Ericsson T68: ať žije král! (test)

„Ericsson T68 je bomba“, slyšíme kolem sebe už od jarního veletrhu CeBIT, na kterém byl tento telefon poprvé představen. Původně se měl začít prodávat až v úplném závěru roku, ale patrně kvůli spojení Ericssonu se Sony byl jeho vývoj urychlen a tak se s ním na pultech prodejen začínáme setkávat už dnes.

Je to mobilní telefon nejvyšší třídy a pokud bychom ho měli zaškatulkovat do obvyklých kategorií, bude jednou nohou stát v kanceláři nebo ležet v kapse manažerského saka a druhou se poveze v luxusním automobilu, kde bude reprezentovat svého majitele. Není to rozhodně přístroj pro každého.

 
Přesně tohoto krasavce jsme testovali. Tmavě i světle šedé plochy jsou
jemně metalizované, obsahují malé lesklé krystalky.

První Ericsson se skvělou klávesnicí

Ericsson T68 je malinký mobil a lze jej v tomto ohledu klidně srovnávat s telefony jako Nokia 8310, Alcatel OT 511 apod. Rozměrům odpovídá i nízká hmotnost. Design telefonu nevychází ze žádného staršího Ericssonu, je zcela originální a nelze si s ním spojit žádnou jinou značku. Zatímco dříve byla Ericssonům typická hranatost, T68 má oblé a zakřivené tvary, ze kterých vystrkuje drobné růžky.

Oficiální fotografie druhé barevné
varianty Ericssonu T68

Použité materiály se těžko bez demontáže, ťukání a rýpání rozeznávají, troufám si ale tvrdit, že celý telefon je vyroben z plastu. Ani důkladné prozkoumání neprokázalo, že vnitřní rám je z kovové slitiny, jak se někdy udává. Použité plastové součásti jsou však dokonale slícovány a Ericsson opět v T68 potvrdil, že po stránce konstrukčního řešení má jen málo konkurentů. Ani po důkladném „promačkání“ telefonu neslyším žádné vrzání a jediný nepříjemný zvuk se objevil po zatřesení: jeho příčinou je volné boční tlačítko. Klávesy na čelní ploše jsou však v testovaném kusu uloženy pevně, ozvou se jen po přejetí prstem. Abychom to měli za sebou, tak rovnou dodám, že trochu vrže velké tlačítko No, ale myslím, že to je v normě.

Boční tlačítko je trochu uvolněné
a při zatřesení mobilem je slyšet

Displeji později věnuji samostatnou kapitou, snad jen zmíním, že je trochu zapuštěn, takže by se neměl snadno poškrábat. S číslicovými tlačítky naštěstí designéři nemůžou dělat vylomeniny, proto mají tradiční rozmístění a po nepříliš dobrých zkušenostech s Ericssonem T65 mě hodně potěšilo, že jsou z pevné hmoty a nikoli z pryže. Jejich velikost je dostačující a po stisknutí ucítíte velmi jasné cvaknutí. Zvuk je možná až příliš hlasitý a cvakání tlačítek v tichém prostředí ruší. Psaní textovek je ale na těchto tlačítkách velice pohodlné. Dvě velké klávesy Yes a No jsou pro Ericsson typické, stejně jako malé korekční tlačítko C a v posledních modelech i klávesa pro vstup do kontextového menu.

Joystick, devět her … je to Gameboy!

U Ericssonu naprosto novým ovládacím prvkem je joystick. Před rokem s ním přišel Alcatel ve svých modelech OT 501/701, takže si dovolím srovnávat. Stejný je způsob ovládání: joystick je čtyřsměrný a pro potvrzení jej stačí stisknout. U Ericssonu je pro vychýlení potřebná menší síla, takže nemáte pocit, že hrany joysticku jsou ostré. Někdy se mi ale zdá, že by větší odpor joysticku neuškodil. Způsob ovládání joystickem je však výborný a hned si na něj zvyknete.

Dva pohledy na jednu z největších inovací: na ovládací joystick.

Podsvětlení tlačítek je však dosti slabé. Zatímco joystick a velká tlačítka kolem něj doslova září, podsvětlené klávesy s čísly jsou viditelné jen v naprosté tmě. V šeru je jejich slabé podsvětlení nepatrné, text na tlačítkách dokonce zneviditelní - slije se s pozadím.

Tak nějak vypadá Ericsson T68 v šeru.
Všimněte si nedostatečného podsvětlení
číslicových tlačítek. Na displeji je
právě aktivní šetřič.

V horních růžcích mobilu jsou netypicky dvě kontrolky. Zatímco zelená levá blikne každé tři sekundy, indikuje vybitý telefon a nabíjení, pravé světélko ukazuje komunikaci prostřednictvím Bluetooth; jak jinak než jasným modrým světlem. Konektor ve spodní části je stejný jako u jiných „třívoltových“ Ericssonů, lze tedy používat stejné příslušenství.

Záda telefonu pokrývá tvrdá guma

Celá zadní plocha mobilu je pokryta pryžovou hmotou, která je příjemná na omak a telefon s ní méně klouže, než kdyby byla záda z běžného plastu. Nevýhodou je ale náchylnost k poškrábání. Po stisknutí tlačítka na zadní ploše odskočí kryt baterie a dostanete se ke kartě SIM. Její vkládání je pohodlné, ale vyjímání příšerné: hrozí zlomení nehtů i karty. Tento telefon opravdu není vhodný pro měniče karet.

Detail na proklaté uchycení karty SIM.
V levém spodním rohu je zvýšená
zábrana, přes kterou karta nechce ven

Na zhodnocení výdrže baterie je ještě příliš brzo. Před objektivním měřením je potřeba provést několik nabíjecích cyklů a potom telefon používat tak, jak je to běžné. Redakční testování dá baterii totiž mnohem víc zabrat a v prvním cyklu telefon vydržel jen málo přes čtyřiadvacet hodin, a to se provolala asi jen čtvrthodina. Pro konkrétní čísla k výdrži proto počkejme až na článek s delšími zkušenostmi s mobilem. Budeme ale samozřejmě rádi, když se se svými názory na výdrž ozvou vlastníci telefonu v diskusi pod článkem. Ericsson si ale věří, protože pohotovostní doba by v ideálním případě měla být až dvanáct dnů a doba hovoru až třináct hodin (po pravdě: moc se nám to nezdá).

Baterie je velmi drobná a lehká,
jde o typ Li-Pol s kapacitou 700 mAh

Sága o barevném displeji: chceme tě?

Každý pozorný čtenář MobilManie ví, že T68 je první telefon Ericssonu s barevným displejem a po dlouhé době také další barevný telefon na evropském trhu. Před časem s barvou koketoval Siemens v modelech SL10 a S25, v dalších telefonech však od barevného displeje upustil. Barevné displeje mají už jen japonské mobily, ty se však u nás ještě neprodávají (nap. Trium Eclipse). Siemens však používal úplně jinou technologii než Ericsson, jehož barevný displej na T68, který dokáže zobrazit 256 barev, je stejný jako displeje notebooků. Přesněji řešeno: notebooků minulých let, protože displej je pasivní. Oproti displejům typu TFT jsou pasivní displeje z důvodu nižší překreslovací frekvence pomalejší (při rychlém pohybu vidíte „duchy“) a nemají tak široký úhel, ze kterého se na ně můžete dívat. Typický příklad prvního problému: při rychlé hře Game vidíte na displeji jen čmouhy.

Displej Ericssonu T68 není ve vypnutém stavu nazelenalý jako displeje běžných mobilů, ale má velmi tmavou, téměř černou barvu; jako displeje notebooků. Snahou o kvalitní fotografie jsem o displej nechal odrážet bílou plochu, a potom bohužel zjistil, že nemám žádnou fotografii se skutečnou barvou displeje ve vypnutém stavu. Představte si tedy lesklou černou ...

Při hodnocení kvality displeje stojím před velmi nesnadnou úlohou. Při pokojovém osvětlení nebo dokonce v šeru či ve tmě je jeho čitelnost výborná (když odhlédnu od již zmíněného menšího zobrazovacího úhlu). Na přímém slunečním světle je však podsvětlení úplně zbytečné a přijde na řadu reflexní fólie v pozadí displeje, která trochu zvýrazní barevné pixely. A kde je tedy problém? Mezi těmito hranicemi je stav, kdy odrazivé pozadí ještě moc nezabírá a podsvětlení už nemá šanci.

Displej má na slunečním
světle přibližně takový jas,
jako je na tomto obrázku

Podsvětlení lze v menu úplně vypnout (nedoporučuji, protože jinde než na přímém světle nic neuvidíte), mít jej stále zapnuté (rovněž nedoporučuji, protože to odnese výdrž), nebo použít automatiku, kdy se displej sám vypne přibližně po půlminutě nečinnosti. Zde bych přivítal, kdyby interval vypnutí byl nastavitelný. Kromě vypnutí podsvětlení se po chvíli sám aktivuje šetřič displeje: bílé digitální hodiny na černém pozadí, které ukazují aktuální čas a posunují se po displeji. V malé míře lze nastavit pouze kontrast displeje, nastavení jasu pasivní displeje nepodporují. 

Displej je sice velký, má rozměry 34 x 28 mm, je však poměrně hrubý, jeho rozlišení je jen 101 x 80 bodů. Možná to z těchto čísel nevypadá nijak zle, ale protože každý jednotlivý pixel je na displeji ohraničen viditelnou tenkou čarou, hrubé rozlišení se tím trochu zvýrazňuje. Však se podívejte na obrázek.

Klikněte na obrázek
a prohlédněte si detail displeje

V celkovém hodnocení kvality displej má Ericsson trochu smůlu, protože dosavadní monochromatické displeje u mobilních telefonů stále stačí. Když se proto na barvu nebudeme dívat jen jako na krok dopředu a budeme ji srovnávat se současným stavem, nebude její výhra tak úplně jednoznačná, jak se možná předpokládalo. Je ale jasné, že v barevných displejích je budoucnost - však se podívejme na japonské telefony. Konečným verdiktem je, že barevný displej Ericssonu je dobře použitelný.

Už se to nedá nazvat jinak než správce programů

Ačkoli telefon má joystick, ovládání je podobné čtyřtlačítkovému Ericssonu R520. Pohybem joysticku doleva nebo doprava se dostanete do menu, vertikálním pohybem však stejně jako u nového Ericssonu T65 otevřete telefonnní seznam.

Kdybych začal odzadu, mohl bych napsat, že menu se také téměř nezměnilo. Opět zde jsou typické roletky. Jiná je však cesta, kterou se do nich dostanete. Zatímco dříve jste se stisknutím šipky objevili v záložkách, ze kterých jste vybírali potřebou sekci, nyní se stisknutím joysticku objeví obrazovka s devíti barevnými ikonami reprezentujícími zmíněné sekce. Mezi ikonami se pohybujete joystickem a stisknutím se dostanete do známých roletek. Možná je ale i číselná volba: matice 3 x 3 odpovídá rozestavení číslicových tlačítek 1 až 9.

 
Vlevo je hlavní displej s jedním ze standardně nabízených obrázků, vpravo
vidíte základní menu. Omluvte prosím kvalitu snímků displeje, lépe se
nám je bohužel nepodařilo vyfotit.

Číselnými zkratkami se dostanete klidně až do poslední položky: například pro nastavení budíku stačí stisknout kombinaci joystick-7-3-1. Možná ale raději využijete vlastní menu, do kterého si můžete naskládat patnáct položek. Rychle se k nim dostanete krátkým pohybem joysticku doleva a potvrzením. Přidržením joysticku v levém směru přímo spustíte položku, která je ve vlastním menu na prvním místě. Obvykle tam vždy nastavím editor textových zpráv a rovnou tak začnu psát textovku.

Tak vypadá displej v nižších úrovních
menu. Konkrétně zde je nastavena
střední velikost písma. Čísla před
položkami vyjadřují klávesové zkratky.

Na nových Ericssonech mi vždycky vadil způsob zamykání klávesnice, kdy bylo nutné chvíli podržet tlačítko C a poté stisknout jedničku. Na můj vkus to trvalo moc dlouho. Proto jsem rád, že na T68 stačí krátce stisknout kontextové tlačítko a potom joystick.

Telefon je velice rychlý, ovšem s několika výjimkami. V zásadě lze říct, že problémy dělají dlouhé seznamy - čím jsou delší a obsahují víc údajů, tím je telefon pomalejší. Konkrétní případy, kde budete mít s rychlostí problémy, zmíním později.

Dvě novinky Ericssonu vedle sebe.
Za jeden Ericsson T68 (vpravo)
byste ale mohli mít dva modely T65 (vlevo)

Nezapomeňte si přečíst pokračování článku v další kapitole...