Některé české názvy jsou známé a stále používané, ale některé se postupně vytrácejí z povědomí. Můj názor je ten, že na mapě by měl být vždycky úřední název tak, jak ho člověk vidí na mapě a pokud tam je překlad, budiž. Rakušané to používají stejně jako my na značkách v tom úředním názvu, takže z Vídně (Wien - ona je taky Vídeň na Vysočině) jedu směr Brno, Praha, stejně jako z Brna jedu směr Wien.
Němci z NDR používali Praha a v SRN se používalo Prag, Pilsen. To je samozřejmě matoucí, stačilo by u nás napsat Drážďany, Norimberk, Saská Kamenice a Němci by bez slovníku byli ztraceni. Teď už to Němci používaji Prag-Praha, což je správné, Němec ví, že jede do Prahy a neznalý cizinec také.
Stejně tak z Budapešti jsou směrovky Poszony-Bratislava a Bécs-Wien a spokojeni jsou všichni.
Katastrofa to kdysi bývala v Belgii, tam opravdu v průvodcích byl slovníček, protože pokud se jelo po dálnici na německé Cáchy - německy Aachen, tak nikde název Aachen nebyl, ale pokud dálnice zrovna vedla vlámskou oblastí jelo se na Aken a když vedla valonskou oblastí jelo se na Aix la Chapelle. A ta dálnice tu jazykovou hranici v podstatě kopíruje, takže u každého výjezdu býval název v jiném jazyce.
Uvádět pouze české názvy na mapách je blbost, protože při cestě z Brna do Vídně leží okresní město Mistelbach a myslím z nějakého navigačního programu jsem zjistil, že je tam uvedeno jako Mysliboch. Když už to tam někdo chce do mapy dát, tak opravdu jako druhý název.
