GPRS: předehra před UMTS nebo vyzrálá technologie?

Technologii rychlých datových přenosů GPRS můžeme v naší republice používat již téměř rok. UMTS by k nám mělo podle čím dál tím méně reálného přání ČTÚ přijít již za dva roky. Bude tedy GPRS pouhou předehrou?
GPRS: předehra před UMTS nebo vyzrálá technologie?

GPRS je všude dost?

V České republice můžete používat GPRS v síti Eurotel a Paegas. Oskar má GPRS prozatím v testovacím provozu a chystá se s ním přijít na trh někdy v prvním čtvrtletí příštího roku. Cesta, která vedla k zprovoznění této technologie byla více než trnitá a jisté problémy a výpadky se objevují v podstatě až dodnes. Někdy je na vině telefon, který se objeví na trhu dříve než by bylo vzhledem k jeho funkčnosti vhodné a jindy zase síť, která od doby komerčního spuštění GPRS prochází v podstatě neustálým vývojem a odlaďováním.

To, že v ČR mají v současné době GPRS funkční v podstatě tři sítě ze tří ale zdaleka není pravidlem všude. GPRS je sice již poměrně „stará“ technologie, ale její realizace je poněkud finančně a především kapacitně náročná. Ne každá síť si totiž může GPRS „dovolit.“ Představa, že jednomu účastníkovi sítě přidělíte jeden kanál (8 timeslotů) jen na to, aby mohl relativně rychle surfovat po Internetu je pro zákazníky sice krásná (neboť platí pouze za přenesená data a tak by je alespoň chtěli mít co nejrychleji), ale pro operátora je to doslova noční můra.

I když GPRS sítí je po celém světě již poměrně dost (přičemž většina z nich je v Evropě), troufám si tvrdit, že neexistuje síť, která by byla schopná zvládnout to, že by každý její účastník používal GPRS (byť i ve formě 3+1 timeslot). Sítě 2,5. generace jsou prostě primárně určené na přenos hlasu či faxů a CSD spojení, ale ne na masivní zátěž v podobě co uživatel, to kanál.

Jak je na tom GPRS s rychlostí

Maximální teoreticky dosažitelná přenosová rychlost při stávajícím způsobu modulace je u GPRS 172 kb/s. Tuto hodnotu však berte s rezervou. Je reálná zhruba stejně jako maximální udávaná pohotovostní doba u vašeho mobilního telefonu. Reálně bychom se však mohli bavit o rychlosti kolem 112 kb/s. Tu nám ostatně Motorola ve svých budoucích telefonech nějaký ten měsíc slibuje. Telefony, se kterými se můžete setkat na našem trhu podporují maximální rychlost 4+1 timeslot, tedy přibližně 64 kb/s (záleží na použitém kódování), což je rychlost euroISDN připojení při použití jednoho B-kanálu.

Podle mých osobních zkušeností se dá poměrně bez problémů dosáhnout rychlosti 52 kb/s, což je rychlost relativně dostatečná (tedy pokud nechceme přenášet video). Problém je ale v tom, že tato rychlost není garantovaná, natož konstantní. Operátoři mají své sítě primárně určeny pro přenos hlasu, a tak když ve vašem okolí bude chtít více lidí telefonovat, budete se muset spokojit s nižší rychlostí. Stejně tak plynulost datového toku se nedá označit jako zcela ideální a mnohým z vás připomene spíše starou dobrou analogovou telefonní linku. Z těchto důvodů je tedy GPRS na videotelefonování poměrně výrazně nevhodné.

K čemu se hodí GPRS

GPRS si nepochybně umí najít své uživatele. Kupříkladu WAP přes GPRS je naprosto neoddiskutovatelně výborná služba, obzvláště pak ve spojení s aplikacemi jako Mobilní průvodce, či OskarKompas, jízdními řády, zpravodajstvím atd. Další využití pak najde u těch, kteří si přejí být neustále online, v kombinaci s kapesním počítačem a Bluetooth (např. Compaq iPaq H3870 a Ericsson T39m) pak dostanete nečekaně dobrý výsledek. Když nepřenášíte data, tak se sítí skoro nekomunikujete, nic neplatíte a vaše baterie se nevybíjí. Jakmile přijde e-mail, či zpráva přes ICQ, dozvíte se o ní téměř ihned. GPRS je ale také dobré ke klasickému surfování po Internetu, zde se ale již dostáváme k otázce ceny. Každopádně základní „kouzlo“ GPRS spočívá v tom, že si stránku jednou načtete, a pak si ji můžete pročítat třeba hodinu a nic vás to potom už nestojí.

GPRS a budoucnost

Jak jsme si již řekli tak technologie GPRS sice umožňuje přenášet relativně rychle data, ale přenosová rychlost ještě stále není ideální. Další možností, jak GPRS zrychlit je zavedení technologie EDGE, která díky odlišnému způsobu modulace signálu dokáže dosáhnout rychlosti až 384 kbps (opět teoreticky). Tato rychlost je už výrazně srovnatelná s rychlostí, kterou má UMTS ve své specifikaci pro pomalu se pohybující objekty. O tomto a o dalších úskalích naší mobilní datové budoucnosti však pohovoříme až v dalším díle našeho miniseriálu.

 

Témata článku: Ostatní, Ericsson T39m, Stará technologie, GPRS, Předehra, UMTS