Hlasové schránky nám kradou peníze!

Musíte rychle zjistit důležitou informaci, kterou potřebujete pro jednání, které začíná za pět minut. Vaši spolupracovníci ji znají tak jim voláte. Voláte prvnímu, ozve se hlasová schránka, voláte druhému, ozve se hlasová schránka, a voláte tomu třetímu a ten vám to řekne. Proč jste ale museli platit celkem třikrát?!
Hlasové schránky nám kradou peníze!

Dobrý den, dovolali jste do ...

Tak většinou začíná mnohými nenáviděná hláška, která následuje buď bezprostředně po vytočení telefonního čísla a nebo po několika zvoněních. Jsou i případy, kdy jste do schránky „hozeni“ volaným člověkem, což značí, že nemá čas, právě se mu vybila baterie nebo se mu něco stalo s telefonem, dostal se zrovna mimo signál a nebo s vámi prostě jen nechce mluvit. Ať už tak či onak, finančně je to pro vás stejná situace jako kdyby ten telefon vzal.

Mnozí lidé řeší základní dilema, které spočívá v tom, zda mít u svého telefonního čísla hlasovou schránku či ne. Pro i proti této variantě hovoří, z pohledu uživatele, v podstatě dva důvody. Pro je ten, že když mám vypnutý telefon nebo jej nemohu vzít (nebo s volajícím nechci mluvit), tak mi lidé mohou nechat vzkaz. A proti je ten, že když mi někdo nechá vzkaz, tak mě to bude stát peníze (u Oskara a u některých záznamových služeb Eurotelu). Tato nevýhoda však v případě Českého Telecomu, RadioMobilu a vyšších variant hlasových schránek Eurotelu odpadá.

Z pohledu volajícího, tedy toho, kdo si původně přál mluvit s vámi a ne s vaší hlasovou schránkou existují také jistá „pro“ a „proti.“ Kladným aspektem je nepochybně ona možnost nechat vzkaz – když se mu nedovolám, tak mu aspoň řeknu, co mu chci a on mi třeba zavolá zpátky, čímž by mi mohl také třeba ušetřit peníze. Když ale potřebuji něco akutně nebo něco, co nechci a nebo nemohu vyslovit do naprosto neosobní „plechové bedýnky,“ tak je mi hlasová schránka akorát tak k ničemu a ještě mě zbytečně připraví o peníze. Když se podobná situace pak opakuje vícekrát za sebou (hlavně v případě, kdy jste do hlasové schránky přesměrování ihned), tak do dokáže teprve zvednout hladinu adrenalinu v krvi.

Někde je chyba

Ptejme se teď ale proč vůbec taková, poměrně šikovná, služba jakou hlasová schránka určitě je, má výše zmíněné nevýhody. V případě majitele hlasové schránky je to především nutnost u některých operátorů platit za vybrání vzkazů, které mohou mnohdy znít třeba i takto: „Ty to nebereš? Tak to ti zavolám později.“ Ideální by tedy bylo, aby majitel hlasové schránky za její vybrání nic neplatil (jako tomu je u výše uvedených případů).

A co nevýhoda pro volající? Inu, ideální by bylo, kdyby se před vstupem do hlasové schránky buď ozvalo nějaké upozornění podobné tomu, které říká, že uživatel sítě je momentálně nedostupný, které by bylo pro volajícího zdarma, a nebo kdyby prvních několik sekund (třeba první 3 sekundy) byly pro volajícího zdarma.

Problém jménem propojovací poplatky

Teď ale vstupuje do hry také operátor, respektive hned všichni najednou. Zatímco za hlášku typu: „volaný účastník je nedostupný,“ si operátoři mezi sebou nic neúčtují, tak za spojení uživatele do hlasové schránky si už platí nemalé částky. Ty pak logicky chtějí po tom, kdo hovor uskutečnil. V případě, že by se všichni operátoři dohodli na tom, že například za první tři sekundy spojení s hlasovou schránkou nebude nikdo z nich chtít propojovací poplatky, tak by byla situace již o něco růžovější, nikoliv však vyřešená.

Existuje totiž také reálná možnost, že podobná situace, kdy uživatelé operátora A se dovolají uživatelům operátora B do hlasové schránky a hned zavěsí nastává relativně častěji než druhým směrem. Pokud by tento rozdíl byl výraznějšího a hlavně trvalejšího charakteru, tak by operátor B na této situaci vydělával a tudíž by nemusela být jeho ochota k jednání tak markantní jako u operátora A (pokud by byla vůbec). Jestliže ovšem do této situace zapojíme ještě operátory C a D, tak nám vzniká poměrně složitý případ, kdy s relativně vysokou pravděpodobností jeden či více operátorů na podobných hovorech trvale vydělává na úkor toho (nebo těch) ostatních.

A výsledek? Celý problém s oněmi prvními třemi sekundami hovoru do hlasové schránky stojí a padá právě na propojovacích poplatcích. Poplatky, které operátor A vybere od svého uživatele, který se dovolá do hlasové schránky operátora B jsou totiž ve velké části případů nižší než ty, které operátor A operátorovi B zaplatí za propojení.

Dočkáme se tedy někdy řešení?

Tato otázka se v současné době zdá býti otázkou spíše řečnickou. Nicméně existují země, kde se problém hlasových schránek povedlo vyřešit k obrazu zákazníků, a to právě oněmi sekundami zdarma. I u nás se objevují náznaky toho, že by někteří operátoři byli o této problematice třeba i ochotní mezi sebou diskutovat. Nezbývá tedy než doufat, že jednání v zájmu všech uživatelů telefonů v ČR převáží nad vzájemnými neshodami. K tomu ale musí být splněn právě také onen ekonomický předpoklad, že žádný z operátorů na takovýchto hovorech nějak výrazněji nevydělává. A jaký je váš názor na hlasovou schránku? Používáte ji nebo ne a hlavně proč?

Poznámka: Exkluzivní vyjádření všech českých operátorů k problematice hlasových schránek naleznete v dalším dnešním článku.

Témata článku: Ostatní, Peníze, Hlas

Určitě si přečtěte

O2 bude O2 nejméně do roku 2022, Španělům za to zaplatí 900 milionů korun

O2 bude O2 nejméně do roku 2022, Španělům za to zaplatí 900 milionů korun

** Než tzv. rebranding, raději poplatek za právo užívat známku O2 ** Původně měl operátor právo používat jméno O2 do ledna 2019 ** 39 % telefonů v síti O2 umí LTE, kolik prodatují operátor neuvedl

28.  7.  2017 | Pospíšil Aleš, Láska Jan | 15


komerční sdělení

Komerční sdělení