnost čísel, přislíbená a nerealizovaná tarifní kalkulačka, atd.
- Příprava aukce volných kmitočtů v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz se chystala roky. Mluvilo se o ní už roce 2010, pak se čekalo na schválení novely Zákona o elektrických komunikacích, pak ČTÚ za účasti privátních poradců sepsal podmínky a aukci v listopadu 2012 vyhlásil. Sám Dvořák ji před nedávnem stopnul kvůli příliš vysoké ceně a udělal tak hořkou tečku za svým působením v čele Rady ČTÚ. Na zrušení totiž tratí všichni – stát, firmy, podnikatelé i obyčejní spotřebitelé. Stát přišel o balík peněz, firmy a podnikatelé mohou zapomenout na datové sítě 4. generace a pokles cen. Stejně tak spotřebitelé se musí smířit s ním, že vymodlený 4. operátor hned tak nebude a rychlá data také ne. Než se připraví aukce nová se všemi zákonnými postupy a lhůtami, uplynou měsíce, možná roky. Zřejmě jediný, kdo má ze zrušené aukce radost, je současná operátorská trojka, znamená pro ně prodloužení dnešní ideální situace na trhu.
- Co se týče příjmů, o které Dvořák připravil státní pokladnu, pak zde máme odhadem 5 – 8 miliard z aktuálně stopnuté aukce, miliardy za neplacení nevyužívaných kmitočtů, ale především desítky miliard, které operátoři v průběhu času vysáli z peněženek svých zákazníků. Jen si představte, že by ČTÚ v minulosti podnikl kroky, které by srazily marži tuzemských operátorů řekněme na dvoutřetinovou úroveň. Jejich marže se už léta blíží 50 %, což je číslo jinde nevídané. Co kdyby nám spotřebitelům po zaplacení účtů za telefon zbylo ročně v kapse řekněme o 20 miliard víc? Mohli bychom je utratit za něco jiného a stát by o své daně nepřišel.