Huawei P9: zkoumá svět dvěma očima [recenze]

1. Design

Výrobce opět nezklamal. Huawei se vypracoval do pozice specialisty na kovové smartphony. Ani P9 proto nemůže být jiný. Hrany se mezigeneračně trochu zaoblily, díky čemuž telefon lépe padne do ruky. Kovová konstrukce se zase postarala o celkovou pevnost. Pochvalu si zaslouží matný zadní povrch, který zbytečně neklouže a nezachytává otisky prstů. Celkově model P9 vyvolává velmi dobrý dojem při dotyku, kvalita zpracování je na velmi vysoké úrovni. Obdivuhodné je vměstnání všech vnitřností do 7 mm tenkého těla, aniž by byla záda vypouklá, nebo aby nad povrch vystupoval fotoaparát.

Rámy i zadní část telefonu jsou vyrobeny z kovu, velký displej na přední straně se výrobce pokusil natlačit i k okrajům. Snaha se cení, ale šlo by to ještě o malinko lépe

Čtečka otisků je umístěna tradičně na zadní straně. To sice není úplně špatné řešení, ale pohodlností přístupu to na čtečky v Home tlačítku stále nestačí. Pokud chcete telefon odemknout, aniž byste jej zvedali ze stolu, musíte použít PIN nebo zabezpečovací gesto. P9 má navíc čtečku položenou trochu výše než jiné modely, a tak je potřeba při držení za spodní část telefonu přechytnout.

Tlačítko zapnutí i kolébková klávesa na ovládání hlasitosti jsou dobře řemeslně zpracovány, snadno se tisknou a mají přiměřenou odezvu 

Samotná funkčnost čtečky je výborná. Snímač je rychlý a přesný, většinou zareaguje i na lehce navlhčený prst. V tomto P9 překoná i Samsung Galaxy S7. Výhodou řešení od Huawei je také možnost využití snímače i na ovládání některých vlastností systému – například stažení lišty s oznámeními, přijetí hovoru, vypnutí budíku či procházení mezi fotkami v galerii.

Huawei se vypracoval mezi mistry ve výrobě celokovových smartphonů

Nabíjení probíhá za pomoci nového konektoru USB-C. V dnešní době ještě může vznikat problém s dostupností příslušenství, do budoucna je to ale rozhodně lepší volba než dosluhující microUSB. Bonusem je větší mechanická odolnost konektoru a jeho oboustrannost – již není třeba hledat ten správný směr pro zapojení.

USB-C konektor i 3,5mm jack našly místo na spodní hraně

Drobným zklamáním je jediný, malý reproduktor umístěný na spodní straně. Nehraje kvalitně a také maximální hlasitost mohla být vyšší. Navíc se nachází až příliš blízko okraje, takže při držení telefonu s displejem na šířku ho rukou snadno zakryjete. V druhém reproduktoru nad displejem, jenž slouží jako telefonní sluchátko, je zabudovaná notifikační dioda. Větší model P9 Plus využívá tuto mřížku jako druhý reproduktor pro stereo efekt, základní P9 toto vylepšení neobsahuje.

2. Displej

Jeden z nejlepších IPS. Huawei se chlubí, jak moc se mu podařilo displej natlačit k okrajům a zmenšit šířku celého zařízení. Při prvním pohledu bychom mu dali za pravdu. Ochranné sklo Gorilla Glass 4 je totiž na okraji malinko zahnuté, což vytváří zajímavý optický efekt, kterému se také někdy říká 2,5D. Po zapnutí displeje je ale jasné, že rámeček okolo aktivní zobrazovací plochy není o nic menší, než je dnes běžné. Žádný extrém se tedy nekoná, rok stará Nubia Z9 s bezrámečkovým displejem překonána opět nebyla.

Nad displejem se nachází čočka 5Mpx fotoaparátu. Nemá sice samostatný blesk, telefon ale na přisvícení umí využít rychlé bliknutí displeje

Čelo a brada telefonu jsou stejně jen průměrné, milimetry výrobce neušetřil ani přesto, že použil pouze virtuální systémová tlačítka. Jednotlivé ovládací prvky systému Android tak zabírají místo na displeji. Naštěstí vědí, kdy a jak se skrýt tak, aby při používání překážely pouze minimálně.

Použitý je displej technologie IPS-NEO. Zatímco IPS už dlouho známe, NEO je v mobilním světě relativně novinkou. Jde o technologii, která využívá jiný způsob „řazení“ tekutých krystalů při vykreslování jednotlivých obrazových bodů. V praxi přináší výrazně lepší pozorovací úhly, což můžeme potvrdit. Huawei P9 vůbec nedeformuje zobrazení ani při extrémních náklonech, v této disciplíně se vyrovná i nejlepším AMOLED panelům.

3. Hardware

Na špičku ztrácí jen grafika. Huawei pro model P9 přichystal nový čipset Kirin 955 s osmijádrový procesorem a grafickým čipem Mali T880-MP4. Sestavu doplňují 3 GB operační paměti a 32 GB vnitřní paměti. Právě tato konfigurace se jako jediná bude na českém trhu prodávat. Na některých zahraničních trzích ale půjde sehnat i posílenou variantu 4 GB RAM + 64 GB vnitřní paměti.

Použití USB-C si zaslouží pochvalu. Méně kvalitní reproduktor už nikoli

Pokud na P9 spustíte benchmarky, jistě si všimnete, že výsledné skóre je citelně nižší než u Galaxy S7 nebo Xiaomi Mi 5. Konkrétně, v AnTuTu získal Huawei o 40 tisíc bodů méně. Body však více než v oblasti hrubého výpočetního výkonu ztrácí v grafické oblasti. V praxi to ale až tak moc neznamená. Při běžném používání určitě žádné zpomalení, sekání, trhání či jiný projev nedostatečného výkonu nezpozorujete. Pokud je ale pro vás prioritou hraní náročných her, je možné, že v oblasti grafiky na nějaké omezení narazíte.

Huawei P9 opakuje nešvar loňského modelu, i když ne v tak velké míře – totiž zahřívání při zátěži. Tomu se asi vzhledem k celokovové konstrukci nelze úplně vyhnout, přesto výrobce mohl zapracovat na kapalinovém či jiném typu chlazení, kterými se chlubí konkurence. Největší zahřívání se děje při stahování dat přes operátorská data a samozřejmě při hraní her. Huawei naštěstí nepoužívá ochranné algoritmy, které by při zahřání na určitou teplotu svévolně vypínaly nebo odmítaly spustit aplikace.

Baterie je integrovaná v zařízení a bez rozebrání smartphonu ji nelze vyměnit. Její kapacita je rovných 3 000 mAh, což je na chlup stejná hodnota, jako má Samsung Galaxy S7. Výdrž je přitom velmi slušná a na poměry moderních smartphonů ji dokonce můžeme označit za nadstandardní. Jeden den jsme bez problémů zvládli i při náročném využívání s hraním, zapnutou Wi-Fi či navigováním. Při mírnějším používání není problém dostat se na dvoudenní výdrž. Pro snížení spotřeby lze využít jeden ze šetřících režimů systému. Užitečná je i aplikace, která pravidelně upozorňuje (a v případě příslušného nastavení automaticky zavírá) aplikace, které na pozadí spotřebovávají příliš mnoho energie.

Z pohledu konektivity P9 nic důležitého nechybí. Samozřejmostí je podpora LTE, byť jen v Cat 6, což se ale v praxi projeví maximálně nemožností využít agregace některých pásem pro rychlejší LTE-A. Huawei podporuje všechna tuzemská LTE s výjimkou 900 MHz u dualSIM verze. Radiová část telefonu patří k nejspolehlivějším. Integrována byla tentokrát rovnou trojitá anténa, abyste signál neztratili, ať už budete třímat mobil v ruce sebevíc pevně.

V ČR jsou dostupné dvě verze modelu P9: 

• SingleSIM (EVA-L09) podporuje všechny lokální LTE frekvence a NFC
• DualSIM (EVA-L19) nepodporuje LTE 900 MHz (Band 8) ani NFC. Tuto verzi prodává například O2.

4. Software

S EMUI na věčné časy. Operačním systémem je Android 6.0 Marshmallow, který si výrobce výrazně upravil k obrazu svému pomocí grafické nástavby EMUI. Její aktuální verze má označení 4.1. Subjektivně byla plynulost prostředí minulé generace o trochu lepší. Aktuálně se na testovacím vzorku občas setkáváme s menšími prodlevami, ale nejde o nic zásadního. Navíc P9 přijde do prodeje s novější aktualizací ROM, a tak mohou být detaily ještě vyladěny.

Prostředí EMUI je uživatelsky přívětivé. Zastánci čistého Androidu si ale budou muset zvykat

Základním rozdílem proti čistému Androidu je úplná absence hlavní nabídky. Všechny ikony Huawei natvrdo přestěhoval na domovskou obrazovku. Zda je to dobře nebo špatně, můžeme pouze sáhodlouze debatovat. Jisté je, že k tomuto trendu směřují i další výrobci. Například LG G5 hlavní menu zcela zrušilo a Samsung nabízí u Galaxy S7 „experimentální“ režim, který lze aktivovat v nastavení a nabídku nahradí ikonami na ploše.

Speciální zmínku si ještě zaslouží znovu propracovaná lišta s oznámeními a schopnost zobrazování grafických ikonek v horním pásu vedle hodin či informace o baterii a stavu signálu. Vidět tak můžete například malý obrázek odesílatele mailu.

Některé předinstalované aplikace jsou k ničemu, výběr témat se ale hodí. Huawei používá klávesnici Swype, můžete si ale doinstalovat jinou

Po zapnutí nového (nebo resetovaného) telefonu v systému najdete několik bonusových aplikací, resp. speciálních přídavků. Některé z nich lze rovnou odklidit do krabičky s nápisem „naprosto zbytečné“. Mezi ně patří například sedm demoverzí her od Gameloftu, jakási méně populární verze Instagramu nazývaná EyeEm či aplikace služby Booking.com. Naštěstí lze všechny tyto aplikace odinstalovat. To už ale neplatí pro celou sadu aplikací od Googlu, které jsou v telefonu natvrdo.

Nastavení je poměrně bohaté, hodí se i aplikace Správce telefonu

Jiné předinstalované aplikace mohou dávat smysl – například prohlížeč kancelářských dokumentů, komplexní správce telefonu či aplikace pro poznámky. Škoda jen, že jde o kombinaci aplikací třetích stran a vlastního vývoje, přičemž celému prostředí chybí jakási hlavní myšlenka – jednotné grafické i uživatelské rozhraní. Jako celek tak působí místy nesourodě, což je škoda, protože LG či Samsung jsou v této oblasti již dále.

Huawei používá povedený Správce souborů

Zajímavostí je zmizení vlastního internetového prohlížeče, který ještě EMUI 3.1 byl. Nyní se musíte spolehnout na mobilní Chrome od Googlu a pokud vám nevyhovuje, je třeba zapátrat v marketu Google Play po alternativě. Známku snižujeme za zmizení aplikace FM rádia. Byť se může zdát klasický poslech přes analogovou anténu sluchátek někomu zastaralý, stále za něj neexistuje v tuzemských podmínkách plnohodnotná alternativa.

5. Fotoaparát

2× ale bez stabilizace. Největší chloubou P9 je dvojitý fotoaparát. Každý ze snímačů, které dodává Sony, má 12 Mpx. Hlavní senzor zaznamenává běžné RGB (barevné) spektrum, druhý fotočip (ten s čočkou blíže k okraji mobilu) je monochromatický (černo-bílý). Fotoaparáty navzájem spolupracují a výsledný obrázek je výsledkem softwarového spojení dvou zaznamenaných snímků.

Dvojité oko fotoaparátu je charakteristickým rysem Huawei P9

Druhý, monochromatický foťák dokáže zachytit více světla, což by teoreticky mělo pomoci při nočních fotografiích. V praxi ale není efekt takový, jak jsme očekávali a v horších světelných podmínkách dvojice fotoaparátů P9 nestačí na jeden foťák Samsungu Galaxy S7 s výrazně lepší světelností f/1.7. Mimochodem, objektiv černobílého fotosenzoru můžete klidně přelepit páskou a telefon bude fotit zcela normálně. Na fotkách pořízených denního světla chybějící pomoc monochromatického senzoru nepoznáte.

Dvojitý fotoaprarát disponuje automatickým ostřením, které je překvapivě rychlé a přesné. LED blesk je dvojitý a dostatečně silný, při focení při slabém světle si software dobře poradí vyvážením barev. Nicméně velkým praktickým nedostatkem je chybějící optická stabilizace fotoaparátu, která se již mnohokrát v telefonech ukázala jako velmi užitečný společník. Důsledkem je větší množství rozmazaných záběrů při slabém světle při focení z ruky, resp. potřeba fotoaparátu přidávat citlivost, čímž zase stoupá šum na fotkách.

Ukázkové fotografie v maximálním rozlišení:

Další fotografie naleznete v kapitole Fotogalerie

To hlavní, čím se na fotoaparátu podepsala spolupráce s firmou Leica, je množství přednastavených režimů včetně profesionálního, několik módů snímání a velmi detailní nastavení. Nechybí ani známý Noční režim Super, který byl hvězdou v modelu P8. Pracuje s extrémně dlouhou závěrkou (klidně i 15 sekund), díky čemuž dokáže do obrázku načerpat více světla a vytvořit tak efektní noční záběry. Ani spolupráce s Leicou ale nevyřešila nesmyslné vyčlenění funkce HDR do samostatného režimu, kde není možné nastavit nic jiného.

V maximálním rozlišení fotí P9 do formátu 4: 3. Kromě toho umí natáčet video v FullHD při 60 fps. Zajímavostí je schopnost dělat fotografie i během nahrávání videa. Přední kamera pro selfie má 8 Mpx a rychlý záblesk displeje využívá jako náhradu chybějícího blesku. Při selfie snímcích můžete opět využít softwarových úprav na vyhlazení vrásek a zeštíhlení tváře. Přední kamera nemá autofokus a nevyužívá ani režim HDR.

Redakční hodnocení

Díky Leice se mohlo zdražovat. P9 vlastně není stájovým top modelem v pravém slova smyslu. Výbavou i schopnostmi jej překonávají lépe vybavený model P9 Plus, Mate 8 a v některých ohledech i starší Mate S. Huawei P9 je ale výborně vyváženým mixem ve vyšší třídě. Výrobci se podařilo do malého, lehkého a vskutku špičkově řemeslně vyhotoveného těla natlačit solidně výkonný hardware, všechny moderní komunikační schopnosti a přidat k tomu velmi pěkný displej.

Za největší inovaci označuje výrobce dvojitý foťák pod značkou Leica. Je pravda, že v této oblasti udělal Huawei proti minulosti obrovský krok vpřed. Bohužel, na současnou špičku reprezentovanou Samsungem to stále nestačí. Největším nedostatkem je chybějící optická stabilizace, což má za následek mnoho rozmazaných obrázků při focení v noci. Naopak dobře zvládnuté má Huawei různé fotografické režimy a citlivé schopnosti softwarového vylepšování fotografií.

K Huawei P9 můžete dokoupit originální kryt S-View

Pokud P9 zasadíme do kontextu ceny, máme smíšené pocity. Není úplně fér srovnávat ho s čistokrevnými top modely, s cenovkou 14 990 Kč ale přeskakuje všechny telefony vyšší střední třídy. V této cenové hladině zároveň loví i loňské vlajkové modely. Například flatová Galaxy S6 od Samsungu či LG G4 stále mají co říct a zároveň se dají sehnat i levněji. Je otázkou, zda by si Huawei bez brandu Leica na zadním duálním foťáku dovolilo takové mezigenerační zvýšení ceny (loňská P8 začínala na 13 tisících korun). Pokud ne, možná bychom značku na zádech oželeli a spokojili se s „bezejmenným“ foťákem. Za danou cenu chválíme alespoň nadstandardní tříletou záruku.

Celkové hodnocení: 80 %

(Celková známka vzniká z aritmetického průměru všech pěti dosavadních udělených známek. Všechny kategorie mají stejnou váhu. Výsledek je zaokrouhlený podle matematických pravidel.)

Stručně

Nejnovější generace top modelu od Huawei má kovové tělo s mírně zaoblenými okraji. Největší inovací P9 je dvojitý fotoaparát. Každá čočka má jinou odpovědnost a ve výsledku se postarají o lepší fotografie. Celkovou kvalitou fotek přitom chce Huawei P9 soupeřit s těmi úplně nejlepšími, chybějící optická stabilizace je ale citelný handicap.

Plusy:

• špičkové zpracování, kovové tělo
• podporuje USB-C
• slot pro paměťové karty a volitelně dualSIM
• rychlá a přesná čtečka otisků
• povedený IPS displej

Minusy:

• chybějící optická stabilizace fotoaparátu
• špatná kvalita i maximální hlasitost reproduktoru
• zbytečné aplikace a demoverze v systému
• značka Leica může telefon prodražovat