Exkluzivně o i-modu: všechno, co jste kdy chtěli vědět

Diskuze čtenářů k článku

Sandra  |  19. 07. 2002 00:55

A nebude to drahy?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PetrD  |  19. 07. 2002 04:21

...konečně jsem tomu přišel trošku na kloub! Podle mě ale největší část úspěchu i-mode leží opravdu v životním stylu japonců a taky v tom, že japonci jsou DIVNÍ . To, co schází evropským mobilům je barevnej displej, GPRS, polyfonní zvonění a JAVA! Nicméně na podzim se (snad) všichi KONEČNĚ dočkáme

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jinypako  |  19. 07. 2002 05:01

Ano, ano. Postreh z okoli aglomerace Osaka/Nara/Kyoto: ve vlaku, pokud neni narvano, drzi mobil v ruce 80% Japoncu, vek prilis nehraje roli. Sikovnejsi surfuji nebo hraji hry i pri jizde na kole. Zavislaci za volantem zastavi dopravu na svetlech kdyz si nevsimnou ze uz naskocila zelena - kvuli mobilu. Absolutni debilove projedou klidne na cervenou, protoze si hrajou s mobilem; to jsem zazil a prezil dvakrat... 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
caf3127  |  19. 07. 2002 08:00

No nevím, ale z německé Jumby se mi zatím kromě ukazkových obrázků nic zadarmo stahnou nepovedlo. Tedy přes GPRS, možná se pletu a u i-mode je to jinak

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jarda  |  19. 07. 2002 08:38

Jedna velká chyba se vám vloudila do článku. Mobil NEC n21i a jeho displej nedokáže zobrazit 65000 barev,ale pouze 256 !!!!!!! Jinak uvedený mobil je dost velký shit a jediné čím trochu zaujme jsou polyfonní zvuky a displej který mimochodem není lepší než u T68. Například psaní SMS je hrozně pomalé (zlatý Eric R320) !!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AIR  |  19. 07. 2002 09:47

sem rad za clanek, jen bych cekal vice o tvorbe i-mode stranek, ze je to HTML to je hezke, ale jak se musi uzpusobit, aby byly stranky ke koukani a jestli existuje nakej emulator i-mode telefonu? nikde nic

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloš Endrle  |  23. 07. 2002 18:36
gajmenbuk  |  19. 07. 2002 10:28

neni 7x vetsi, zvlastne pri dnesnim kursu. Je to cca1600 EUR brutto = 48 000 Kc, coz neni 7*14000 Kc.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Zikmund  |  24. 07. 2002 17:33

Myslím si, že nemáte pravdu. Kromě toho, že průměrná hrubá měsíční mzda v ČR je o 2 tisíce vyšší než uvádíte (zdroj: ČSÚ), tak průměrná mzda v SRN je opravdu 7krát vyšší než u nás (zdroj: MFD). Pokud mi ale pošlete link na nějaký důvěryhodný zdroj, který potvrdí Vaše údaje, pak Vám klidně dám za pravdu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan  |  19. 07. 2002 10:57

Takže hlavní výhoda i-mode je pořádný email, který se bohužel zatím v Německu nenamáhali implementovat.

Pro mobilní internetovou schizofrenii typická situace. Jsem optimista, časem to přejde samo.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bronajzzz  |  19. 07. 2002 20:48

>Oproti WAPu pak i-mode nabízí pouze lepší práci s formuláři

V čem konkrétně ? Ve standartu WML pro WAP lze použít většinu formulářových tagů, jaké jsou běžně k dispozici v HTML, tedy FORM, INPUT, SELECT, RADIO a CHECKBOX apod. Tedy vše co stačí pro interaktivní komunikaci s uživatelem.

>možnost zobrazit animované GIFy

Ve WAPu je možno udělat s WBMP animace taktéž, novější telefony s WAPem 1.2 (např. Ericsson) už umí i GIF.

>a tzv. marquee (text rolující na displeji)

To umí WAP taky a normálně se to na některých stránkách používá.

>Pro uživatele je ale i-mode téměř identický s WAPem a sám o sobě jim nic navíc nenabízí.

Aby taky ne. Po přečtění článku (díky za něj) jsem se utvrdil, že by ani nic nového nepřinesl. Chyba není v protokolu nebo technologii, ale v přístupu operátorů a chybějícím obchodním modelu, kdy pro tvůrce kvalitních stránek s kvalitním dynamickým obsahem není možnost se s operátorem podělit o zisky (pokud nejsem velká firma a nedělám na zakázku pro operátora třeba obsah jeho portálu, apod.). Druhý nedostatek je stále příliš vysoká cena za připojení k WAPu. Sorry, ale cena oscilující kolem 3.- Kč třeba pro předplacenky za CSD nebo 30 - 50 hal. za GPRS prostě vysoká je. Což mi jistě potvrdí provozovatelé WAPových stránek s vyšší návštěvností, kteří si jistě vzpomenou jak prudce narost traffic na jejich stránkách, když byla např. u Eurotelu sleva mimo špičku za WAP přes CSD na 1.- Kč nebo u Oskara na 77 hal.

Prostě poměr "cena ku užitná hodnota služby" je stále příliš vysoký.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dareba  |  22. 07. 2002 12:20

Aby ses z toho WAPu nepos*al!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Sch  |  20. 07. 2002 17:51

Za prve musim souhlasit s tim, ze uspech i-modu je hlavne v obchodnim modelu. Nasi operatori jsou nenazrani, chteji vse pro sebe a tak z WAPu nemaji nic. Mozna kdyby se podelili o zisk s tvurci obsahu, tak by ani nemuseli zlevnovat pripojeni k WAPu, jednoduse by stoupla jeho uzitna hodnota a lide by za to byli ochotni platit. Prvni kdo to ted zkousi je Oskar s Oskarzonou, uvidime co z toho bude.
Za druhe ten i-mail bychom v zasade umeli take. Neni velky rozdil mezi tim kdyz mate v telefonu email klienta (nejlepe s barevnym displejem a schopnym zobrazit obrazky), o emailu vam prijde upozorneni formou SMS a vy si ho pak uz jen stahnete do mobilu a mezi tim kdyz vam ten email prijde rovnou do mobilu. Je to jen vec vyrobcu mobilu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloš Endrle  |  23. 07. 2002 18:05

Jenom doplním, že k těm technickým výhodám, které umožnily rychlý start i-mode patří paketový přenos a technologie push. WAP s ním přišel až s GPRS a WAP push dokonce nikdo z tuzemských operátorů, kvůli problémům s trvale připojenými klienty nenabízí. Je to podobný rozdíl jako internet přes dial-up, nebo pevnou lajnu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Blackdot  |  24. 07. 2002 13:42

Co je to Wap push?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloš Endrle  |  24. 07. 2002 14:54

Jednoduše řešeno je WAP push SMSka s odkazem na wapovou stránku. Aplikace poskytující online infromace pak může ve vzniku důežité události rozeslat zprávy na "subscribers" (předplatitele). Pro tyto aplikace (např. obchodování na burze) je tato technologie nenahraditelná.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor