Samsung u čtvrtého člena modelové řady Galaxy S10 vsadil na trojici fotoaparátů, které se opírají zejména o hlavní 48MPx snímač s pixel binningem, v rámci něhož se skládají čtyři pixely do jednoho. Na výstupu tak můžete čekat 12MPx fotografie.
Ultraširokoúhlý objektiv je „starý známý“, zatímco 5MPx makro nahradilo dříve používaný teleobjektiv. A ten bychom ve fotosestavě zřejmě viděli raději. Makro však má překvapivě zajímavé výsledky, musíte se však naučit, z jaké vzdálenosti budou makrofotografie ostré. Jinak s ním budete bojovat.
Sestavení foťáků u Galaxy S10 Lite:
- Hlavní objektiv: 48 Mpx, velikost snímače 1/2.0", světelnost F2.0, velikost pixelů 0,8 µm, PDAF, Super Steady OIS; video až UHD s 60 fps
- Ultraširoký objektiv: 12 Mpx; světelnost F2.2, zorný úhel 123°
- Makro objektiv: 5 MPx, světelnost F2.4, velikost snímače 1/5.0", velikost pixelů 1,12 µm
- Selfie: 32 Mpx; světelnost F2.2; velikost snímače 1/2.8", velikost pixelů 0,8 µm; video až UHD s 60 fps
TIP: Naše galerie ukázkové snímky zmenšuje a komprimuje. Můžete si je zvětšit kliknutím na lupu, originály jsme uložili na Google Drive.
Při focení je k dispozici auto HDR a optimalizátor scény, rozlišení fotek si upravíte vhodně zvoleným formátem fotografie, makro funguje ve vzdálenosti 3 až 5 cm od objektu, režim Pro mnoho funkcí navíc nenabídne
Fotoaplikace se nijak zásadně neliší od dříve testovaných Samsungů. Rychlé volby jsou vyneseny na levou stranu od hledáčku (zbytek položek si upravíte v nastavení), v pravé části displeje přepínáte mezi jednotlivými objektivy či mezi fotorežimy na vertikálním posuvníku. Režim Živého zaostření využívá softwarové rozostření, mezi režimy nechybí ani makrorežim, noční režim či fotografický režim Pro.
Snímky pořízené za slunečné oblohy
Rozlišení fotek stále měnit nelze, pomůžete si jen vhodným poměrem stran fotek. Poměr 4:3 pořizuje 12MPx snímkem s pixel binningem (4:1), při přepnutí na formát 4:3H fotíte v nativním rozlišení 48 MPx. Připravte se však na to, že fotografie mohou mít i přes 10 MB. Na sluníčku jsme byli s kvalitou fotek pořízených hlavním snímačem spokojeni, fotit můžete klidně na maximální rozlišení. Snímky mají reálné barvy a slušný dynamický rozsah.
Fotografie pořízené při zatažené obloze
Za horšího počasí či v interiéru doporučujeme přejít na 12MPx fotografie, které těží ze spojených pixelů, které absorbují více světla. A výsledky jsou poměrně slušné, byť u umělého světla má snímač často problém s ostrostí, takže se detaily slévají v jednotnou mazanici.
Porovnání fotografií pořízených na automatiku (první) a na noční režim
V noci si fotoaparát poměrně dobře vede i při focení na automatický režim. HDR odvádí slušnou práci. Ovšem když kolem sebe nemáte osvětlené budovy a ulice prosvětlené pouličním osvětlením, jde kvalita fotek rychle dolů. Noční režim se snaží z minima vytěžit maximum, někdy je to však na škodu.
Noční režim není univerzální lék ani pro focení v interiéru, většinu scén prosvětlí, u fotek v absolutní tmě jej nemá smysl ani zapínat
U dostatečného osvětlení dokáže z fotek vytáhnout další detaily, tam kde však světlo není, víceméně jen lehce prosvětlí stíny a přidá velkou úroveň šumu. V noci má snímač často problém najít správnou rovinu ostrosti, stačí i nepatrný pohyb při focení a výsledná fotografie se rozmaže. Focení v noci zvládají jiné smartphony minimálně o chlup lépe.
Ukázkové snímky pořízené v interiéru
Co se Samsungu povedlo, jsou ultraširokoúhlé fotografie. Mají široký dynamický rozsah a barevnou věrnost hodně blízkou fotkám ze základního snímače. Korekce zkreslení je v případě 123° úhlu záběru velmi dobrá, nesmíte ji však zapomenout aktivovat v nastavení. V případě velkého množství detailů, např. větví, se však detaily výrazně slévají.
Základní a odpovídající ultraširokoúhlý snímek
Samsungu se povedly i makrosnímky. Používá 5MPx snímač, zatímco čínské značky se, až na výjimky, „specializují“ na 2MPx snímače. Jedinou nevýhodou snímače je fixní focus, takže je třeba makrosnímky pořídit i několikrát po sobě, aby vám některý „vyšel“ ostrý. Problém je tedy i makro objektů v pohybu, např. travin povlávajících ve větru. Pokud však vyfotíte statické detaily, budete zcela jistě spokojeni.
Pokud se u makra strefíte do ostrosti, budete z výsledků spokojeni. Spousta maker však vypadá v telefonu jako zaostřené, v počítači však uvidíte, že skutečnost je úplně jiná
Je však škoda, že si s makrem nemůžete pohrát v režimu Pro, protože není makro vedeno jako samostatný objektiv, ale jen jako fotorežim. Vůbec, samotný režim Pro je dost chudý. Můžete v něm navíc upravit měření, korekci expozice, vyvážení bílé a také ISO. Třeba manuální doostření se zeleným zvýrazněním hran by se při focení v marorežimu dost hodilo...
Selfie čtyřikrát jinak - při zatažené obloze, slunečném počasí, v interiéru a v noci
Také selfíčka využívají pixel binning, takže ze 32MPx snímače lezou primárně 6 - 8MPx fotografie. Jejich kvalita je na velmi slušné úrovni, a to i přesto, že selfie automaticky nezaostřuje, ale pouze rozpoznává obličeje. Při přepnutí na selfie vždy automaticky fotíte v menším rozlišení, na 32MPx musíte přepnout ručně.
Základní 6MPx selfie, 8MPx širokoúhlá a 32MPx nativní selfie. Rozdílů v kvalitě mnoho nenajdete
Mezi fotorežimy najdete i režim Živého zaostření. U focení si můžete rozostřit pozadí libovolných objektů, u videí foťák vyhledává pouze obličeje, a pozadí rozmazává. Rozmazání je softwarové, takže k funkci musíte přistupovat s rezervou. Pokud však budete mít víceméně uniformní pozadí, bude rozmazání slušné, u členitých a strukturovaných pozadí narazíte na limity umělé inteligence. Ta se mimo jiné účastní focení v podobě Optimalizátoru scény. Podle scén upravuje nastavení automatiky, ale žádný výrazný přínos jsem nezaregistroval.
U určitých typů scén působí softwarové rozmazání efektivně
Videa můžete natáčet maximálně v UHD rozlišení s 60 fps, a do praxe zde jde funkce Super OIS zmiňovaná na samotném zadním fotomodulu. Nejedná se o nic jiného, než o zmínku superstabilního režimu, který základní optickou stabilizaci doplňuje stabilizací elektronickou, a to si jihokorejci úspěšně vyzkoušeli i u trojice základních modelů řady Galaxy S10.
Ukázkové superstabilní video za chůze:
Superstabilizace funguje jen u rozlišení Full HD, má však velmi povedené výstupy. Funkce minimalizuje výraznější otřesy, takže se záběr podobá tomu, co byste dostali, kdybyste telefon umístili do gimbalu. Samozřejmě, výsledek není 1:1, ale hodně se to k němu blíží. Na druhou stranu, technologie Super Steady OIS není nijak odlišná oproti „běžné“ optické stabilizaci u jiných topmodelů od Samsungu.
Ukázkové video s optickou stabilizací:
Stabilizace videa funguje i u UHD rozlišení, ovšem občas si na záznamu všímáme vlnění způsobené ne úplně ideálním zastabilizováním. V případě formátů se 60 fps stabilizace k dispozici není.
Ukázkové video v 60 fps:
Celkově je však kvalita videí nejlepší u rozlišení 4K, velkým překvapením je pořizování videí pomocí ultraširokoúhlého objektivu. Galaxy S10 Lite je jeden z mála smartphonů, který tuto činnost zvládá, a to v poměrně slušné kvalitě, která snese srovnání i s hlavním snímačem. Mezi hlavním objektivem a širokáčem můžete plynule přepínat při natáčení, funguje to však pouze při 30 fps. Při přepnutí jen chvíli autofocusu trvá zaostřit, protože je širokáč „proostřený“ v celém rozsahu.
Ukázkové širokoúhlé video ve 4K:
Posledním střípkem do skládačky je natáčení superzpomalených videí v HD rozlišení se snímkovací frekvencí 960 fps. Celkem je zpomalení zlomku vteřiny roztaženo na šest vteřin, které automatický editor doplní „vhodně“ zvolenou podkresovou hudbou. Výsledné video si můžete následně uložit do paměti jako kopii základního zpomaleného záznamu. Celkově je kvalita videí na slušné úrovni, jako nejvhodnější formát se ukázalo rozlišení UHD s 30 fps, v němž funguje stabilizace i přepínání na širokáč. Z tohoto pohledu je tedy natáčení videí co možná nejvíce všestranné.
Ukázkové ultrazpomalené video:
