GSM v podzemí – 3 roky poté

Je tomu již více než tři roky, kdy čeští operátoři začali pokrývat pražské metro. Je tomu také již více než tři roky, co trvají jisté problémy s přechodem s podzemí zpátky na zem. Jaký byl život Pražanů před a po pokrytí metra?
GSM v podzemí – 3 roky poté

Praha matka měst

Pokrytí metra signálem mobilní sítě je věc poměrně neobvyklá, Praha byla teprve pátým městem na světě, kde jste si mohli z metra zavolat. Počátky pokrývání metra byly sice poněkud složitější a začínalo se jen ve třech stanicích, ale pomalu a jistě se podařilo 2. 7. 2001 pokrýt všechny stanice na všech trasách. Pokrytí pražského metra je však výjimečné ještě v jedné věci – naši operátoři jej pokryli společně, což do té doby nebylo příliš obvyklé. Důvod byl jednoduchý – přílišná finanční náročnost a požadavek Dopravního podniku, ten si totiž nemínil metro, kde i tak vede mnoho poměrně důležitých drátových i bezdrátových komunikačních spojů, „zaneřádit“ větším než malým množstvím antén pro GSM.

Metro před tím

Ještě před třemi lety bylo metro symbolem mobilního ticha. Pro některé to byla oáza klidu, ale člověk, který byl na telefonu „závislý“ tak řešil při každém využití hromadné dopravy dilema, zda použít metro, které je většinou výrazně rychlejší než jiné způsoby dopravy a nebýt na signálu a nebo jestli použít tramvaj nebo autobus, kde by byl na signálu stále, ale zase by cesta trvala déle. Pravda sice je, že v některých úsecích vybraných tras jste již tehdy mohli zachytit signál některé z venkovních BTS, ale chtělo to vlastnit telefon s opravdu dobrou anténou a mít trochu štěstí. Samotná souprava metra je totiž pro šíření mikrovlnného krajně nevhodná a nebýt oken, tak můžeme metro považovat za dokonalou Faradayovu klec, kam se z vnějšku, jak známo, nemůže dostat ani elektrický proud a ani elektromagnetické vlnění.

Metro při tom

Poměrně zajímavé bylo spouštění prvních BTS v metru. Tehdy Oskar budoval své první venkovní BTS a ještě nenabízel služby. Bylo tedy poměrně zábavné pozorovat, jak si Eurotel a Paegas poradí s tím, že oba dva mají pokrytí v metru a oba dva stejné. Zatímco Paegas své zákazníky v monstrózní reklamní kampani upozorňoval, že signál jeho sítě je dokonce i v metru, tak Eurotel se „plácl přes kapsu“ a nabídl po určitou dobu volání z metra zdarma. To byla doposud nevídaná věc, která zapříčinila to, že se v metru pro samé telefonující lidi nebylo kam hnout. Nezřídka jste pak také mohli v metru potkat člověka s notebookem, jak surfuje přes mobil po Internetu. Inu, zákazníkům Eurotelu tato akce nijak obzvláště nevadila. Jediný problém byl v tom, že občas v dané stanici už prostě nestačila kapacita, ale při volání zdarma to skoro nikomu nevadilo.

Metro poté

A jak vypadá metro dnes? Lidé telefonují, surfují po WAPu (třeba i přes GPRS) a posílají textovky na eskalátorech, na nástupišti a občas také v jedoucím vlaku (i když tam jim to moc dlouho nevydrží). Jediný problém nastává v okamžiku, kdy se s telefonem pohybujete z metra směrem na povrch a přitom telefonujete. Většinou takový hovor totiž spadne.

A telefonování v metru za jízdy? Tunely jsou až na čestné výjimky nepokryty. Otázka ale zní, zda má vůbec smysl prostor mezi stanicemi pokrývat. V okamžiku, kdy se totiž zavřou dveře vagonu, tak se do jeho vnitřku dostává jen zlomek signálu, kterého je jinak vně vlaku třeba dost. Další věcí, která by pak volání v jedoucím vlaku trochu komplikovala, by byl nemalý hluk, který v jedoucím metru panuje.

A celkový verdikt? Pokrytí metra bylo nepochybně záslužným počinem, který díky pražskému dopravnímu podniku vedl k tomu, že si z metra můžeme zavolat hned se všemi třemi operátory. Na druhou stranu, problém s přechodem z metra ven mohli operátoři již za ty tři roky vyřešit. A jaký je váš názor? Používáte v metru mobil nebo ne? A změnil se váš vztah k metru od té doby, co je pokryto signálem?

 

Témata článku: Ostatní, Pot, GSM, Podzemí, Rok