1. Design
Kukaččí dítě Honoru. Značná firemní flexibilita se projevuje mimo jiné v tom, že mnoho produktů bývá uvedeno v jedné zemi pod názvem Huawei, na jiném trhu je to Honor. To platí také o testovaném modelu, který designově bez debat vychází z loňského Honoru 8. Líbivý vzhled se zakulacenými rohy a se skleněnými zády se opakuje.
Zařízení má obvyklou velikost a dobře padne do ruky
Škoda, že obvodový rámeček pouze imituje kov, ale jinak je plastový. Nemůžeme ovšem říci, že by se to negativně podepsalo na pevnosti konstrukce – telefon drží pohromadě jako přibitý a nepohne se ani, když se jej snažíme ohnout. Měli jsme štěstí na bílou testovanou variantu, na jejíchž skleněných zádech jsou všudypřítomné otisky méně viditelné než na tmavších barvách. P9 Lite (2017) se prodává ještě v černé, modré a zlaté barvě.
Ani tloušťka není přehnaná. Rámeček je z plastu
Smartphone se nesnaží o minimalizaci okrajů okolo displeje, přesto přední strana nepůsobí „humpoláckým“ dojmem. Je pravda, že ještě více by se nám líbilo lepší využití oblasti pod displejem, například pro tlačítka a čtečku. Ta je ovšem na zádech a funguje perfektně. Kruhový design ladí s objektivem fotoaparátu a jeho LED bleskem. Díky plastovému rámečku se telefon dobře drží a v dlani působí měkkým dojmem. Celkově hodnotíme konstrukci kladně a design jako lehce konzervativní, ale povedený.
2. Displej
Osvědčené IPS. Kdo používá nejvíc 5,2palcových Full HD panelů na světě? Jasně že Huawei. Na tuto specifikaci se ve střední třídě můžete prakticky spolehnout. Sice nemám přímé porovnání s loňským modelem P9 Lite, ale panel působí velmi podobně – možná byl o něco vylepšen kontrast a podání černé barvy, které je na poměry IPS panelů velmi solidní.
Huawei se nesnaží o minimalistické rámečky
Zobrazení je dostatečně jemné, jednotlivé pixely nelze při běžném pohledu rozlišit. V extrémních náklonech lze pozorovat mírnou barevnou deformaci, ale to v dané třídě nepovažujeme za zásadní nedostatek. Dostatečné je i maximální podsvícení, které umožní práci se smartphonem na slunci. Displej má přednastavené poněkud teplejší podání barev, vyvážení ale můžete všemi směry RGB spektra manuálně upravit v nastavení.
3. Hardware
Přesně to, co čekáte. V oblasti výkonu došlo k pozorovatelnému zlepšení vůči loňskému modelu P9 Lite, se kterým testovaný model přirozeně nejčastěji srovnáváme. Přidaný gigabajt operační paměti na 3 GB je zkrátka poznat a přispívá k lepší plynulosti prostředí a celkové vyváženosti výkonu. Tomu byl uzpůsoben i vytaktovanější procesor Kirin 655.
Výkon zařízení podle benchmarku AnTuTu odpovídá střední třídě
Kritiku ale zasluhuje 16GB vnitřní úložiště, z nějž je po spuštění k dispozici jen zhruba polovina. Uživatelská paměť měla být alespoň dvojnásobná, ale to by pak na trhu neměl opodstatnění jinak prakticky identický nejnovější model P10 Lite (příliš detailní segmentace trhu je v tomto případě kontraproduktivní). Rozšíření je možné pomocí microSD karty, ale jen v případě, že nechcete využívat funkci Dual SIM. Slot na karty je totiž hybridní a druhý šuplíček dává na výběr jednu nebo druhou možnost.
Čtečka otisků je rychlá a přesná
Hry nepatří mezi silné stránky tohoto telefonu – o grafiku se totiž stará průměrná jednotka Mali-T820 MP2, která smartphonu snižuje i celkové skóre v syntetickém benchmarku AnTuTu. P9 Lite (2017) sice rozběhne všechny dostupné hry, při těch graficky náročnějších je ale potřeba spokojit se s menšími detaily a připravit se na menší plynulost. Telefon se při vytížení trochu zahřívá, ale není to žádný extrém.
Nechybí 3,5mm audio konektor
Telefon obsahuje starý microUSB konektor. To je bohužel relikt minulosti a přičítáme ho celkovému staršímu návrhu základové desky. Zachován zůstal 3,5mm audio jack. Zvuk do sluchátek je bez výhrad, výstup do hlasitého mono reproduktoru na spodní hraně je průměrný. K maximální hlasitosti výtku nemáme, ale na maximum už je zvuk nepříjemně zkreslený.
Do hybridního slotu umístíte dvě SIM karty nebo jednu SIM a paměťovou microSD
V útrobách zařízení se ukrývá uživatelsky nevyjímatelná baterie s kapacitou 3 000 mAh. Výdrž je přitom slušná – smartphone vydrží při středně intenzivním používání skoro až dva dny bez nabíječky. K prodloužení výdrže přitom stačí poslouchat výzvy šetřící aplikace na pravidelné uzavírání aplikací s nadměrnou spotřebou a nechat jas displeje regulovat na automatiku. Huawei stále nevyřešilo pomalé nabíjení modelů s nižšími řadami čipsetů, a tak si s plným doplněním energie z 0 na 100 % počkáte 2 a půl hodiny.
Huawei bohužel použilo starší microUSB konektor
P9 Lite (2017) podporuje všechna tuzemská LTE pásma. Nedostalo se bohužel na duální Wi-Fi, takže se připojíte jen v pásmu 2,4 GHz. Zařízení si poradí s naprostou většinou audio (mp3, mid, amr, awb, 3gp, mp4, m4a, aac, wav, ogg, flac, mkv) i video (3gp, mp4, webm, mkv) formátů. Samostatnou zmínku si zaslouží i přítomnost FM rádia. To funguje pouze s připojenými sluchátky, která poslouží jako anténa. Chválíme i přítomnost technologie NFC.
4. Software
Svižné a přehledné prostředí. Smartphone běží na systému Android 7.0 Nougat, který je doplněn o grafickou nadstavbu EMUI 5.0 – u ní výrobce v propagačních materiálech píše, že je inspirována egejskou civilizací, což přesně nevím, co má znamenat, ale já jsem se při používání telefonu jako v starověku necítil, což je asi dobře.
Zamykací obrazovka • pohotovostní obrazovka • notifikační oblast • nastavení notifikační oblasti • nástroje
Ve výchozím stavu můžete očekávat všechny ikony a widgety na pohotovostních plochách, nastavit si ale lze i klasičtější androidový přístup s hlavní nabídkou, které Huawei říká „šuplík“. Trochu nepraktické je skrytí některých položek v Nastavení do kolonky „Další“, což někdy vede ke zbytečnému prohledávání sekce, kde požadovaná položka nakonec vůbec neleží. Můžete zkusit vyhledávat pomocí fulltextu, musíte ale trefit přesné znění položky.
Číselník • detail kontaktu z adresáře • editor SMS s klávesnicí SwiftKey • nastavení telefonu • údaje o zařízení
Celkově je prostředí intuitivní, přehledné, plynulé, s dostatečným množstvím nastavení a přizpůsobení. Rozhodně patří k těm lepším nadstavbám nad Androidem. Dobrá je i grafická konzistence – všechny systémové aplikace mají stejný vzhled ikon i logiku ovládání.
Úsporné režimy baterie • vnitřní úložiště • nastavení displeje • nastavení aplikací na ploše nebo v samostatném menu • správce telefonu
Výrobce si opět neodpustil předinstalovat několik aplikací a her, které třeba vůbec nebudete potřebovat, ale naštěstí se dají smazat. Povedené jsou nativní aplikace pro fotografie, hudbu i video, hodí se i správce souborů. Škoda, že Huawei upustilo od vlastního internetového prohlížeče. Spokojit se musíte s Chromem, případně si z marketu stáhnout jinou alternativu.
5. Fotoaparát
Jen lehký nadprůměr. Fotoaparát obsahuje 12Mpx snímač a objektiv se světelností f2.0. V praxi se projevil tak, že za dobrého osvětlení dělá pěkné záběry, s narůstající tmou tradičně přibývá šum. Optickou stabilizaci ve střední třídě chtít nemůžeme. Spolehlivě a přesně funguje autofokus. Snímek můžete buď doostřit a pořídit jedním dotykem na displeji, nebo si nechat ruční režim s možností doladění expozice. Starý známý nešvar Huawei – funkce HDR dostupná pouze v samostatném režimu a nikoli jako automat při běžném focení – se opakuje.
Čočka fotoaparátu nevystupuje nad povrch
Potěšující je ale přítomnost mnoha dalších režimů včetně pokročilých nastavení. Aplikace fotoaparátu umožňuje v Pro režimu manuálně nastavit ISO, rychlost závěrky, systém ostření, vyvážení bílé a kompenzovat expozici. Nechybí ani další oblíbené režimy jako Časosběrný režim nebo Malování světlem. Logika ovládání je jednoduše pochopitelná – z boků se z jedné strany vysouvají nabídky pro režimy, z druhé celkové nastavení fotoaparátu.
Ukázkové fotografie:
Video dokáže Huawei P9 Lite nahrávat maximálně ve Full HD rozlišení při 30 snímcích za sekundu a výsledné záběry jsou průměrné. Co si ale zaslouží zvláštní zmínku, je videorežim Pro, jenž umožní manuální ostření, vyvážení bílé i nastavení expozice. Přední kamera pro selfie má rozlišení 8 Mpx a již tradičně přichází s režimy „zkrášlení“, které dokáží digitálně vyhladit vrásky v obličeji, zvětšit oči, zúžit obličej, takže když úpravy přeženete, nebudete si na fotce vůbec podobní. Desetistupňový režim Krása lze aktivovat i na hlavním fotoaparátu.
Ukázkové video (Full HD 1 080p, 30 fps):
Hodnocení 70 %
Huawei se podařilo vyrobit další vyvážený smartphone ve střední třídě. Správnou recepturu výrobce objevil už před dvěma lety, takže nyní přidal jen několik dílčích ingrediencí. Tou hlavní je posílení operační paměti, které přispělo k celkové plynulosti telefonu. Svůj standard si drží displej, prostředí i fotoaparát.
Šetřilo se na vnitřním úložišti, které sice částečně můžete suplovat paměťovou kartou, ale 16 GB už je dnes zkrátka málo. Za drobnou vady na kráse ještě považujeme pomalé dobíjení baterie, jinak se telefon nedopustil žádných výraznějších přešlapů. Líbil by se nám sice kovový rám místo plastové imitace, ale na pevnost konstrukce to žádný neblahý vliv nemá.
V prodejním balení naleznete obvyklé příslušenství. Sluchátka bohužel barevně neladí s telefonem.
Hlavními konkurenty jsou pro Huawei P9 Lite (2017) zástupci z vlastní a ze stáje sesterského Honoru – zejména Honor 7 Lite, Huawei P9 Lite (2016) a také letošní Huawei P10 Lite, který přidává na kritizované vnitřní paměti, ale zase je o půldruhého tisíce dražší. Testovaný model s aktuální cenovkou 7 490 Kč (v době psaní recenze) tak vychází jako ten nejlepší kompromis mezi všemi uvedenými Lite sourozenci.
Konkurence ostatních firem je také zajímavá. Lenovo v dané cenové kategorii nabízí velmi nadějný model Moto G5 Plus s větší pamětí a lepším fotoaparátem. Xiaomi podstřeluje cenově o tři tisíce s modelem Redmi 4X Global, ale má hrubší displej. Počítat musíme také s Nokií 5, která se pomalu chystá na náš trh, sice s horšími parametry ale s cenovkou 5 500 Kč. Konkurencí je i loňský doprodávaný Samsung Galaxy A5 (2016) nebo nedávná novinka Sony Xperia XA1. Bezpracné to tedy Huawei mít nebude, ale díky dobrému jménu a nadstandardním vztahům s operátory se jeho P9 Lite (2017) určitě prosadí.
Verdikt:
Vyvážený smartphone střední třídy s umírněným, ale přesto povedeným designem. Kromě menšího úložiště nemá žádné zásadnější nedostatky.
Plusy:
- povedený design, kvalitní konstrukce
- rychlá a přesná čtečka otisků
- dostatek výkonu i operační paměti
- dobře odladěné prostředí
- v rámci střední třídy dobrý displej
Minusy:
- jen 16GB vnitřní úložiště
- pomalé dobíjení baterie
- plechový zvuk z reproduktoru